Paris 20/11 1936.
Drazí,
dopis jsem obdržel a také z Ochranného sdružení[1] mi píší že poslali 1500 Kč tak doufám že jste je obdrželi zásobte se na zimu, prozatím nemohu poslati více ve sdružení také nějak moc šetří a v Brně to hrají málo ačkoliv jak jsem slyšel to má stále úspěch a lidi na to chodí,[2] musím jim dopsat. Z Bělehradu nic a skoro myslím že jim napíšu aby mi raději poslali partitury zpět, ještě mi je mohou ztratit a neměl bych nic,[3] doufám stejně že to ještě jednou přijde znova na repertoir v Praze. Je zde Firkušný, bude hráti můj klavírní koncert v lednu v Olomouci a v Brně. [4] Také nevím zdali jsem Vám už psal, bude se hráti ve Wídni, ten kvartett s orchestrem[5] a sice 4. prosince v 9 hodin bude to vysíláno potom ten samý den později v Radio Paris ten koncert pro cymbalo s paní de Lacour,[6] a příští den v Radio Luxemburg vysílati klavírní koncert s pí Šafránkovou.[7] Tak snad si něco budete moci poslechnouti, jestli ovšem budete moci vyjíti z domku, jestli je tam velká zima tak raději nechoďte. Zde také přituhlo. Nemohl jsem jeŝtě mluvit s p. Šafránkem ohledně těch katolíku,[8] mají teď mnoho práce s těmi událostmi ve světě a vrátil se p. vyslanec, ale nezapomenu na to jak se příležitost hodí. Firkušný hraje na legaci v neděli večer,[9] tak jsme tam pozváni hraje také něco ode mne. Z Národního mi psali že tu
komedii[10] nemohou už tuto saisonu hráti ale že se interesují o tu novou operu.[11] Tomu Burešovi[12] poŝlu lístek s poděkováním. Ten článek od Ferroud[13] Vám poŝlu, on jej p. Š.[14] rozmnožuje a vyjde to v několika překladech v Americe, v Maďarsku německy a také u nás, nevím ještě kde. Ten Křička je opravdu už jmenován ale skoro nikdo se o tom ani nezmínil ani noviny ani hudební listy v těch je jenom malá noticka, tak je vidět že na to moc pyŝní nejsou. [15] Pokud mám zprávy tedy byl silný nátlak shora jak jsem Vám už psal a profesoři si prý řekli, že bude pro mě místo po Novákovi,[16] který už brzo půjde do pense. P. Schieszl[17] mi psal a moc toho litoval že se to stalo, oni to měli tak připraveno, že čekali až on bude na dovolené a když odjel tak hned tam poslali ten návrh ku schválení, takže on se to dozvěděl až když se vrátil. Novým konsulem je zde p. Opočenský[18] který mě dobře zná. Charlotta děkuje za přání[19] a napiše sama příště hdeska[20] je prádlo a tak nemá moc času a chci raději aby dopis odešel.
Všechny Vás moc pozdravujeme
Váš Bohouš
[1] Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním – založen v roce 1919.
[2] Opera Divadlo za branou, H 251, měla v Brně premiéru 20. 9. 1936 (Halbreich 2007, s. 161).
[3] BM jedná o provedení baletu Špalíček I, H 214 I, v Bělehradu, záměr však nebyl realizován.
[4] Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, měl Rudolf Firkušný (1912-1994) ve svém repertoáru od jeho premiéry v Praze 13. 11. 1935, kdy jej doprovázela Česká filharmonie vedená Václavem Talichem (1883-1961) (Halbreich 2007, s. 295).
[5] Koncert pro smyčcové kvarteto s orchestrem, H 207.
[6] Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, BM dedikoval francouzské cembalistce Marcelle de Lacour (1896-1997) (Halbreich 2007, s. 317).
[7] Francouzské klavírní virtuosce a manželceka Miloše Šafránka Germaine Leroux (1906-1979) BM dedikoval Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237. Přenos se má tedy vysílat v sobotu 5. prosince 1936, tedy mnohem dříve, než provedení v Paříži 31. 1. 1937, které jako první zahraniční zmiňuje Halbreich (2007, s. 296). Konání koncertu sám BM potvrzuje v následujícím dopise rodině (PBM Kr 201).
[8] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM. BM se přes své kontakty snažil najít práci pro svého bratra Františka Martinů (1880-1958). Tentokrát se o to pokouší přes Františka Hálu (1893-1952), českého kněze a politika, vrcholného představitele Československé strany lidové (viz PBM Kr 205).
[9] Tj. 22. 11. 1936.
[10] Zřejmě se jedná o možnost uvedení opery Divadlo za branou, H 251, v Národním divadle v Praze.
[11] Opera Juliette, H 253, byla v Národním divadle v Praze poprvé uvedena 16. 3 1938 (Halbreich 2007, s. 164).
[12] Pravděpodobně Miloslav Bureš (1909-1968) básník a prozaik z Poličky, se kterým později BM spolupracoval na svých kantátách.
[13] Pierre-Octave Ferroud (1900-1936), francouzský hudební skladatel, zahynul při autonehodě 17. srpna 1936. Svou poslední studii věnoval Bohuslavu Martinů („Bohuslav Martinů – un grand musicien d´aujourd´hui“) - vydána byla až po Ferroudově tragické smrti ve švýcarském hudebním časopise Schweizer Musikzeitschrift a následně v prosincovém čísle francouzské Revue musicale (Mihule 2002, s. 247).
[14] Š. = Šafránek.
[15] BM se ucházel o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Na toto místo byl však vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.
[16] Vítězslav Novák (1870-1949), český hudební skladatel, pedagog a klavírista.
[17] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. BM jej ve svých dopisech často zmiňuje jako člověka, který se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.
[18] Jan Opočenský (1885-1961), český diplomat a historik.
[19] Jedná se zřejmě o blahopřání k jmeninám, které Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM, slavila ve stejný den jako její tchýně Karolina Martinů (1855-1944), tedy 4. listopadu.
[20] dneska