Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání13.12.1936
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 202
Signatura v IBMMar 1936-12-13
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDěkuje za přání k narozeninám; doporučuje nerozčilovat se, věci nejdou vždycky podle našeho přání, "většina lidí se má daleko hůře než my"; existenční záležitosti bratra Františka; koncert (Koncert pro klavír a orchestr č. 2) v Luxemburgu měl úspěch, "je doporučen" i do Lipska a Amsterodamu; Vídeň slyšeli málo, zato kvintet z Londýna dobře; kvartet proveden též ve Varšavě; 27.12. bude vysílána premiéra "koncertu pro housle a flétnu"; vyjednává o provedení "jedné skladby pro divadlo na výstavě"; s Šafránkem se snaží o provedení Mariken ve Velké opeře; "velkou práci" si chce objednat pražský rozhlas; "možná že to bylo dobře že tady ještě musím zůstat… provedení zde má větší ohlas"; brzy pošle prezidentovi informace o konzervatoři, aby věděl jak se situace má doopravdy"; "ten článek o mě" vyjde brzy v Přítomnosti; přeje sestře uzdravení.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] Neděle 13. / 12 1936.

Milá maminko,[1]

děkuji Ti za přání k narozeninám, už na mě leze ta padesátka.[2] Tvoje zprávy mě moc nepotěšily, doufám že už je lépe, já nemohu pochopit co to je za nemoc, vždyť přece doma se nemáte příčin se rozčilovat, mohly byste míti obě svatý klid a ty také bys mohla užít svoje stáří v klidu a odpočinku. Jestli něco nejde vždycky jak by si člověk přál a nebo představoval, tak to ještě není příčina si kazit zdraví a rozčilovat se, v dnešní krisi jsme všichni postiženi a většina lidi se má daleko hůře než my a tak musíme býti spokojeni s tím jak to je a čekat a doufat že to bude lepší a Vy jste tam sami dvě,[3] tak proč pak si ztrpčovat život. Fanouš[4] také za to nemůže že se nic teď nenajde, ale vŝak ono to zase bude lepší. Říkal jsem p. Šafránkovi[5] a on napíše tomu pánovi z klerikální strany[6] a pak vám napíšu co odpověděl a já myslím že něco z toho pro Fanouše bude, protože jsou to mocní páni. Napíšu vám co odpoví.

Můj koncert v Luxemburku[7] měl veliký úspěch a je doporučen také do Lipska a do Amsterdámu. Slyšeli jsme to moc dobře v Radiu. Vídeň jsme slyšeli málo[8] ale za to hráli v Londýně kvintett[9] a to jsme chytili moc dobře. Také ve Varšavě hráli

 

hrali kvartett.[10] A 27. / prosince bude vysílána premiera toho koncertu pro housle a flétnu[11] bude to odpoledne. Také vyjednávám o provedení jedné skladby pro divadlo na výstavě[12] a mimo se snažíme s p. Šafránkem zainteresovati vedoucí kruhy pro provedení „Mariken“[13] ve Velké Opeře.[14] Také pražské Radio si chce objednati nějakou velkou práci[15] a tak to snad zase letos dostanu dohromady, tak jak vidíš, možná že to bylo dobře že tady ještě musím zůstat, přišel bych o moc a přece jenom provedení zde má větší ohlas. Po neděli posílám p. presidentovi tu zprávu aby věděl jak se situace má doopravdy, ohledně té konservatoře a aby si nemysleli že mě zase přeskočí až se bude jednat o místo po Novákovi.[16]

Píšu větší písmeny abys to mohla čísti. Ten článek o mě[17] vyjde brzo v Přítomnosti[18] to vám jistě někdo přinese, u nás to hodně odbírají. Těším se na Vaše zprávy a doufám že budou radostnější a že Mařka[19] si řádně odpočne abyste mohli býti na svátky pohromadě.

Moc vás oba[20] pozdravujeme a přejeme Mařce aby se brzo uzdravila.[21]

Váš Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[2] 8. 12. 1936 oslavil BM své 46. narozeniny.

[3] Matka BM žila ve společné domácnosti se svou dcerou Marií Martinů (1882-1959).

[4] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[5] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[6] Prostřednictvím svých kontaktů se BM často snažil pomoci svému bratru Františku Martinů (1880-1958) najít práci. Tentokrát se pokoušel prostřednictvím Miloše Šafránka oslovit Františka Hálu (1893-1952), českého kněze a politika, vrcholného představitele Československé strany lidové (viz PBM Kr 205).

[7] 5. prosince 1936 byl z Lucemburku vysílán Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237 s francouzskou klavírní virtuoskou Germaine Leroux (1906-1979) (PBM Kr 200, 201).

[8] V dopisech domů (PBM Kr 200, 201) BM informuje o rozhlasovém vysílání svého Koncertu pro smyčcové kvarteto s orchestrem, H 207, z Vídně: „[…] 4. prosince v 9 hodin bude to vysíláno […]“

[9] Pravděpodobně Klavírní kvintet č. 1, H 229.

[10] Pravděpodobně Smyčcový kvartet č. 3, H 183.

[11] Jedná se o premiéru Koncertu pro flétnu, housle a orchestr, H 252, která se uskutečnila v Paříži 27. 12. 1936 (Halbreich 2007, s. 323).

[12] Pro 20. světovou výstavu EXPO 1937, která se konala od 25. května do 25. listopadu 1937 v Paříži, zkomponoval BM operu Dvakrát Alexandr, H 255. Na výstavě však nezazněla, premiéry se dočkala až 18. 2. 1964 v Mannheimu (Halbreich 2007, s. 172).

[13] Jedná o operní mirákl Mariken de Nimèque H 236/2 I, který BM zkomponoval na francouzský text v roce 1933, avšak v roce 1934 jej, ovšem s českým textem, částečně využil při komponování druhé části opery Hry o Marii, H 236, (Halbreich 2007, s. 153). Záměr s uvedením díla v Paříži nebyl realizován.

[14] Opéra Garnier – operní dům v Paříži.

[15] Jednání vyústí v objednávku kantáty Kytice, H 260.

[16] Vítězslav Novák (1870-1949), český hudební skladatel, pedagog a klavírista, jako profesor v mistrovské škole Pražské konzervatoře působil do roku 1939. BM po neúspěšné snaze získat místo v mistrovské škole Pražské konzervatoře – na uvolněné místo po Josefu Sukovi (1874-1935) nastoupil na podzim 1936 Jaroslav Křička (1882-1969) – v této aktivitě neustává. Bohužel v budoucích letech se mu rozplynula i tato naděje.

[17] Pierre-Octave Ferroud (1900-1936) svou poslední studii věnoval právě Bohuslavu Martinů („Bohuslav Martinů – un grand musicien d´aujourd´hui“). Byla vydána po Ferroudově tragické smrti ve švýcarském hudebním časopise Schweizer Musikzeitschrift a následně v prosincovém čísle (r. 1936) francouzské Revue musicale (Mihule 2002, s. 247).

[18] V  dopisech domů (Kr 202, Kr 206) BM upozorňuje, že článek již brzy bude otištěn i v časopise Přítomnost. V dopise PBM Kr 208 je však již k publikování této studie skeptický. Podle Popelky (1996, s. 45) český překlad Ferroudova článku nevyšel tehdy ani později.

[19] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[20] BM se svou chotí Charlotte Martinů (1894-1978).

[21] Toho roku se u Marie Martinů projevily příznaky tuberkulózy, opakovaně se proto léčila v sanatoriu v Žamberku (Mihule 2002, s. 236).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 755 (záznam 1 / 0)
další »