[1] Miloslav Bureš, který byl v osobním kontaktu se skladatelem během své římské návštěvy v květnu 1957 a mohl tak Šebánka podrobně informovat.
[2] Situace kolem Koncertu pro klavír a orchestr č. 2, H 237, a č. 3, H 316, se začne komplikovat již v prosinci 1957 a pak i v průběhu roku 1958. Martinů si sice bere od Boosey & Hawkes tyto skladby zpět, nastává však totální chaos s partiturami i provozovacím materiálem, o čemž Martinů koresponduje se Šebánkem v dopisech CBM, PBM Kkš 1039, 1041 a 1045.
[3] Epos o Gilgamešovi, H 351, byl premiérován 23. a 24. ledna 1958 Paulem Sacherem a Basler Kammerchor (Halbreich, 2007, s. 454).
[4] Má na mysli svůj Klavírní kvintet č. 2, H 298, z roku 1944, který v roce 1957 vyšel u Associated Music Publishers v New Yorku v roce 1957 (Halbreich, 2007, s. 375).
[5] Fresky Piera della Francesca, H 352, uvedl Karel Ančerl s Českou filharmonií v Praze 12. února 1959 (Habreich, 2007, s. 262).
[6] Již v březnu 1957 spekuluje skladatel o návštěvě Georga Szella a Cleveland Orchestra v Praze (srov. CBM, PBM Kkš 1035), do Poličky píše dokonce již 22. ledna 1957: „V N.Y. times přišla zpráva že jede George Szell do Prahy s Cleveland orchestrem […].“ (CBM, PBM Kr 553). M. Šafránkovi skladatel píše 16. května 1957: „Neco jsem cetl ze se nedohodli ohledne zajezdu CF do Statu a snad i o odepreni vis pro Cleveland.“(CBM, PBM Kmš 855). Nyní se tato zpráva tedy potvrdila.
[7] Manželé Janine Redingová a Henry Piette hráli sólové party Koncertu pro dva klavíry a orchestr, H 292, již na festivalu v Besançonu, kde toto dílo uvedli 3. září 1955 společně s Rafaelem Kubelíkem (srov. Mihule, 2002, s. 485).
[8] Klavíristka Eliška Nováková (1928–????) a hudební skladatel Jan Novák (1921–1984).
[9] Martinů se vícekrát snaží osobně nebo prostřednictvím rodiny v Poličce informovat Šebánka, že on jako soukromá osoba nemůže oficiálně Šebánka do Itálie pozvat a snaží se najít cestu přes některé vydavatelství, které by jej mohlo přizvat k jednání v zahraničí.
[10] Martinů se nakonec tráví skoro celý srpen 1957 ve Švýcarsku (Mihule, 2017, s. 539).
[11] Česká filharmonie byla v únoru 1957 na zájezdě v Sovětském svazu (Holzknecht, 1963, s. 151).
[12] Martinů píše Karlu Novákovi na Štědrý den 1956 a pak až 24. července 1957, žádný dopis z mezidobí není dochován a nelze usuzovat, zda v této době kontaktoval Novák skladatele (srov. CBM, PBM Kkn 702 a 703).
[13] Václav Talich (1883–1961), český dirigent a přítel BM, byl v roce 1957 jmenován národním umělcem.
[14] Podpis rukou B. Martinů modrou propiskou.
|