[1] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.
[2] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[3] Předválečná busta BM od Iriny Codreanu-King (1897-1985), rumunské sochařky.
[4] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.
[5] Miloš Šafránek shromažďoval údaje pro katalog skladatelových skladeb a pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961).
[6] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS.
[7] Zouhar, Zdeněk (ed.). Bohuslav Martinů: Sborník vzpomínek a studií. Brno: Krajské nakladatelství, 1957.
[8] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).
[9] Fresky Piera della Francesca, H 352.
[10] George Szell (1897-1970), maďarský dirigent, hudební skladatel a klavírista žijící v USA.
[11] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.
[12] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375. S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509).
[13] Na vydání opery Řecké pašije, H 372.
[14] Nikos Kazantzakis (1883-1957), řecký spisovatel, básník a dramatik. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372.
[15] S nahrávkou kantáty Otvírání studánek, H 354.
[16] Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246.
[17] Marcelle de Lacour (1896-1997), francouzská cembalistka.
[18] Stanislav Heller (1924-2000), český cembalista a muzikolog.
[19] Karel Šebánek.
[20] Mirandolina, H 346, komická opera BM o dvou dějstvích podle hry italského dramatiky Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Premiéru měla 17. 5. 1959 ve Smetanově divadle (nyní Státní opera) v Praze.
[21] Nakladatelství Boosey & Hawkes London-New York.
[22] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.
[23] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
[24] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[25] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|