Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníSchönenberg - Pratteln
Poznámka k lokaci odeslání[Schönenberg]
Datum odeslání11.01.1959
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kmš 886
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 886
Signatura v IBMŠafM 1959-01-11
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahChtěl by "ty provisorní desky" Kytice a Studánek, na 5.symfonii může počkat; premiéra ve Wiesbadenu /Julietta/ je asi 26., chtěl by tam jet se Sacherovými; z ND ho "uhánějí" o Mirandolinu; kopie opery momentálně nedostupné; na uvedení v květnu je pozdě; Fantasia Concertante se vrátila k názvu Klavírní koncert; neví, zda Juliettu měl ve smlouvě Melantrich nebo zda si ji "zadržel pro sebe"; gramofon nemá; Vačkářova kritika /5.kvartet?/ je pěkná, ale "stále se vlastně skoro se všemi rozcházím v názorech nad bouřlivými inspiracemi...můj ideál je jinde"; rukopis našel ve Vieux Moulin, možná nikdy nebyl odeslán; z Pašijí má dopsat "jen pár minut".
Diplomatický přepis dopisu

[Schönenberg, Pratteln] Leden 11. 59.

 

Mily Milosi :

Tak mi rozhodne nech poslat ty provisorni desky, snad se to da hrat, hlavne Kytici[1] bych chtel slyset ni­kdy jsem ji jeste neslysel mimo Koledu[2] ktera je na Stu­dankach.[3] Na Patou mohu pockat tu mame za­tim s Munchem.[4] Na Studanky bych potreboval mnoho, o ty zada mnoho zajemcu cizokrajnych.[5]

Desaigne[6] jsem ti poslal ma [na] tvoji adressu do Ob­ra­ny, uz bys to mel miti[7].

Adressa je Hessischestaatstheatre Wiesbaden.

Premiera myslim 26.[8] Doufam ze tam pojedeme se Sachrovymi.[9] Z toho Berlina asi sejde9 (premiera klav, koncertu) dirigent Fricsay[10] byl ted znovu operovan[11].

Dost pochybuji ze bych se tam byl mohl rozjet ackoliv je to az na konci ledna ale je to prece velk a unava, pres to bych vytecne cestoval. Uvidim.

 

Uhaneji mne z Narodniho o Mirandolinu.[12] Oprav si tedy titul je to definitivne Mirandolina, coz obtize v prekladu titulu v jinych jazycich. Locandiera nesla prelozit, u nas tomu rikali Hostinska coz je jako titul vedle.

Mam s tim trouble, protoze kopie jsou v divadle v baselu a ten pan co to mel odejel do Berlina na nekolik tydnu a nechal to zavrene ve svem byte. Ja myslim ze je na tu celou akci pozde, jsme uz pul ledna a nic neni hotove a premiera ma byti zacatkem kvetna, to se mi zda trocu na rychlo[13]. Take se o vsechno nemohu jeste sam starat protoze nemohu behat po ulicich a postach. Mimo to jsem tu ve snehu a tak komunikace s mestem je tezka, jsme zavisly uplne na S.[14] a jeho autu.

Ty novinky z Prahy ovsem mohu vziti jen platonicky kdyz to neslysim, zda se mi ze bys se mel zase podivat trochu ven do vetsich centru.

Ta Fantasia Concertante[15] zmenila take nazev nebot jsme shledali ze to je uplny klavirni koncert a tak zustane prvni, oprav to.

 

Rad bych vedel zdali si vzpominas jestli jsem dal Juliettu Me­lan­trichvi to jest Saldovi [Šaldovi],[16] mam silny dojem ze tato ope­ra se do smlouvy nedostala a ze jsem si ji zadrzel pro sebe.[17] Dukaz je ze jsem pobiram [pobíral] z divadla tantiemy. Ted pri provedeni ve Wiesbadenu prijde tato otazka na povrch nebot nevim jak a co mi bude divadlo platit. Vzpomen si.

 

Vsechno je trochu komplikovano ze porad jeste nemohu behat jako drive a jsem rychle unaven a tak se ted do mesta malo dostanu, jenom s autem na skok a tak i mnoho veci ceka na vyrizeni a kupi se to kazdym dnem vic a vic.

 

Cantelliho disky[18] neznam, nebot gramofon nemam a tak se k tomuto oddeleni hudby nedostanu. Rad bych mel svoje disky.

 

I pres moc peknou kritiku Vackare, kterou jsi opsal stale se vlastne skoro se vsemi rozchazim v nazorech nad bourlivymi inspiracemi, i kdyz je to fakt, to je ostat­ne take raison[19] proc jsem ten kvartet nechtel dat na trh.[20] Tak i kdyz je to velmi lichotive muj ideal je jinde.

