Obálka [PRATTELN/22.1.59-18/V]

Jan. 20 59.

Mily Karle:

Poslal jsem ti ten treti klav. koncert[1] a violovou Sonatu(Psal o ni take Hyxa)[2] a posledni kvartet,spatne vydany nebot nelze obracet listy.[3] Ten jeden set co hraje Rudy z Tretiho koncertu jsem zatim nechal zde,kdyby se ty ostatni ztratily. Od Rudy jsem dostal dopis[4] a pise ze ti psalPise ze hral druhy koncert v Haagu 11 a 12 rijna 1958 a dostal material vporadku od B,&H. Hral ho tez v Nemecku a vzdy dostal material,mam pry napsat Mr M. Floothiis[5] ,Concertgebouw Amsterdam ten zaopatroval ty materialy tak od koho je dostal. Ale v tom nejsou zahady,to je u B,aH. Tak jim dopis,meli mi to ostatne uz davno vratit a urcite to nekde maji schovane. Jedna se o Druhy koncert. Majili partituru to ovsem nevimRudy pise ze ma jednu ale nechce ji dat z ruky tak by byla jedina moznost udelat nejak fotokopii a poslat ji tobe. Jinak nevim jak ji dostaneme,protoze rukopis je nekde ztracen. Zadej jej pres to u B.H.jiste se to tam nekde vali.[6] Kdyz si myslim co mi to dalo prace s tim prepisovanim partitury znova a kdyz jsme udelali kopii tak uz jsem rukopis nevidel. Co s tim budeme delat?

P. Votterle[7] mne navstivil, vcera a tak jsme domluvili mnoho veci.Mam dojem ze se dobre o veci stara a ovsem vetsi moznosti nez ma Dilia a tak jsem se rozhodl podepsat smlouvu s nim,tak jak to dojedanali v Praze,totiz ze CSR bude miti urcita prava a ze budou jednati a platiti primo mne za provedeni u nas nebo na tourne v Nemecku. Smlouvu udelam vyhodnou pro mne a je to myslim nejlapsi reseni, protoze   u nas az dosud to jsou jenom sliby a Dilia take mi nedava zadne zaruceni nybrz jenom plany.[8] Jak sam vis z posledni doby ze bylo provedeno Divadlo za branou a sice s uspechem a casto ale nicmene zadny vykaz o mych prijmech jsem nedostal a primy ovsem taky ne,tak se nediv ze nemam mnoho duvery ve sliby.[9] Pokud se pamatuji byl i Spalicek proveden[10] ale o mym honorarich se nikdo ani nezminil. Tak je mozno ze neco ztratim s Votterle ale zase to bude vyvazeno tim ze se postara o vice provedeni,vec kterou by Dilia tezko mohla sama delat a ostatne ajk mi sami pisi,byli by nuceni v pripade provedeni za hranicemi si najit stejne zastupce, tak to je vlastne porad prast jako uhod a zastupce za mala procenta by se jim ovsem o to nestaral,museli by si najit provedeni sami a to vis jak to neni lehke,dukaz s Juliettou, ktera byla u BH. a kdyby si Dr Schramm[11] sam na ni nebyl vzpomel tak by tam byla dosud.Tak to jsou vsechno u nas plany ale ne konkretni. Takze kdyz neco potrebuji vedet tak se to nedoavim,ani od Dilia kteri odpovedi jen na to co chtaji. Zde je porad jedna dulezita otazka.       Komu patri Julietta? Nemohu to v kontraktu najit. Napis mi o tom.od Dilia se nemohu nic dozvedet,ani nevim kdo udelal preklad a kolik za to zadal a z ceho se mu to bude platit a od koho ja dostanu honorare za provedeni. Rikal mi Voterle ze ji ted zastupuje uz on, o tom mi LIdia[12] take nic nenapsala a tak zkratka jsem v uplne temnote, Dilia stale mluvi jenom ze u nas se za dane odpocita jenom tri procenta a za vydaje pro tvuj fond(?) 2 proc ale to je vsechno co vim,tak mi to muzesli trochu vysvetli,o techto vsech vecech mi maji dati zpravu.[13] Nekolikrate jsem se uz jich ptal kolik by stalo nechat dokoncit partituru Julietty na blankety, vis ze jsi skoro cely prvni akt dal uz opsat sam, nikdy jsem nedostal odpoved,to prece neni tak tezke vypocitat? Tak se nediv ze jsem se zaridil tak abych se mohl s lidmi domluvit a vedel na cem jsem,coz neni pripad u nas.[14] Zeptej se Isy kam sly moje honorare za Divadlo za branou.[15] Mela to take Dilia? 7.946.-[16]

