[Schönenberg] Leden 18. 59.

Mily Buresi:

Jsem znacne zpozden s odpovedi na vase dva mile dopisy a na prani. Snazim se ted vse dobehnout.[1]

Tedy ohledne toho filmovani vam ovsem davam schvaleni nevim zdali nemusite pozadat St. Nakladatelstvi take ktere vydanim dostalo urcita prava alejsem jist ze tam obtizi nebude.[2] Co se tyce Mikese udelam vam jej ale ted se vsechno zpozdilo tou moji operaci a tak nevim kdy se k tomu dostanu. Prace jde ovsem zvolna a hledim ted hlavne dokoncit svoji operu Pasije, na ktere uz divadla cekaji a i pro mne se to moc tahne, sama preruseni prijemna i ne, a tak musim tu skladbu dokoncit.[3] Take muj umysl napsat neco pro nas Nonet se tim zpozdil.[4]

Na kazdy pad mate muj souhlas pro film, doufam ze jej udelaji dobre, lituji ze jsem nevidel ten prvni film Studanek. Tesim se na nove disky doufam ze mi je poslou. Jakerlovi ze Svedska jeste dodnes lituji ze se jim desky prisly rozbite, jsou to hodni lide. Davejte tedy na to pozor a nechte mi je poslat.[5] Rad bych mel take Kytici.[6]

Pisete ze Legenda i Romance budou vydany, dosud o tom nevim.[7] Mam takovy napad zdali by nebylo vyhodne vydat legendu v partiture ale take s klavirnim vytahem dole cimz by se mohlo hodne usnadnit provedeni, jez by jinak se potkalo s obtizemi vzhledem k e komplikaci nastroju. Napiste co o tom soudite.[8] Celou vec bych ovsem dojednal s edici ale nevim kdo to vyda, psal Sebas ze je tam nova edice.[9]

Ta historie s lipou je rozkosna. ale myslim ze jste mi knihu neposlal a tesil bych se na ni.[10]

Co delate noveho, jak se vam dari libretto?[11] Napiste a pojedeteli do Policky pozdravte sestru. Mikes ma dlouhou exposici.[12]

      Mnoho zdravim   vas  

B. Martinů

[1] Martinů po vážné operaci žaludku v listopadu 1958 několikrát vysvětloval své zpoždění jak v kompozičních činnostech, tak v korespondenci.

[2] Není zřejmé, čí filmovou adaptaci a které z kantát měl na mysli. Pravděpodobně se jednalo o adaptaci Otvírání studánek, kterou připravoval režisér Alfréd Radok pro divadlo Laterna magika v Praze. V následujícím dopise Martinů uvádí: „To jsou tedy posledni novinky a muzete uz vziti disposice k Filmu ackoliv provedeni bude zase az pristi rok.“ (19. února 1959, CBM, PBM Kb 659).

[3] Martinů má na mysli tzv. „Curyšskou verzi“ opery Řecké pašije, H 372 II, kterou dokončil 15. ledna 1959 (viz seznam skladeb BM Charlotte Martinů, CBM [bez sig.], Halbreich, 2007, s. 187).

[4] Nonet č. 2, H 374, který skladatel napsal v období 9. ledna až 1. února 1959 a dedikoval jej Československému nonetu (viz seznam skladeb BM Charlotte Martinů, CBM [bez sig.], Halbreich, 2007, s. 384).

[5] O události se zničenými gramofonovými deskami Martinů informoval Bureše již 16. prosince 1958 (CBM, PBM Kb 657).

[6] Martinů má zřejmě na mysli nahrávku kantáty Kytice, H 260 s Českou filharmonií pod vedením dirigenta Karla Ančerla z roku 1955, kterou vydal Supraphon v roce 1957, DV 5347.

[7] Představitelé SNKLHU oslovili Martinů se smlouvou na vydání partitur Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Mikeš z hor 29. června 1959 (NBM, sine pag.). Partitury všech tří kantát vydalo SNKLHU v Praze v roce 1960.

[8] Tento záměr nebyl realizován.

[9] Má na mysli nakladatelství Panton, které založil Svaz československých skladatelů v roce 1958.

[10] Miloslav Bureš vydal v roce 1956 sbírku pohádek, pověstí a bájí z Českomoravské vysočiny Zpívající lípa: Pověsti a příběhy z Vysočiny.

[11] Nelze přesněji určit, pravděpodobně se jedná o Burešův text s názvem Veselohra (PNP, 396).

[12] Martinů se vyjadřoval kriticky k Písni o Mikšovi z hor opakovaně, viz zde pozn. XY, s. XY.