Mr. K. Šebánek,

Melantrich Company

Praha.

New York 19. 3. 1947.

Milý příteli,

Píšu vám tento dopis na Melantricha,abychom vyřídili spešne záležitosti,hlavně ohledně dovolení tisku spisovatele G. Neveux.Psal jsem mu soucasně a zasílám vám jeho adresu.

Georges Neveux

82. Rue bonaparte Paris.

Ja jsem sice udělal nějaké změny,zkratky a.t.d. ale v celku libreto zůstalo v téže formě jako jeho divadelni hra,takže,myslím, je nutno jej o svoleni požádati. Zdá se mi, že divad. hru vydal svým nákladem.[1]

            Prosím napište mu co nejdříve,abyste vy sami měli jeho svoleni,já jsem jej o veci již informoval,myslím však že bude správnější když vy sami budete míti jeho autorisaci.[2]

Buďte tak laskav a sdělte mi o jakou předmluvu nebo úvod se jedná pro klavirní výtah julietty,zmiňujete se o tom v dopise z 20/3.,jeho autor je Šafránek.Prosím napište mi o co se jedna v úvodu.[3]

Ještě k tomu libretu,myslím,že tím že mi dal Neveux povolení ku zpracovaní jeho textu,mi dal současně svolení s ním disponovati,teď možná ale ze stanoviska ochranných sdružení je třeba věc lépe definovati, učiňte tak přímo s ním.

Partituru a provisorní klavírní výtah Houslového koncertu pošlu po svojí pani, jež přijede v dubnu do Prahy.Nechte udělati nový klavírní výtah,dosavadní je jenom pro potřebu studia a nedostatečný.[4]Posílám potvrzení, že jsem dal edici Melantrich práva k vydání následujících skladeb:

            Lidice. -- Polni Mše. --- Julietta. --- Špalíček a písničky.[5]

Prosim, byste na základě tohoto dopisu vyplatili honoráře nebo zálohu mojí paní, Charlottě Martinů,bude-li je od vás žádati během jejího pobytu v Praze,během Hud. Festivalu1947. Doufám, že na základě tohoto potvrzení vám dá Národní Banka povoleni k vyplacení žádaného obnosu. Kdyby bylo třeba zvláštního dopisu nebo potvrzeni,napište mi laskavě a já jej předam bud svojí paní nebo pošlu přímo vám.

Nyni co se týce těch kopirovacích strojů,napíšu takové memorandum, přímo poslanci Firtovi,co nejdříve.Pro vaši informaci sděluji,že mám zde někoho,kdo těmto strojům rozumí a kdo by je chtěl zavésti v Praze. Pro vás osobně,myslím,že by bylo nutno abyste sem přijel,nejen pro tyto stroje, ale hlavně navázat obchodní styky, s různymi edicemi.[6]Je nezbytno míti styk i zastoupeni s těmito edicemi pro dalši vývin i prosperitu vašeho závodu a nejlepší způsob je osobní styk i dojednání,jednoho dne sem musíte přijet, tak raději ihned,[7]mohli bychom dojednati i moji smlouvu s vámi zde, protože vzhledem k mému urazu není stále jisto, kdy se budu moci vrátit domů.Jen vás upozorňuji abyste nedělal nějakou exklusivni smlouvu pro všechny moje věci,nemyslím, že by to bylo dobře ani pro vás ani pro mne.Já jsem nepřijal exklusivní smlouvu ani zde ač podmínky byly velmi dobré pro mne,nechci však aby celé moje dílo vyšlo v cizině,přes to že si ho u nás ,mimo Melantricha, za celá ta léta nikdo nevšimnul.Já naopak bych si přál,aby co možno nejvíce děl vyšlo doma a aby cizí edice byly nuceny dila od nás vypůjčovati a samozřejmě valuty poslat k nám.Navrhoval jsem to i zde celá ta léta, bohužel málo lidi projevilo o to zájem.

