[Schönenberg, Pratteln] Cerven 12. 58.

Mily Milosi :

Dekuji ti za dopis a zpravy. Ovsem ze jsem nedelal cely Gilgamesh to by bylo na pet veceru, tak jsem vybral jenom co jsem pro noty potreboval,[1] ty inkonsekvence si kazdy musi opravit. Preklad jsem jeste nemel cas cisti[2]. Me se take zdalo ze to bylo neco jineho nez zde a hlavne jsme meli dojem ze se to trochu couralo, ale to je mozna vada Radia, kde cas je velmi relativni a zda se ze vsechno zpozduje, mam uz s tim zkusenost[3]. Mimo to ovsem nam do toho take pousteli z Mnichova propagandu, to zabije kazdy prenos z Prahy[4].

Nezapomen to spravit s tim venovanim Cassadovi, je to venovano Fornier.[5]

Ty Pasije jsou zmenene uz jsem ti psal ze v knize mas sta­re vydani.[6] Ale dosud ti nemohu dati presnejsi zpra­vy nebot nejsem stale jist o poslednim akte. V kaz­dem pripade ten cely zaver s vanocnimi zpevy, kde se vraci ti refugee[7] do Sarakina, to vse odpadne. Skonci to bez zmeny sceny a sice v Kostele a nebo pred, to take nejsem jist jeste a sice smrti Manolios a jakymsi velkym Reqiem. Jinak jsou tez zmeny v ostatnich aktech i castecne v textu, nektere sceny jsou vynechane, jine prodlouzene, hudba na scene je zrusena (ta pistalka a muzika pri svatbe. Ale tri akty zustaly pomerne jak byly, jen hudba je zmenena. Abych ti psal co jsem menil nema vyznam protoze ten puvodni verse nebude k mani. Hlavne jsem predelal vsechny ty recitativy kterych bylo mnoho ve snaze vysvetlit to vse dobre publiku a tak je ted vice muzikalni. To vypraveni o mnichovi ne konec 3-tiho aktu je pryc, nevim jeste jak to udelam aby tam zustala ta ozvena. Handicap je ze jsem se musel drzeti prilis textu. (anglickeho coz ja vzdy delam a nerad, vyjma zkrate, menim originalni podani.[8]

Co se tyce Gilga a komorniho slohu to ovsem zalezi na dirigentovi co z toho chce udelat, zdali velky spectacl[9] a nebo hudebni projev Eposu. Samozrejme velky sbor zkresli kazdou hudbu, viz provedeni Bacha s massou zpevaku. Zde orchestr znel jako velky orchestr a misty jako varhany, coz je spravne. Jinak nemam zadne prirovnani, musel bych to sam slyset v jinem podani nez zde.[10]

Co rikali kritiky kvartetu.[11] O tom pessimismu, je to ovsem nesmysl, nevim co je na tom pessimistickeho, kdyz nekdo premysli o tom ze musi umrit a nevi co je za tim. Ovsem v nynejsim svete, v pripade ze clovek muze volne premysleti najde mnoho duvodu k pessimistu. To jen u nas jsou sami optimisti, jenom ze mam dojem ze si piskaji v lese aby si dodali kurage. Ostatne tam mate vsechnu dusevni stravu uz pripravenou tak nejsou zadne starosti a vysledek je optimismus, nazdar.

Ty fragmenty z Julietty nekde jsou ale kde nevim, myslim v Nice. Uz jsem dostal sem skoro vsechny moje noty a mezi nimi to neni, tak musis pockat az do podzimu, kdy pojedeme do Nicy.[12]

Z thesee jsem vzal jen druhy a kousek 3tiho aktu, je to pro maly orchestr s velkou koloraturou (Ariane) a v jednom aktu. Budu s tim brzo hotov.[13]

Posilam ti stvrzenku az nevim co v te spolecnosti delas, dostavas od nich nejake journaly a nebo jaky cil sleduji?[14]

Toho havlicka ovsem basne.[15] Samberk vim ze ma malou cenu ale mohlo by se to upravit tj. predelat na no­vou vec, myslel jsem na Palackeho tridu ale me vzpominky jsou vagni. [16]

Doufam, ze korespondence pujde za tebou a preji ti pek­ny pobyt a hodne pekneho pocasi a klid. Jedes tam sam a nebo s nekym.:

Mnoho pozdravu a sedni si na knihu ale jen kdyz nebudes miti neco lepsiho na praci jako koupani, prochazky atd.

Srdecne tvuj

Bohouš

^[1]      Libreto oratoria Epos o Gilgamešovi, H 351, vytvořil Martinů sám po­dle anglického překladu Eposu o Gilgamešovi od R. Cambell Thom­psona (srov. Halbreich, 2007, s. 454).

^[2]      Zřejmě má na mysli překlad Ferdinanda Pujmana pro provedení ora­toria Epos o Gilgamešovi, H 351, na Pražském jaru v roce 1958.

^[3]      Martinů slyšel rozhlasový přenos pražského provedení 28. května 1958.

^[4]      V předchozím dopise psal také o vysílání mnichovské stanice Svo­bodná Evro­pa v češtině na totožné frekvenci jako Československý rozhlas Praha.

^[5]      O této dedikaci se Martinů zmiňuje již v dřívějším dopise Šafránkovi ze dne 20. dubna 1958 (srov. CBM, PBM Kmš 872). První verze Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, z roku 1930 je bez dedikace. Gaspar Cassadó ji však premiéroval v Berlíně v prosinci 1931. Druhá verze tohoto koncertu (H 196 II) z roku 1939 je pak věnována Pierru Fournierovi (srov. Halbreich, 2007, s. 312).

^[6]      Znovu zmiňuje druhou verzi opery Řecké pašije, H 372 II.

^[7]      Anglicky, zde ve smyslu „uprchlíci“.

^[8]      Martinů popisuje úpravy, které prováděl v druhé (tzv. „curyšské“) verzi opery Řecké pašije, H 372 II, na níž pracoval od února 1958 do 15. ledna 1959. Dílo premiéroval dne 9. června 1961 Paul Sacher v Curychu (srov. Halbreich, 2007, s. 187–196).

^[9]      Anglicky „představení“.

^[10]    Martinů popisuje premiéru Eposu o Gilgamešovi, H 351, kterou diri­goval 23. a 24. ledna 1958 Paul Sacher v Basileji (srov. Halbreich, 2007, s. 454).

^[11]    Martinů má na mysli uvedení svého Smyčcového kvartetu č. 5 g moll, H 268, Novákovým kvartetem 25. května 1958 v Praze (srov. Halb­reich, 2007, s. 365).

^[12]    Tři fragmenty z opery Julietta, H 253. První část autografu je dnes uložena i v CBM (PBM Ac 246).

^[13]    Martinů ma na mysli lyrickou operu Ariadna, H 370, na níž pracoval od 13. května do 15. června 1958 na Schönenbergu. Libreto vytvořil skladatel podle divadelní hry Georgese Neveuxe Le Voyage de Théseé (srov. Halbreich, 2007, s. 182).

^[14]    Podobně jako v předchozích dopisech zmiňuje členský příspěvek mezi­národní muzikologické společnosti, který hradil Miloši Šafránkovi.

^[15]    V následujícím dopise děkuje Martinů Šafránkovi za zaslání básní Karla Havlíčka Borovského a spisy Františka Jaromíra Rubeše (srov. CBM, PBM Kmš 878).

^[16]    František Ferdinand Šamberk (1838–1904), český dramatik a herec. Martinů má na mysli jeho divadelní hru Palackého třída 27 z roku 1884.