Rekni Narodnimu nebo Dilii, ze nechavam delat jeste jednu kopii prvniho aktu ".a #ti jsem jim poslal a tak budou miti dve kopie cele, jednu tam nechal Votterle°[17]

Take zavolej Leichtera[18] z Ceskeho Noneta(poslal jsem jeho synovi knizku v tvem baliku) a rekno mu ze so mohou dati uz muj novy Nonet na program, prave na tom pracuji a tak neprijdeli do toho zade nova operace,coz nemyslim, tak dostanou partituru brzo, do dvou tri tydnu.[19]

Doufam ze jsi dostal v poradku ty pakliky s tretim koncertem[20] a ze Narodni dostalo kopii 2 a 3 aktu a mizerny klavirni vytah? Pochybuji ze to do kvetna strhnou.[21]

                        Mnoho zdravim          Bohouš

[1] Šebánek píše 2. ledna 1959 skladateli: „Materiály III. koncertu mi pošli všechny, já je rozdělím sám tak aby nebyly žádné smluvní komplikace. Alkoru nedávej žádný materiál; musím vyřešit celou záležitost s B & H., který má zastoupení celého Tvého díla pro západ.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).

[2] Sonáta pro violu a klavír, H 355, kterou Martinů komponuje v New Yorku v listopadu a prosinci 1955, vychází v nakladatelství Associated Music Publishers v New Yorku v roce 1958. Její vydání skladatel zmiňuje již v dopisech CBM, PBM Kkš 1028 a 1047. Také přijetí této sonáty potvrzuje Šebánek v dopise z 29. ledna 1959: „Violovou Sonatu jsem dal Hyksovi a zapůjčil jednu Motlíkovi z České filharmonie a druhou Malému /to je žák Lad.Černého/, který ji bude hrát v soutěži ve Švýcarsku.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.). A ze stejného data je také dopis Antonína Hyksy osobně skladateli děkuje „co nejsrdečněji za vzácný tento dar!“  (CBM, PBM Kd 458).

[3] Martinů Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, vyšel v roce 1958 v New Yorku u Southern Music Publishing (Halbreich, 2007, s. 369). Šebánek 29. ledna 1959 děkuje za zaslání not a komentuje vydání této kompozice: „Ten Southern publishing Ti tak zvoral ten Kvartet, že to odradí hráče. A při tom to bylo možno dobře na obrátky provést – tak jim vynadej! Poškodili Tě!“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).

[4] Je to dopis z 9. ledna 1959, který je deponován v CBM v Poličce (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.; kopie v IBM, Fir 1959-01-09). 

[5] Blíže neurčená kontaktní osoba z významné holandské historické koncertní síně Concertgebouw, dnešní oficiální název je rozšířen o přídomek „Královský“, tedy „Koninklijk Concertgebouw“.

[6] Podobně píše Firkušný také K. Šebánkovi, a to 24. prosince 1958. Z dopisu se dozvídáme, že notové materiály ke 2. i 3. klavírnímu koncertu, má nakladatelství Boosey & Hawkes, které vytisklo hlasy, parituru dosud ne. Dále Firkušný informuje Šebánka, že 2. klavírní koncert nedávno dával v Amsterdamu a neměl žádný problém získat od Boosey & Hawkes provozovací materiál, a proto se diví, že jej Šebánek nemůže sehnat (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.). Dne 9. ledna 1959 v podobném duchu informuje Firkušný také B. Martinů (oba dopisy CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).

[7] O návštěvě Karla Vötterleho se dozvídáme také z dopisu, který dostává Vötterle od svého spolupracovníka z nakladatelství Bärenreiter dne 17. ledna 1959 (vlastník Bärenreiter, kopie v IBM, Bär 1959-01-17). 

[8] Ze dne 24. ledna 1959 je datována smlouva mezi Dilia a nakladatelství Bärenreiter týkající se opery Mirandolina, jíž bylo nutno uzavřít, jelikož k premiéře díla mělo dojít v Československu (vlastník Bärenreiter, kopie IBM, Bär 1959-01-24b). K dalším úpravám smlouvy ohledně opery Mirandolina a práv k jejímu provozování a poskytování provozovacího materiálu dochází v květnu 1959 (viz dopis z 27. května 1959, vlastník Dilia, kopie IBM, Bär 1959-05-27).

