Základní informace
Titul CZSonáta pro violu a klavír
Podtitul CZ
Titul ENSonata for Viola and Piano
Podtitul EN
Titul DESonate für Viola und Klavier
Podtitul DE
Titul FRSonate pour alto et piano
Podtitul FR
KategorieKomorní hudba
PodkategorieDua pro různé nástroje
Halbreichovo číslo a přípona355
Části (věty)1. Poco andante - Moderato; 2. Allegro non troppo
Durata17'
Nástrojové obsazeníVla Pf
Sólový hlas
Obsazení vokálních rolí
Dedikant Fuchs, Lillian
Diplomatický přepis věnováníTo Lilian [sic] Fuchs.
Poznámka k věnováníLillian Fuchs
Původ
Místo kompoziceNew York
Rok dokončení1955
Započetí kompozice22.11.1955
Dokončení kompozice16.12.1955
Poslední úprava
Premiéra
Interpret Lillian Fuchs (Vla), Arthur Balsam (Pf)
Balsam, Artur
Fuchs, Lillian
Datum premiéry12.03.1956
Místo premiéryNew York, USA
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Místo uloženíPolička
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Poznámka k rukopisuV Českém muzeu hudby v Praze uložen náčrt (Tr B 313).
Vydání
Místo vydáníNew York
VydavatelAssociated Music Publishers
Rok vydání1958
CopyrightAssociated Music Publishers, New York
Poznámka
PoznámkaNázev na titulní straně autografu: "Sonata N° I. | for viola and piano." -- - -- Tempová označení vět v autografu: 1. bez tempového označení; 2. Allegro (non troppo).
Informace

Sonáta pro violu a klavír

Sonáta pro violu a klavír vznikla na objednávku Lillian Fuchsové na podzim roku 1955 v New Yorku. Bohuslav Martinů se tehdy na jednu stranu těšil z úspěchu svých Symfonických fantazií, na druhou stranu jej ale neustále sžírala myšlenka na návrat do vlasti; sžírala ho tím víc, čím byly podmínky k takovému kroku vzestupně stěžovány politickou situací doma. V tomto ambivalentním rozpoložení mezi 22. listopadem a 16. prosincem vznikla Sonáta pro violu a klavír.

Dvouvětá skladba (Poco andante; Allegro non troppo) se odklání od citové vypjatosti Rhapsody-Concerta směrem ke komornímu výrazu, typickému pro díla napsaná po Otevírání studánek. Oproti předchozím skladbám tohoto typu vyniká sonáta hegemonií spění linky nad komplikovanou harmonií, uvolněním formy a příklonu k fantazijnímu řešení. Druhá věta svou živelností bohatě čerpá ze jmenované kantáty.

 

Prameny

« předchozí
ID 277 (záznam 1 / 0)
další »