Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání27.10.1937
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Jazyk 2Francouzština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 225
Signatura v IBMMar 1937-10-27
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů londýnský festival nebude obesílat, „zase v tom je Hába a ten si to obsadí svými žáky“. BM napíše do Československého rozhlasu, „oni mi zase dávají ty objednávky“ (VESELOHRA, KYTICE). Posílá fotografie Charlottiny matky. Vandě Jakubíčkové má někdo dovézt „ty noty co nechala u Vás“ (HRY, ŠPALÍČEK), BM navrhuje Vávlava Karla Rippla nebo Jana Jílka. BM přeje k svátku své matce Karolině. 12.12. vysílá Československý rozhlas SMYČCOVÝ KVARTET S ORCHESTREM.
Charlotte Martinů přeje KM vše nejlepší k svátku a zdraví Marii Martinů.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] 27/10. 1937.



Drazí



dopis jsem obdržel a odepisuji ale moc nového není. Na ten Festival v Londýně asi nepošlu nic, zase v tom je Hába[1] a ten si to obsazí svými žáky, to je taková politika mezi kamarády, tak se jim do toho nebudu plest a v Londyně si budu pracovat pro sebe jinak.[2] S tím Radiem se asi moc nedá dělat, tam jsou na řadě stále lidi kteří jsou okolo, napíŝu jim ale myslím že to moc nepomůže.[3] Oni mi zase dávají ty objednávky tak na ně nemůžu spustit se zlou.[4] Přikládám fotografii maminky Charlotky[5] ona skoro žádné nemá, tuhle jsem vzal asi před rokem, a ta druhá to je zahrada a v zadu les ve Vieux Moulin,[6] a děti Charl. sestry.[7] Ta malinka už letos běhá a mluví, ale oni nejsou teď už ve V. Moulin, jsou asi 15. km. v městě.[8] Vanda[9] mi psala a ty noty co nechala u Vás[10] by bylo nejlépe až někdo pojede do Prahy kdyby je vzal sebou. Snad V: Riplů[11] jezdí často do Prahy nebo Jen. Jílků,[12] a kdyby je odevzdali proti potvrzení na Václavském nám 42. V Melantrichu v hudebním oddělení. Napište mi zdali jste někoho našli, ono to tak nespěchá až bude příležitost.   



Milá maminko,[13]



letos Ti píšu už před svátkem a přeju Ti všechno nejlepší a hlavně jako vždycky co nejvíce zdraví a také spokojenosti, aby se všechno zdařilo jak si sama přeješ. Charlotka se připravuje k přání a napíše Ti pár řádků sama, ale musím ji to nadiktovat, teď jsme zase češtinu zanedbali. Tak pěkně si užij svůj svátek a hodně se šetři a už si teď odpočni. Budeme vzpomínati co asi děláte. Moc Vás oba zdravíme. 12. listopadu vysílá Radio-Paris můj kvartett s orchestrem.[14]



Srdečně Váš



Bohouš.



 



Mamince přeju vschno nejlepší a hodné zdraví



Charlotte Martinu



 



Chère Marienka. Je vous embrasse bien affectueusement.



[PŘEKLAD]



Milá Marienko.[15] Posílám Vám srdečné pozdravení.



 


Věcné poznámky k DP

[1] Alois Hába (1893-1973), český hudební skladatel. Díky svým mikrointervalovým kompozicím se těšil přízni pořadatelů hudebních festivalů.



[2] BM se hudebního festivalu konaného v Londýně ve dnech 17. – 24. 6. 1938 nakonec přece jen zúčastnil a to jako doprovod Vítězslavy Kaprálové (1915-1940), která tam dirigovala svou Vojenskou symfonietu, op. 11 (PBM Kr 241).



[3] BM reaguje na opakované stížnosti své matky Karoliny Martinů (1855-1944) a sestry Marie Martinů (1882-1959) na malý počet provádění jeho skladeb v Československém rozhlase (srovnej s PBM Kr 220, 223, 227, 228).



[4] 18. 3. 1937 měla v Československém rozhlase v Praze premiéru opera Veselohra na mostě, H 247 (Halbreich 2007, s. 159). Několik dní poté si Československý rozhlas si u BM objednal kantátu Kytice, H 260 (PBM Kr 210). BM ji zkomponoval během června až září 1937, poprvé zazněla z Pražského rozhlasu v dubnu 1938, veřejnou premiéru měla v Praze 4. 5. 1938, provedení řídil Otakar Jeremiáš (1892-1962) (Halbreich 2007, s. 449).



[5] Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů (1894-1978).



[6] Vieux-Moulin, vesnice nedaleko Paříže, bydliště matky Charlotte Martinů (1894-1978).



[7] Sestra Charlotte Martinů Georgette Bécourt (1903-1966), rozená Quennehen, měla čtyři děti: dvě dcery (Colette a Nicole) a dva syny (André a Gilbert).



[8] Pierrefonds (viz PBM Kr 221).



[9] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193).



[10] Mihule (2002, s. 258) uvádí, že v létě 1937 si BM nově opsal partitury Narození PáněHer o Marii, H 236, a Legendy o sv. Dorotě ze Špalíčku, H 214: „Dal si je přeložit do angličtiny a věřil, že by mohly být provedeny v londýnském rozhlase.“ Onou překladatelkou byla pravděpodobně právě Vanda Jakubíčková (srovnej s PBM Kr 229).



[11] Václav Karel Rippl (1896-1950), knihkupec v Poličce, přítel BM.



[12] Jan Jílek – poličský velkouzenář a přítel BM, jemuž skladatel v roce 1920 dedikoval svůj klavírní Foxtrot, H 126.



[13] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM slavila své jmeniny 4. listopadu.



[14] Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, jeho konání BM potvrzuje ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 30. 11. 1937 (PBM Kr 227).



[15] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
FixaceRukopis
Vpisky, přípisyCharlotte Martinů
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Lokace jako předmět
Londýn
Pierrefonds, Oise
Vieux-Moulin
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 777 (záznam 1 / 0)
další »