Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Datum odeslání28.06.1947
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPraha
Jazykčeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 812
Signatura v IBMŠafM 1947-06-28
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahŠafránek byl v Poličce a líbilo se mu tam; vzpomínky na dědu (Stodolu); "ty koledy jsem psal pro sebe, myslím v 24.roce, abych si je uchoval, to jsou vše písně z věže, děda a když se dralo peří, maminka sama jich znala hodně"; v Paříži bydlel asi v rue de Chapelle /!/, je to příští ulice za rue des Dames; rukopisy ve Vieux Moulin; ukázky z kvartetu, které mu poslal Šafránek, jsou z nějakého "staršího kvartetu", ne toho, co hráli Ševčíkovci, "tento byl velmi impresionistický a napsán asi v 19. nebo 20. roce", kdy bydlel na Vinohradech v Žižkově ulici; houslový koncert nebyl hrán, je to také "něco staršího";"Tři jezdci je myslím moje první skladba vůbec"; Loutky vznikly "myslím během války"; On tourne je Martinů nápad; na 4 mouvements se nepamatuje; má "velké trhání se rozjet domů a zůstat tam";napsal Smyčcový kvartet č.6 (věnováno Barstowové), Dva madrigaly pro housle a violu, kvartet č.7; pojede s Rybkou do hor.
Diplomatický přepis dopisu

[Kmš 812; NEW YORK N. Y, JUN 26, 930 PM, 1947]

 

June 28. 1947.

Mily priteli,

Vyvinujete ohromnou energiijak v psani tak i v citelnosti,i v hledani csech faktu meho zivota,jsem rad ze se vam v Policce libilo,[1] a ze jste sam videl tu krajinu.Ted co se tyce mych vzpominek na dedu a ostatni jsou velmi vagni, ja mam spatnou pamet,vse bylo mnohem zivejsi drive i k kdyz jsem jezdival zpet z Parize a casto jsem o dedovi mluvil.Ted to mam vse zamotane ve vzpominkach.Ty koledy jsem psal pro sebe, myslim v 24 roce abych si je uchoval,to jsou vse pisne z veze,deda a kduz se dralo peri,maminka sama jich znala hodne ale ja nebyl rad kdyz zpivala ona se stala hrozne sentimentalni a mela takove tremolo v hlase [2],coz ja nemel rad.Po Dedovi mam vzpominky, jestli je to tentyz co vy myslite ze se v urcitych intervalech spravne ozral a to neprisel domu dva,tri dny,ja byl mravne rozhorcen ale zase na druhe strane mi to imponovalo ze v tom vsednim bez accidentu zivote nekdo mel takovou individuelni kuraz neco delati otevrene a pri tom cititi zavazky k nasi rodine,ze se vzdy proste ztratil a prisel zpet zase strizlivy,nasi to brali velmi filosoficky a patrilo to k programu,proto kdyz se nevratil,nikdo nemel o neho obav.[3]Az se vratim myslim ze mnoho vzpominek se vrati se mnou.Je mozno ze to hralo roli v obsaneni ulohy sevcem ve Spalicku,ono totiz toto povolani formuje nejak i fysicky i moralne cloveka a dela z neho urcity typ,zvlaste na venkove.Ostatne tento kontakt s nasim venkovem a lidmi je velka kapitola, kterou ted nemohu dobre resit,je to prilis daleko,ale kdyz jste ted sam ten kraj videl myslim ze mate predstavu,ovsem je to hodne zmeneno hlavne co se tyce lidi,nezapomente ze v mem mladi to byl uplny venkov [4].

V parizi jsem bydlel nekde na Montmartru,myslim ze to byla rue de Champelle,nejsem si jist,je to pristi ulice za rue Dames, zkontrolujte to mateli plan Parize.[5]

Ted co se tyce tech rukopisu ve Vieux Moulin,nemohu ten seznam najit ale neni v nem nic noveho, jenom rukopis tech Madrigalu[6] a to jeste jen polovicka,jeden sesit,to je jedina vec kterou jsem tedy neztratil, jinak tam jsou ty opery[7] a doufam nova uprava Spalicku[8],partitura a klav, vytah,ostatni veci jsou tistene u Leduca a. T. D.