[9] V dopise z 29. ledna 1959 píše Šebánek skladateli: „Honoráře za ´Divadlo za branou´ poslala Dilia na Tvoje konto do Státní banky. Dělalo to Kč 7.946.- do konce r. 1958 všechno dohromady, materiál i tantiémy.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.). 

[10] Pravděpodobně má na mysli premiéru druhé verze baletu Špalíček, H 214 II, z dubna 1949 (Halbreich, 2007, s. 216; Wiemann, 2014, dostupné z: https://operaplus.cz/operni-a-baletni-dila-bohuslava-martinu-3/). 

[11] Dr. Friedrich Schramm byl superintendantem Hessisches Stadttheater ve Wiesbadenu, kde byla v lednu 1959 uvedena opera Juliette, H 253. 

[12] Má na mysli Dilia – Československé divadelní a literární jednatelství.

[13] Dne 16. ledna 1959 informuje Vojtěch Strnad z Dilia skladatele o výsledcích jednání s Karlem Vötterlem z nakladatelství Bärenreiter ohledně opery Mirandolina. Dilia představuje tři možnosti, přičemž preferuje první, v níž by Dilia získala 5% provizi z provozovacích honorářů, a dále 3% daň a „2% by činil příspěvek pro kulturní fondy ČSR.“ (NBM, kopie v IBM, DLA 1959-01-16).

[14] Skladatel se opakovaně dožaduje vyčíslení nákladů na kopie opery Juliette, H 253.

[15] Iša Krejčí (1904–1968) uvedl v Olomouci 25. května 1958 Martinů operu Divadlo za branou, H 251 (Halbreich, 2007, s. 179).

[16] Číslovka dopsána tužkou pravděpodobně cizí rukou. V dopise z 29. ledna 1959 píše Šebánek skladateli: „Honoráře za ´Divadlo za branou´ poslala Dilia na Tvoje konto do Státní banky. Dělalo to Kč 7.946.- do konce r. 1958 všechno dohromady, materiál i tantiémy.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).

[17] V dopise ze 6. ledna 1959 sděluje Karl Vötterle Bohuslavu Martinů, že jede 14. ledna 1959 do Prahy, aby vyjednával s Dilia a Národním divadlem ohledně premiéry opery Mirandolina a že by s sebou rád vzal partituru i klavírní výtah (vlastník Bärenreiter, kopie v IBM, Bär 1959-01-06). A 16. ledna 1959 potvrzuje Vojtěch Strnad z Dilia převzetí partitury a klavírního výtahu od K. Vötterleho (vlastník NBM, kopie v IBM, DLA1959-01-16).

[18] Martinů má na mysli houslistu Emila Leichnera (1902–1973), zakladatele Českého noneta. Jeho syn Emil Leichner ml. (1938–2019) byl klavíristou, propagátorem díla B. Martinů a členem Klavírního kvarteta B. Martinů, které v roce 1963 založil jeho otec. 

[19] Dne 29. ledna 1959 píše Šebánek skladateli: „Právě mě volá Leichner, že Tvůj Nonet je zařazen jako první provedení na festival v Salzburku 27.VIII.1959. Potřebují nyní vědět jak dlouho bude trvat /řekl jsem jim 25 min. aproximativně, případně věty a také název. Tak mi to laskvě napiš. On Ti poslal dopis ale o tom festivalu ještě nevěděl. Tak to vyřizuji za něho. Budou jej hrát všude!“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.). Na Nonetu č. 2, H 374, který je dedikován Českému nonetu, pracuje skladatel od 9. ledna do 1. února 1959. Skladba byla v Salzburgu skutečně premiérována, její durata je cca 16 minut (Halbreich, 2007, s. 384).

[20] Skladatel se ptá Šebánka, kam má poslat materiály ke Koncertu pro klavír a orchestr č. 3, H 316, již v dopise z 21. prosince 1958 (CBM, PBM Kkš 1948). Na tento dotaz reaguje Šebánek 2. ledna 1959 následovně: „Materiály III. koncertu mi pošli všechny, já je rozdělím sám tak aby nebyly žádné smluvní komplikace. Alkoru nedávej žádný materiál; musím vyřešit celou záležitost s B & H., který má zastoupení celého Tvého díla pro západ.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.)

[21] Martinů opakovaně pochybuje, že by Národní divadlo mohlo stihnout premiéru opery Mirandolina v květnu 1959.