[1] Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním – založen v roce 1919.
[2] Opera Divadlo za bránou, H 251, měla v Brně premiéru 20. 9. 1936 (Halbreich 2007, s. 161).
[3] BM jedná o provedení baletu Špalíček I, H 214 I, v Bělehradu, záměr však nebyl realizován.
[4] Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, měl Rudolf Firkušný (1912-1994) ve svém repertoáru od jeho premiéry v Praze 13. 11. 1935, kdy jej doprovázela Česká filharmonie vedená Václavem Talichem (1883-1961) (Halbreich 2007, s. 295).
[5] Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207.
[6] Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, BM dedikoval francouzské cembalistce Marcelle de Lacour (1896-1997) (Halbreich 2007, s. 317).
[7] Francouzské klavírní virtuosce a manželceka Miloše Šafránka Germaine Leroux (1906-1979) BM dedikoval Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237. Přenos se má tedy vysílat v sobotu 5. prosince 1936, tedy mnohem dříve, než provedení v Paříži 31. 1. 1937, které jako první zahraniční zmiňuje Halbreich (2007, s. 296). Konání koncertu sám BM potvrzuje v následujícím dopise rodině (PBM Kr 201).
[8] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM. BM se přes své kontakty snažil najít práci pro svého bratra Františka Martinů (1880-1958). Tentokrát se o to pokouší přes Františka Hálu (1893-1952), českého kněze a politika, vrcholného představitele Československé strany lidové (viz PBM Kr 205).
[9] Tj. 22. 11. 1936.
[10] Zřejmě se jedná o možnost uvedení opery Divadlo za bránou, H 251, v Národním divadle v Praze.
[11] Opera Juliette, H 253, byla v Národním divadle v Praze poprvé uvedena 16. 3 1938 (Halbreich 2007, s. 164).
[12] Pravděpodobně Miloslav Bureš (1909-1968) básník a prozaik z Poličky, se kterým později BM spolupracoval na svých kantátách.
[13] Pierre-Octave Ferroud (1900-1936), francouzský hudební skladatel, zahynul při autonehodě 17. srpna 1936. Svou poslední studii věnoval Bohuslavu Martinů („Bohuslav Martinů – un grand musicien d´aujourd´hui“) - vydána byla až po Ferroudově tragické smrti ve švýcarském hudebním časopise Schweizer Musikzeitschrift a následně v prosincovém čísle francouzské Revue musicale (Mihule 2002, s. 247).
[14] Š. = Šafránek.
[15] BM se ucházel o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Na toto místo byl však vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.
[16] Vítězslav Novák (1870-1949), český hudební skladatel, pedagog a klavírista.
[17] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. BM jej ve svých dopisech často zmiňuje jako člověka, který se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.
[18] Jan Opočenský (1885-1961), český diplomat a historik.
[19] Jedná se zřejmě o blahopřání k jmeninám, které Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM, slavila ve stejný den jako její tchyně Karolina Martinů (1855-1944), tedy 4. listopadu.
[20] dneska
|