Ten kvartet co mi posilate ukazky je nejaky starsi kvartet, ne ten[9] co hrali Sevcikovci[10], tento byl velmi impresinisticky a napsan asi v 19. nebo 20 roce,bydlel jsem nekde na Vinohradech v Zizkove ul[11], myslim Houslovy koncert nebyl hran,je to take neco starsiho.[12] Tri jezdci[13] je mysslim moje prvni skladba[14] vubec,kvartet,pamatuji se ze jsem neznal jeste altovy klic a nevim uz ted jak jsem to s tou violou provedl.

Loutky jsou take[15] stare myslim behem valky[16]

On tourne[17] je napad muj,nevimjak jsem k tomu prisel.

[18]$ m4 mouvement si nepamatuji,co to je?

Mam velke trhani se rozjet domu a zustat tam ale myslim ze je to pro mne jeste trochu riskantni pro okamzik ale jinak uz zde nejsem, uplne mne to prestalo bavit,[19]Trochu pracuji a dela mi to jeste obtize tak se venuji jen Chambre music,a tak mimo toho kvarteta pro Cambridge Symposion of Criticism,[20] (je venovano To Roe Barstow[21], te dame co se o mne starala behem nemoci[22],jsem napsal Dva madrigaly[23] pro housle a violu, to Joseph and Lilien Fuchs[24],a ted jsem prave dokoncil novy kvartet jez nazyvam Concerto[25] da camera (Kvartet Nr 7.) Tri vety.[26],[27]

Tak jsem vam snad priblizne odpovedel na vase otazky,jedu s Rybkou nekam do hor a [28]tam budu miti lepsi disposice ku psani[29] tak se muzete tesit na obsirne zpravy.

Gemaine i vas srdecne a mnoho zdravim vas

B. Martinů

 

Věcné poznámky k DP

[1] O návštěvě Miloše Šafránka v Poličce se dozvídáme také z dopisu do Poličky ze dne 10. července 1944: „Šafránek mi psal, moc se mu v P. líbilo.“ (Srov. CBM, PBM Kr 364).

[2] Podtrženo tučkou pravděpodobně cizí rukou. Na úrovni tohoto podtržení na levé straně řádků zvýrazňující svislá čára tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[3] Přezdívkou „děda“ oslovovala rodina Martinů staršího ševcovského tovaryše Karla Stodolu, který s rodinou žil na poličské věži. Jaroslav Mihule popisuje: „Zmíněný děda měl postel pod hodinami – v zimě si ji vyhříval plochými kameninovými ,plucary´, naplněnými vřelou vodou. Bohušovi bez prošení zpívával písničky. V osobě tohoto ševcovského dělníka se tajil rovněž neodolatelný vypravěč veselých i hrůzyplných historek, který se vryl dětem pověžného nesmazatel­ně do paměti. Jeho rázovitý, po hospodách školený projev vytvářel účinnou protiváhu ke zpěvu paní Karoliny.“ (Mihule, 2002, s. 23).

[4] Podtrženo tužkou pravděpodobně cizí rukou. Na úrovni tohoto podtržení na levé straně řádků zvýrazňující svislá dvojitá čára tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[5] Od listopadu 1923 bydlel Martinů na adrese 3, rue Lechapelais v 17. pařížském okrese (Srov. Mihule, 2002, s. 582), která je vedlejší rovnoběžnou ulicí s Rue des Dames.

[6] Podtrženo tučkou pravděpodobně cizí rukou. Na úrovni tohoto podtržení na levé straně řádků zvýrazňující dvojitá svislá čára a otazník tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[7] Spojení „ty opery“ zakroužkováno tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[8] Jedná se o druhou verzi baletu Špalíček, H 214 II, na které Martinů pracoval v květnu 1940 (Srov. Halbreich, 2007, s. 216).

[9] Podtrženo tužkou pravděpodobně cizí rukou. Na úrovni tohoto podtržení na levé straně řádků „odtržítko“

[10] Martinů zmiňuje Smyčcový kvartet č. 1, H 117, který zkomponoval v roce 1918 a který premiérovalo v Praze 10. 10. 1927 Ševčíkovo kvarteto (Srov. Halbreich, 2007, s. 362).

[11] Na jaře 1920 se Martinů stěhuje do Žižkovy ulice č. 20, nyní Italské ulice (Srov. Mihule, 2002, s. 581).

