| [1] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů. 
 
 [2] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. 
 
 [3] Předválečná busta BM od Iriny Codreanu-King (1897-1985), rumunské sochařky. 
 
 [4] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. 
 
 [5] Miloš Šafránek shromažďoval údaje pro katalog skladatelových skladeb a pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961). 
 
 [6] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS. 
 
 [7] Zouhar, Zdeněk (ed.). Bohuslav Martinů: Sborník vzpomínek a studií. Brno: Krajské nakladatelství, 1957. 
 
 [8] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435). 
 
 [9] Fresky Piera della Francesca, H 352. 
 
 [10] George Szell (1897-1970), maďarský dirigent, hudební skladatel a klavírista žijící v USA. 
 
 [11] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343. 
 
 [12] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375. S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509). 
 
 [13] Na vydání opery Řecké pašije, H 372. 
 
 [14] Nikos Kazantzakis (1883-1957), řecký spisovatel, básník a dramatik. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372. 
 
 [15] S nahrávkou kantáty Otvírání studánek, H 354. 
 
 [16] Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246. 
 
 [17] Marcelle de Lacour (1896-1997), francouzská cembalistka. 
 
 [18] Stanislav Heller (1924-2000), český cembalista a muzikolog. 
 
 [19] Karel Šebánek. 
 
 [20] Mirandolina, H 346, komická opera BM o dvou dějstvích podle hry italského dramatiky Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Premiéru měla 17. 5. 1959 ve Smetanově divadle (nyní Státní opera) v Praze. 
 
 [21] Nakladatelství Boosey & Hawkes London-New York. 
 
 [22] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel. 
 
 [23] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM. 
 
 [24] František Martinů (1880-1958), bratr BM. 
 
 [25] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM. 
 |