Paris 15/11 1935

Drazí,

Charlotte[1] děkuje za přání, připíše sama několik slov  Nedostal jsem se dříve k dopisu, je zde hodně práce s tím zájezdem Filharmonie[2] aby bylo všechno dobře připraveno, p. Šafránek[3] má stím hodně starosti a tak mu pomáhám, tak jsem rozběhaný a více v městě a na legaci. Talich[4] bude hráti Bagarre,[5] těším se bude to možná vysíláno odsud přes Prahu, v pondělí 2. prosince z Komické opery.[6] To se rozumí že mnoho lidí z Prahy do toho strká prsty a tak zde musíme býti stále na stráži. Firkušný hrál klavírní koncert[7] snad jste poslouchali, zde bylo slyšet moc špatně, jen první věta trochu ale ostatní dvě věty byly moc rušeny a tak z toho skoro nic jsme nechytli. Také z Vídně vysílali celový koncert[8] ale ráno v neděli, to ještě nic se nechytí. Včera vysílali ze Švýcerska Kuchyňskou revuí.[9] Dostal jsem program z Ameriky v Los Angelos hráli P ten kvartet s orchestrem,[10] to myslím paní Coolidge[11] doporučila. V Pensylvanii budou hráti ty Invence  co byly v Benátkách.[12] O té konservatoři dosud nic[13] a myslím dle zpráv že se teď nic rozhodovat nebude, a lespoň ne do Vánoc, a to už budu v Praze, byl bych zbytečně jezdil a utrácel čas i penize, mám dojem že se moje naděje zvětšila. Ta státní cena[14] hodně přispěla, Na penězích to není velký obnos 5000 Kč spíše ta sláva. Gratulovali mi z Poličky, V. Rippl[15] a od obce i starosta,[16] tak jsem jim poděkoval.[17] V Praze se teď pořádně hádají k vůli tomu jmenování Talicha,[18] také jsem poslal článek do Přítomnosti.[19] S Talichem budu samozřejmě mluvit zde, budou tu dva dny a tak se dozvím podrobnosti i o té konservatoři. Jsem rád že jste strávili příjemný svátek.

Počasí je tu hanebné, stále se to mění, hned je

hezký, hned, zima, a hned prší, tak je z toho člověk celý nesvůj. Zrzavý už pojede také do Prahy, má výstavu v Uměl.Besedě.[20] Stáňa teď píše častěji a dodává mi zprávy co se děje. [21]  Myslím že si podám o to místo p Sukovi žádost abych předešel tomu, že by řekli že se nechci vrátit do Prahy.[22] Tak to je asi všechno. Zdravím Vás srdečně

Váš

Bohouš.

Chère Marienka

Je vous remercie beaucoup de vos bon souhaits pour ma fête, vous êtes vraiment gentille de me faire aussi un joli travaille. Je pense que cette année, je n’aurai pas le plaisir de vous voir. Bohus ne sera pas pour un long séjour à Prague, et je crois, que le voyage là-bas revient très cher, je pense qu’il serait raisonnable que je n’y aille pas.

Je vous remercie pour ma famille, tout le monde va bien, la petite dernière est merveilleuse de santé, son opération à la lèvre est très bien réussie, cela lui fait une petite cicatrice. Ils vous envoient tous ainsi qu’à Mamy, toutes leurs amitiés. Excusez-moi de ne pas vous écrire plus longuement, en ce moment je travaille beaucoup à l’atelier.

Je vous adresse pour vous et à Mamy mes plus affectueux baisers. Bon souvenirs à Fanouš. Votre Charlotte

[PŘEKLAD:]

Milá Marienko.[23]

Velice Vám děkuji za přání k svátku, také je od Vás opravdu milé, že pro mne něco pěkného tvoříte. Myslím, že letos nebudu mít to potěšení vidět se s Vámi, Bohuš se v Praze nezdrží dlouho,[24] a já soudím, že cesta tam přijde na hodně peněz, myslím, že by bylo rozumnější, abych tam nejezdila.