[12] Patrně má na mysli Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226 komponoval s přestávkami od června 1932 do prosince 1933 a byl věnován Samuelu Dushkin. Tento koncert byl premiérován až 25. října 1973 Josefem Sukem a The Chicago Symphony Orchestra, řídil G. Solti (Srov. Halbreich, 2007, s. 303).

[13] Skladba Tři jezdci, H 1 byla zkomponována v Poličce kolem 1902 podle stejnojmenné balady Jaroslava Vrchlického (Srov. Halbreich, 2007, s. 360).

[14] Podtrženo tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[15] Podtrženo tužkou pravděpodobně cizí rukou. Nad textem tužkou cizí rukou „odtržítko

[16] Loutky II, H 116 komponoval Martinů v letech 1914–1918 v Poličce (Srov. Halbreich, 2007, s. 397).

[17] Autorem textové předlohy k baletu Natáčí se!, H 163 z roku 1927 je Bohuslav Martinů (Srov. Halbreich, 2007, s. 209).

[18] Zde na levém okraji řádku tužkou pravděpodovně cizí rukou šipka.

[19] Obě podtržení tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[20] Smyčcový kvartet č. 6, H 312, který Martinů komponuje od října do prosince 1946 a jenž je věnovaný Roe Barstow, měl premiéru 1. 5. 1947 na Symposiu hudebních kritiků, konaném na Harvardské univerzitě (srov. 2007, s. 368-369). Slovo „Criticism“ označeno „odtržítkem“-

[21] Podtrženo tužkou pravděpodovně cizí rukou.

[22] Rosalie Barstow o Martinů pečovala po jeho úraze, k němuž došlo v Great Barrington 17. července 1946, jelikož Charlotte Martinů byla v té době na léto na návštěvě své rodiny ve Francii. Martinů píše o ní píše také v dopise do Poličky ze dne 15. října 1946: „Jak jsem vám už psal, jak se zde o mne starali, našla se jedna Američanka která mne znala z ných děl a byla v Tanglewoodu a ta řekla že mám příliš velkou cenu než abych zůstal v nemocnici jen s ošetřovatelkami a tak se mne ujmula a opatrovala až do teď, myslím že by ji Mařenka měla napsati dopis a poděkovati […] Bal opravdu jako můj strážný anděl a nevím co bych si bez ní byl počnul, ani chodit jsem nemohl, ani Charlie by mi nebyla mohla tolik pomoci, protože by se tak anglicky nedomluvila, tu mi Pán Bůj poslal, také mne to zase potěšilo, že to byl někdo kdo tak oceňuje moji hudbu. Její adresa je Mrs R. BARSTOW – 180 Sullivan Street. New York. N. Y. Napiš ji udělá ji to radost a zaslouží si, ona mne opravdu zachránila.“ (Srov. CBM, PBM Kr 347).  Později se Roe Barstow stává intimní přítelkyní B. Martinů.

[23] Slovo označeno „odtržítkem

[24] Three Madrigals (Duett Nr. 1) pro housle a violu, H 313, které Martinů komponoval od 17. února do 17. března 1947 a dedikoval je Lillian a Josephu Fuchsovým, který jej také 22. prosince 1947 v New Yorku premiérovali. Americká violistka Lillian Fuchs (1901–1995) koncertovala a nahrávala často se svými bratry – houslistou Josephem Fuchsem a violoncellistou Harry Fuchsem.

[25] Slovo označeno „odtržítkem“

[26] Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314 zkomponoval Martinů v New Yorku v červnu roku 1947. Obsahuje tři věty: 1. Poco Allegro, 2. Andante, 3. Allegro vivo (Srov. Halbreich, 2007, s. 369).

[27] Podtrženo tužkou pravděpodobně cizí rukou. Na úrovni tohoto podtržení na levé straně řádků zvýrazňující svislá dvojitá čára a pomlčka tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[28] Podtrženo tužkou pravděpodobně cizí rukou.

[29] Červen a červenec 1947 tráví Martinů s Frankem Rybkou na venkově v Keen Valley (Srov. Mihule, 2002, s. 590).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámkapřiložena obálka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Paříž
Vieux-Moulin
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2690 (záznam 1 / 0)
další »