Základní informace
Titul CZTři fragmenty z opery Juliette
Titul ENThree Fragments from the Opera Juliette
Titul DEDrei Bruchstücke aus der Oper Juliette
Titul FRTrois fragments de l'opera Juliette [auth.]
KategorieOrchestrální hudba
PodkategorieSuity a výtahy z jevištních děl
Halbreichovo číslo253 A
Části (věty)1) 2. dějství, 3. výstup (Scéna vzpomínek); 2) 2. dějství, 4. a 5. výstup (Scéna v lese); 3) 3. dějství, mezihra a 8. výstup (Finále 3. dějství)
Durata39'
Nástrojové obsazení1) Pf; 2), 3) 3322-4331-Timp-Batt-Camp-Fisarm-Pf-Archi
Obsazení vokálních rolí1) A, Bar, B; 2) S, T, Bar, 4 ženské hlasy; 3) S, T, 3 Sp
Dedikant
Původ
Místo kompoziceVieux-Moulin
Místo kompozice 2Paříž
Rok dokončení1939
Započetí kompozice1939
Dokončení kompozice16.04.1939
Premiéra
Interpret Sir Charles Mackerras (dir./cond.), Magdalena Kožená (Juliette, S), Steve Davislim (Michel, T)
Davislim, Steve
Kožená, Magdalena
Mackerras, Charles
Datum premiéry2008-12-11
Místo premiéryPraha, Rudolfinum
Ansámbl Česká filharmonie (Czech Philharmonic)
Uložení autografu
InstituceCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Místo uloženíPolička
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Poznámka k autografuAutografní partitura fragmentu č. 1 (Scéna vzpomínek) pro hlasy a klavír. Na titulní straně přeškrtunuto označení "I.".
Uložení autografu 2
InstituceDilia - Divadelní a literární agentura
Místo uloženíPraha
Současný vlastníkDilia, Praha
Poznámka k autografuAutografní partitura fragmentů č. 2 (Scéna v lese) a č. 3 (Finále 3. dějství). Na titulních stranách byly číslice II a III později přeškrtnuty tužkou a změněny na I a II. *** Autografní klavírní výtah fragmentů č. 2 a č. 3 v majetku Nadace Bohuslava Martinů je uložen v Centru Bohuslava Martinů v Poličce.
Copyright
CopyrightDilia, Praha
Odkaz na prodejcekoupit
Prameny
Odkazy Související korespondence
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Ve fragmentech Martinů použil originální text Georgese Neveuxe. *** Viz H 253. *** Ve vydání z roku 2008 (Dilia, Praha, ed. Aleš Březina) je pořadí fragmentů 2, 1, 3; Scénu vzpomínek zahajuje scéna setkání Michela se Starcem Mládí (přináší tak navíc postavu Michela a orchestrální úvod).
O skladbě

Tři fragmenty z opery Juliette, H 253 A, představují naprostou výjimku v tvorbě Bohuslava Martinů . Nikdy dříve ani potom nevyhotovil žádný obdobný vokálně instrumentální průřez z žádného ze svých mnoha jevištních děl (několik čistě orchestrálních suit nepočítáme). Možným předobrazem mu přitom byly „Drei Bruchstücke aus Wozzeck“ op.7 pro soprán a orchestr (1924) Albana Berga. Tři fragmenty jsou tedy dalším z mnoha dokladů o míře závažnosti, kterou Martinů tomuto svému centrálnímu dílu přikládal. Opera Juliette aneb Snář, H 235 vznikala v Paříži mezi 17.5.1936 a 24.1.1937. Libreto si napsal skladatel sám podle divadelní hry Georgese Neveuxe Juliette où la Clé des Songes. Úspěšná premiéra se uskutečnila 16. března 1938 v Národním divadle v Praze za řízení Václava Talicha, v režii Jindřicha Honzla a výpravě od Františka Muziky. Vyhotovením Tří fragmentů rok po premiéře opery chtěl Martinů zajistit svému dílu větší publicitu a dostat je na další operní jeviště. Zřejmě se obával, že česky zpívaná pražská premiéra mu nezajistí dostatečnou publicitu v ostatních evropských zemích. Proto chtěl umístit výňatky z nejdůležitějších scén ve francouzské verzi do francouzského rozhlasu, jak dokládají jeho dopisy jednak rodině do Poličky (30.3. 1939, tedy ještě před dokončením Tří fragmentů sděluje, že rozhlas mu tu bude hrát „tu velkou scénu“ z Julietty), jednak svému francouzskému kolegovi Jeanu Aubry (17.5.1939 mu napsal, že nabídl 3 scény z Julietty dirigentu Manuelovi Rosenthalovi pro uvedení v rozhlase, ale že zatím nic neudělali), a nakonec i svému příteli a pozdějšímu životopisci Miloši Šafránkovi, který měl jako kulturní rada československého vyslanectví v Paříži a zejména jako dobrý znalec francouzské kulturní scény také své možnosti (2.6. 1939 ho žádal, aby někam umístil ty 3 fragmenty z Julietty). Provedení ve francouzském rozhlase se nakonec neuskutečnilo, zřejmě z důvodu rychle se zhoršující mezinárodní politické situace a skladatelovy obavy se ukázaly být zcela oprávněné - ke druhému nastudování Julietty došlo teprve 25. ledna 1959, čili až 21 let po premiéře a jen několik měsíců před skladatelovou smrtí. Uskutečnilo se v Hesenské státní opeře ve Wiesbadenu.

Během 2. světové války se na Fragmenty zapomnělo a zřejmě na ně trochu zapomněl i sám skladatel, jak nasvědčuje okolnost, že je v roce 1947 nenabídl k vydání nakladatelství Melantrich, které tehdy připravovalo vydání partitury, provozovacího materiálu a klavírního výtahu Julietty. Autografy pak byly dlouho nezvěstné. Podle informace z katalogu Harry Halbreicha vlastnila autograf klavírního výtahu dlouho skladatelova manželka paní Charlotte Martinů. Její pozůstalost, která se nachází v Památníku Bohuslava Martinů v Poličce, už ho ale neobsahovala a nebylo známo, komu jej darovala. Nového vlastníka se podařilo najít teprve v 90. letech a následně se podařilo Nadaci B. Martinů koupit ze soukromého vlastnictví tohoto německého sběratele a někdejšího přítele paní Martinů autograf klavírních výtahů „La scéne de la forêt“ a „Finale du IIIe acte.“ („La scéne de souvenirs“ v tomto autografu není).  Při přípravě prvního tištěného vydání v roce 2007 se v archívu agentury DILIA zcela neočekávaně vynořil autograf partitury Tří fragmentů, který se spolu s klavírním výtahem stal předlohou pro edici díla.

Aleš Březina, Harmonie, 10/2008

 

« předchozí
ID 495 (záznam 1 / 0)
další »