K těm klavírním koncertům,nezapomeňte, že jsem pro 2hý koncert udělal novou,teď definitivní úpravu orchestru,kterou má Firkušný a v té úpravě by dílo vyšlo,ale to má čas,prozatím máte dost co dělat,myslím.[8]

Na to Concertino se nepamatuji,tak mne tak nezajímá,kopie existuje někde zde v knihovně,budu hledět ji dostat zpět.[9]

Napíšu vám v několika dnech další odpovědi na vaše dopisy. Ten particel z POlní mše dosud nedošel, 

Srdečně Váš B. Martinů[10]

[1]Vzhledem k plánovanému vydání klavírního výtahu opery Juliette, H 253, Martinů opakově doporučuje K. Šebánkovi kontaktování Georgese Neveuxe, jehož stejnojmenná divadelní hra byla Martinů podkladem pro libreto, a vypořádání případných autorských nároků a práv ze strany spisovatele. 

[2]Martinů píše Georgesi Neuveux 1. dubna 1947 a žádá ho o svolení k publikování díla (sig. v IBM Nev 1947-04-01).

[3]Záležitost s předmluvou se evidentně protáhla, 16. května 1947 píše Martinů přímo Miloš Šafránkovi: „Co se tyce toho uvodu pro Juliettu.psal mi Sebas ze potrebovali „obsah“ coz uz je slozita historie, a tak jsem se pokusil napsati neco o tom co se v te opere deje.Ten vas obsah nebyl dost dukladny a tak jestli potrebuji nejake rikani na zacatek mohou vas clanek uziti, je dobry, jen z toho vynechte to o cem pisu ja sam,ja myslim ze je to vlastne vse dost zbytecne,protoz e obsah nelze dobre o teto opere rici,enfin vyjednejte si to s nimi, a jsem proti mnoho vykladum a informacim v klavirnim vytahu ale jestli se jim to libi, je to jejich party.“ (CBM, PBM Kmš 810).

[4]Koncert pro housle a orchestr č. 2, H 293, je dedikován M. Elmanovi a byl vydán v klavírním výtahu Karla Šolce v pražském Melantrichu v roce 1949 (Halbreich, 2007, s. 310). Ve vlastním vydání výtahu je jednostránkový úvod v české, ruské, anglické a francouzské mutaci, jehož autorem je Bohuslav Martinů v New Yorku, duben 1947 (Martinů, B.: Julietta. Klavírní výtah s textem (K. Šolc).Praha: Melantrich, 1947).

[5]Skladba Památník Lidicím, H 296 vyšla v nakladatelství Melantrich v roce 1946, klavírní výtah opery Juliette, H 253, a Polní mše, H 279,  v roce 1947. Nový špalíček, H 288, Písničky na jednu stránku, 294, Písničky na dvě stránky, H 302 vychází u stejného vydavatele o rok později (Halbreich, 2007, s. 259, 165, 452, 481–483).

[6]Opět zmiňuje otázku nákupu kopírovacích strojů – podobně jako dalších dopisech (CBM, PBM Kkš 921, 922, 923, 934, 936, 941). V následujícím dopise zmiňuje v této souvislosti jméno fotografa Josefa Macháčka, působícího v New Yorku : „Pokud vim zdejsi fotograf Machacek se repatriuje domu a ma znacne zkusenosti s temi stroji a ucinil jiz nabidku na ministerstvo ze by je v Praze zaridil za urcitych podminek,ktere dobre neznam.“(CBM, PBM Kkš 937).

[7]Z osobních záznamů K. Šebánka je patrné, že se jako ředitel Melantrichu v roce 1946 účastní zahraniční pracovní cesty do Londýna a Paříže, jeho cesta do USA (tolikrát podněcovaná Bohuslavem Martinů) se však neusukutečnila (Osobní dotazník Ministerstva kultury 1955, pozůstalost K. Šebánka, CBM, nesignováno). 

[8]Martinů Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, který premiéroval R. Firkušný a V. Talich s Českou filhamonií v roce 1935 byl vydán Českým hudebním fondem až v roce 1960 (Halbreich, 207, s. 296).

[9]Z pozdější korepondence a návaznosti na Juliette d´Arányi vyplývá, že se jedná o Concertino pro klavír a orchestr, H 269, z roku 1938, které je vydáno Českým hudebním fondem až v roce 1956 (Halbreich, 2007, s. 297). 

[10]Tento řádek dopsán rukou B. Martinů.