[1] Kytice, H 260, z roku 1937. Jak uvádí Patrick Lambert, první nahrávky byly prezentovány v Divadle hudby již 15. října 1958. Patrně se jednalo o fólie, které Šafránek nazval „provizorními nahrávkami“ (Lambert, 2015, s. 54).
[2] Koleda je 7. část z cyklu Kytice, H 260.
[3] Supraphon vydal na konci roku 1956 kantátu Otvírání studánek, H 354, na pěti stranách třech gramofonových deskách o rychlosti 78 (Supraphon 2020-22-V). Na šesté straně třetí desky byla nahrávka 7. části z kantáty Kytice, H 260, Koleda (Supraphon 2022-V). Karel Ančerl dirigoval Českou filharmonii a Kühnův dětský sbor.
[4] Symfonii č. 5, H 310, nahrál Karl Ančerl s Českou filharmonií (Supraphon 2023-V). Dirigent Charles Munch provedl a nahrál Symfonii č. 6, H 343, s Boston Symphony Orchestra v roce 1956. Záznam vydala RCA v roce 1957 (LM-2083).
[5] Miloslavu Burešovi upřesnil ony zahraniční zájemce: „Jakerlovi ze Svedska jeste dodnes lituji ze se jim desky prisly rozbite, jsou to hodni lide.“ (18. ledna 1959, CBM, PBM Kb 658; Zouhar–Coufalová, s. 148).
[6] Georges Ribemont-Dessaignes (1884–1974), francouzský spisovatel a libretista. Martinů neupřesnil, o jakou publikaci se jedná.
[7] Šafránkova tehdejší adresa byla v Bubenči, Ulice národní obrany 47, Praha 6.
[8] Premiéra nového nastudování opery Julietta, H 253, se konala ve Wies-
badenu 25. ledna 1959 za přítomnosti Martinů.
[9] Paul a Maja Sacherovi skladatele doprovodili do Wiesbadenu.
[10] Ferenc Friscay (1914–1963), maďarský dirigent.
[11] Koncert pro klavír a orchestr č. 5, B dur, H 366, premiérovala Margrit Weber 31. ledna 1959 v Berlíně. RIAS-Orchester dirigoval G. E. Lessing (Halbreich, 2007, s. 302)
[12] Jedná se o operu Mirandolina, H 346, z roku 1954 na libreto La locandiera Carla Goldoniho (srov. Halbreich, 2007, s. 179).
[13] Patrně reaguje na nastudování opery Mirandolina, H 346 v Národním divadle v Praze. Premiéra se konala 17. května 1959.
[14] Iniciálou „S.“ zde míní Paula Sachera.
[15] Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, na níž
Martinů pracoval od září 1957 do ledna 1958 (srov. Halbreich, 2007, s. 302).
[16] Jaroslav Šalda (1880–1965), ředitel nakladatelství Melantrich.
[17] Opera Julietta, H 253, byla součástí smlouvy B. Martinů s nakladatelstvím Melantrich z 15. prosince 1947 (NBM, bez signatury). V témže roce byl také vydán klavírní výtah.
[18] Guido Cantelli (1920–1956), italský dirigent, ředitel milánské La Scala.
[19] Francouzsky „důvod“.
[20] Smyčcový kvartet č. 5, H 268, z roku 1938, premiéroval Pro Arte Quartett v červenci 1938 (srov. Halbreich, 2007, s. 365).
[21] Řecké pašije, H 372 II, Martinů dokončil 15. ledna 1959 (srov. Halbreich, 2007, s. 187).
|