[Řím] Cerven 5. 57.[1]

Drazi:

Nez vas tento dopis dojde tak uz budete jiste doma odpocivat po utrapach cestovani. Vas dopis z Prahy dosel a je skoda ze jste meli tak spatne pocasi, je to asi vsude i zde se to meni kazdy den. Psal mi tez Bures[2] a Safranek[3], ktery se ani nezminil ze vas potkal, myslim ze zapomnel on je prilis zamestnan sebou samym, jako ostatne vetsina nasich lidi. Jsem rad ze jste slyseli tu Msi[4] a i Legendu[5] a skoda ze tam nebyl Cleveland s temi Freskami[6], ktere pry hraji ohromne. A Tak asi se ani Filharmonie[7] do Ameriky nedostane. To jsou takove zbytecne hadky ktere nikomu neprospivaji. Ja sam bych byl rad slysel Legendu, vysilali ji potom odpoledne ale to my v ten cas Prahu nechytneme. Taj jsme zvedavi jak to dopadne se zajezdem do Policky. Safr.[8] psal ze to melo velky uspech a vy mi take podrobnosti napisete jiste. Jak vidim byli jste v Praze jako doma, sami Policaci okolo vas. Ta slecna Kleiberova telefonovala ale musel jsem ji zklamat, ja se s jejim bratrem znal jenom malo, vyridila pozdravy od Zdenky a jinych a moc mluvi. Bures vam jiste pokud jste meli cas povedel o jeho pobytu v Rime[9] a o nas jak zde zijeme, privezl sebou tu novou Romanci pro Kuhna.[10] Moravan[11] psal ze maji tournee po Italii v zari a ze budou zpivat Horu[12] a ovsem take u nas. Charles Munch[13] nam poslal listek z Brna a moc se mu tam libilo a byl dojat ze potkal pani Firkusnou[14] a Kapralovou[15], on mel take Kapralovou[16] rad a v Brne ho museli krasne prijmout protože on je z tech kteri malo kdy napisou. Napiste mi co dela Sebanek[17] a zdali pri tech zmenach ve Fondu na to zase nedoplatil a take o Karlovi[18] co rikal, proc se neozval, snad pry Fantasie[19] na tournee nehrali, coz je myslim lepsi, mozna ze by byli dostali kritiku proc hraji americkeho skladatele.[20] Venhoda[21] psal dlouhy dopis a poslal tu knozku Floriana, moc hezkou, tu co jsem mel pro pisne ale ve zmensenem vydani[22] a take pise ze Sostakovic[23] si prisel jeste tesne pred odjezdem poslechnout na jejich zkouzku zbojnicke pisne[24] a ze byl dojat. Venhod na zase velike plany ale bude muset pockat. Moravan[25] mi poslal nejake je ich disky tak si aspon poslechnu jak zpivaji, jsou pry moc dobri, coz jste mi take psali. Meli jsme tu navstevu z Buenos-Aires, jedna znama z Parize a dnes cekam na jednoho pana ktery bude asi delat vypravu pro Pasije.[26] Ten Simek[27] si asi uzil Prahy on je jako stika. Tak vam znovu radim abyste si z mych dopisu udelali

Ohynek, nekdy tak pisu co si myslim a mohlo by to nekdy delat zlou krev a zbyte ne, spalte je vsechny. Tak az se usadite tak nam napise dojmy z Prahy, byl bych poslal vice veci ale vim sam jak to je kdyz se leti avionem tak se nemuze mnoho veci vzit sebou. Ale doufam ze sweater uzijes a mydla i ostatni veci se u vas snad daji koupit. Poslal jsem listek prof. Spilkovi[28], rikala mi o nem sl. Kleiberova, byl to muj profesor na konservatori a dlouho dirigent Prazskych a snad pry ho take strcili ted do kouta. Jsem zvedav co bude vypravovat Bures z dojmu z Rima. Ten Francouz s pani byl asi skladatel Riviere, psal mi Safr. ze byli v Praze.. Snad jste mohli pozdeji se Safr, vice mluvit.

Charlotte[29] napise priste a oba vas pozdravujeme. Ze Pani Firkusna letos asi neprijede jsem vam uz psal, Ruda prijede asi na podzim ale do Italie uz myslim ne.

Mnoho vas zdravime

Bohouŝ.

[1] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[3] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.

[4] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton a mužský sbor.

[5] Kantáta Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, měla premiéru v rámci festivalu Pražské jaro 28. 5. 1957, zpíval Český pěvecký sbor a Kühnův dětský sbor, řídil Jan Kühn (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv/4235).

[6] Fresky Piera della Francesca, H 352.

[7] Česká filharmonie.

[8] Miloš Šafránek.

[9] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509). Pobyl zde necelých deset dnů mezi 16. a 24. 5. 1957 (Zouhar – edice Romance z pampelišek).

[10] Kantáta Romance z pampelišek, H364, pro smíšený sbor a sopránové sólo. BM skladbu komponoval mezi 12. a 18. 5. 1957 a věnoval ji Markétě a Janu Kühnovým. Premiéra se uskutečnila v Praze 26. 10. 1958, Český pěvecký sbor dirigovala Markéta Kühnová (Halbreich 2007, s. 445; Zouhar – edice).

[11] Akademické pěvecké sdužení Moravan.

[12] Hora tří světel, H 349.

[13] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[14] Karla Firkušná, matka Rudolfa Firkušného (1912-1994), českého klavíristy a přítele BM.

[15] Vítězslava Kaprálová, roz. Viktorie Uhlířová (1890–1973), matka skladatelky Vítězslavy Kaprálové (1915-1940).

[16] Vítězslava Kaprálová (1915-1940), česká hudební skladatelka a dirigentka, žákyně a důvěrná přítelkyně BM.

[17] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[18] Karel Novák, (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka).

[19] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.

[20] Česká filharmonie byla v únoru 1957 na zájezdě v Sovětském svazu (Holzknecht, Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s. 151).

[21] Miroslav Venhoda (1915-1987), český hudební skladatel a dirigent.

[22] Metoděj Florian (1904-1987), český malíř, grafik a řezbář. Na základě jeho knihy Zbojníci: Moravské a slovenské písně o zbojnících. Stará říše, 1952, zkomponoval BM cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361.

[23] Dmitrij Šostakovič (1906-1975), ruský hudební skladatel.

[24] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).

[25] Akademické pěvecké sdužení Moravan.

[26] Opera Řecké pašije, H 372.

[27] Adolf Šimek-Vojík (1903-1958?), violoncellista a profesor chilské národní konzervatoře (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1739).

[28] František Spilka (1877-1960), český dirigent, sbormist, skladatel a pedagog.

[29] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.