Za svoji rodinu Vám děkuji, všem se daří dobře, maličká[25] je zdravá jako buk, operace rtu dopadla velmi dobře, má tam jen takovou jizvičku. Srdečně pozdravují Vás i mamy.[26] Odpusťte, že Vám toho nenapíši více, v současné době mnoho pracuji v dílně.[27] Vroucně líbám Vás i mamy. Pozdravujte Fanouše.[28]

Vaše Charlotte          

[1] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM. Pravděpodobně se jedná o přání k jmeninám, které Charlotte slavila stejně jako matka BM (Karolina) 4. 11., což BM ve svém předchozím dopise rodině do Poličky taktně připomněl.

[2] BM má zřejmě na mysli turné České filharmonie (Londýn, Brusel, Paříž) řízené Václavem Talichem (Mihule 2002, s. 231)

[3] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[4] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM. V té době dirigent České filharmonie a ředitel opery Národního divadla v Praze.

[5] La Bagarre, H 155.

[6] Opéra comique Paris.

[7] Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, dedikoval BM Germaine Leroux (1906-1979), francouzské klavírní virtuosce a manželce Miloše Šafránka (1894-1982). Premiéra se však uskutečnila 13. listopadu 1935 v Praze, na klavír hrál Rudolf Firkušný (1912-1994), Českou filharmonii řídil Václav Talich (Halbreich 2007, s. 295).

[8] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I.

[9] Kuchyňská revue, H 161. O rozhlasovém přenosu téže skladby ze Švýcarska informouval BM svou rodinu v Poličce i v dopise ze dne 15. 8. 1935 (PBM Kr 164).

[10] Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr, H 207.

[11] Elisabeth Sprague Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška.

[12] Invence pro velký orchestr, H 234, zkomponoval BM pro festival  Biennale di Venezia, zde také poprvé zazněly 8. 9. 1934 (Halbreich 2007, s. 258).

[13] BM se uchází o profesorské místo po Josefu Sukovi v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři.

[14] 27. 10. 1935 byla v pražských novinách zveřejněna zpráva o udělení státní ceny za operu Hry o Marii, H 236. Cenu obdržela společně s Podzimní symfonií Vítězslava Nováka (Mihule 2002, s. 232).

[15] Václav Karel Rippl (1896-1950), knihkupec v Poličce, přítel BM.

[16] V dopise z Poličky ze dne 7. 11. 1935 tlumočí starosta Adolf Klimeš (1880-1946) blahopřání zastupitelstva města Poličky k udělení státní ceny. Kopie tohoto dopisu je uložena v CBM pod signaturou  PBM Kp 1109.

[17] Dopis adresovaný starostovi Poličky Adolfu Klimešovi je uložen v CBM pod signaturou  PBM Kp 1109. Byl publikován v Popelka 1996, s. 115-116.

[18] Po smrti Otakara Ostrčila (20. srpna 1935) byl Václav Talich pověřen vedením opery Národního divadla v Praze.

[19] Významný politicko-kulturní časopis založený v roce 1924. Polemická stať o Talichovi, kterou BM do redakce zaslal, nebyla otištěna (Popelka 1996, s. 41).

[20] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník, člen Umělecké besedy a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.

[21] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[22] BM reaguje na tvrzení Josefa Schieszla:  „[…]že mnoho lidí si myslelo že se nechci už vůbec vrátit do Čech.“ (PBM Kr 169).

[23] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[24] BM v Československu na přelomu let 1935 a 1936 strávil dva měsíce, když se účastnil příprav na první provedení Her o Marii, H 236 v Národním divadle v Praze. Z Paříže odjížděl pravděpodobně v sobotu 21. 12. 1935 (viz PBM Kr 174). Mihule (2002, s. 587) jako den odjezdu však uvádí neděli 15. 12. 1935, jako datum odjezdu z Prahy do Paříže pak 15. 2. 1936. V dopise Miloši Šafránkovi (1894-1982) odeslaném z Prahy 9. 2. 1936 BM píše, že do Paříže přijede v pátek, tj. 14. 2. 1936, což je vzhledem k dále v témže dopise zmiňované sobotní návštěvě M. Šafránka reálnější datum.

[25] V dopise BM rodině do Poličky z 31. 3. 1935 (PBM Kr 154) Charlotte informovala, že se její sestře Georgette Bécourt, roz. Quennehen (1903-1966) narodila holčička.

[26] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[27] Charlotte Martinů byla zaměstnaná v krejčovské dílně.

[28] František Martinů (1880-1958), bratr BM.