Rukopis jsem zcela zahadne nasel ve Vieux Moulin a tak si kladu otazku kdo mi jej vratil (Pro Arte???) a nebo mozconcertante

na nebyl nikdy odeslan.

 

Tak to jsou vsechny odpovedi i otazky. Jinak tu mame snih a ja se snazim dokoncit Pasije[21] kterym mam jen par minut dopsat ale hodne mne to unavuje.

 

Mej se hezky a zase napis.              Srdecne tvuj Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Kytice, H 260, z roku 1937. Jak uvádí Patrick Lambert, první nahrávky byly prezentovány v Divadle hudby již 15. října 1958. Patrně se jed­nalo o fólie, které Šafránek nazval „provizorními nahrávkami“ (Lambert, 2015, s. 54).

 

[2]      Koleda je 7. část z cyklu Kytice, H 260.

 

[3]      Supraphon vydal na konci roku 1956 kantátu Otvírání studánek, H 354, na pěti stranách třech gramofonových deskách o rychlosti 78 (Supraphon 2020-22-V). Na šesté straně třetí desky byla nahrávka 7. části z kantáty Kytice, H 260, Koleda (Supraphon 2022-V). Karel Ančerl dirigoval Českou filharmonii a Kühnův dětský sbor.

 

[4]      Symfonii č. 5, H 310, nahrál Karl Ančerl s Českou filharmonií (Su­p­raphon 2023-V). Dirigent Charles Munch provedl a nahrál Sym­fonii č. 6, H 343, s Boston Symphony Orchestra v roce 1956. Záznam vydala RCA v roce 1957 (LM-2083).

 

[5]      Miloslavu Burešovi upřesnil ony zahraniční zájemce: „Jakerlovi ze Svedska jeste dodnes lituji ze se jim desky prisly rozbite, jsou to hodni lide.“ (18. ledna 1959, CBM, PBM Kb 658; Zouhar–Coufalová, s. 148).

 

[6]      Georges Ribemont-Dessaignes (1884–1974), francouzský spisovatel a libretista. Martinů neupřesnil, o jakou publikaci se jedná.

 

[7]      Šafránkova tehdejší adresa byla v Bubenči, Ulice národní obrany 47, Praha 6.

 

[8]      Premiéra nového nastudování opery Julietta, H 253, se konala ve Wies­-
badenu 25. ledna 1959 za přítomnosti Martinů.

 

[9]      Paul a Maja Sacherovi skladatele doprovodili do Wiesbadenu.

 

[10]    Ferenc Friscay (1914–1963), maďarský dirigent.

 

[11]    Koncert pro klavír a orchestr č. 5, B dur, H 366, premiérovala Margrit Weber 31. ledna 1959 v Berlíně. RIAS-Orchester dirigoval G. E. Lessing (Halbreich, 2007, s. 302)

 

[12]    Jedná se o operu Mirandolina, H 346, z roku 1959 na libreto La locandiera Carla Goldoniho (srov. Halbreich, 2007, s. 179).

 

[13]    Patrně reaguje na nastudování opery Mirandolina, H 346 v Národním di­vad­le v Praze. Premiéra se konala 17. května 1959.

 

[14]    Iniciálou „S.“ zde míní Paula Sachera.

 

[15]    Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, na níž
Martinů pracoval od září 1957 do ledna 1958 (srov. Halbreich, 2007, s. 302).

 

[16]    Jaroslav Šalda (1880–1965), ředitel nakladatelství Melantrich.

 

[17]    Opera Julietta, H 253, byla součástí smlouvy B. Martinů s na­kla­datelstvím Melantrich z 15. prosince 1947 (NBM, bez sig­na­tury). V témže roce byl také vydán klavírní výtah.

 

[18]    Guido Cantelli (1920–1956), italský dirigent, ředitel milánské La Scala.

 

[19]    Francouzsky „důvod“.

 

[20]    Smyčcový kvartet č. 5, H 268, z roku 1938, premiéroval Pro Arte Quartett v červenci 1938 (srov. Halbreich, 2007, s. 365).

 

[21]    Řecké pašije, H 372 II, Martinů dokončil 15. ledna 1959 (srov. Halb­reich, 2007, s. 187).

 

Total number of leaves1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitization
Quality of digitizationProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Berlín
Curych
Praha
Schönenberg - Pratteln
Wiesbaden
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2764 (záznam 1 / 0)
další »