Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odeslání
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání22.03.1956
PříjemceŠebánek, Karel
Příjemce (korporace)Český hudební fond
Lokace přijetí
Poznámka k lokaci přijetí[Praha]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z pozůstalosti K. Šebánka, CBM Polička
Předchozí vlastníkŠebánek, Karel
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kkš 1025
Stará signatura v IBM56/LVI/132
Signatura v IBMŠeb 1956-03-22
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů chce rozepsat hlasy EPOSU O GILGAMEŠOVI, ale premiéru má Paul Sacher a do té doby se dílo nemůže provést. Jiří Trnka bude dělat OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK s hudbou BM, ale ne na text Miloslava Bureše?? Jak? Zájezd BM do Prahy je nejistý, dostal to místo v Římě. Dal Karel Šebánek do novin, že BM dostal cenu za SYMFONII č. 6? BM o tom posílá výstřižek z novin. 10.5. budou v Paříži, ale neví, jak dlouho. Vydání v Praze jde pomalu. Chtěl by tam vydat OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK, které pro cizí edici nemá takový význam jako orchestrální věci. Rozdávání rozepsaných hlasů jakékoli skladby musí počkat vždy až po premiéře. Psal Václavu Bachtíkovi ohledně vydání dalších věcí v Praze. Snad se MB dostane také ven, BM by s ním mohl domluvit "další studánky". Ohledně klavírních koncertů: KŠ má požádat, ať mu Boosey & Hawkes pošlou alespoň KONCERT PRO KLAVÍR A ORCH. č 2, že by pořídil materiál. Musí se opravit ta lista, kterou jim dal Miloš Šafránek. Jsou to sice věci, které Martinů napsal, ale mnohé jsou v jeho majetku, a tedy se na ně nelze smluvně vázat.
Diplomatický přepis dopisu

Obálka [NEW YORK 17.N.Y. 1956/MAR 22/230PM]

March 22.56.

Milý Karle:

Zase fantasírujes,ty to mas vše hned vyřízené,napíšeš jenom: pošli to a to, ale ono to neni tak jasné. Ku pr. Gilgamesh,já bych eventuelně potřeboval rozepsání hlasů,ale premieru má Sacher v Bâlu a do té doby se dílo nemůže provést.[1] Take nerozumim jak pišeš že Dr. Trnka chce dělat Studánky s mou hudbou ale ne s Burešovým textem...... Jak to chce udělat????[2]Co se mého zájezdu do Prahy týče to je vše nejisté,jak víš že mám to místo v Římě a tak to mi spletlo všechny plány.[3] Také nepíšeš zdali jsi to dal do veřejnosti, psal jsem ti o tom a také o tom novém vyznamenaní za Fantasie,možná že jsi mi nevěril a tak ti posilám vystřižek z novin.[4] My odjíždíme začátkem května,to jest budeme v Paříži okolo 10. května,ale jak dlouho se zdržíme a co budou moje plány potom ti nemohu říci,protože to sám nevím,to zaleží na Římě,kam sice nastupuji až na podzim ale je možno že budou chtít abych tam přijel dříve.[5] Co se týče toho vydání dalších děl v Praze musím počkat se svým rozhodnutím a nemám zvláště dojem, že by to přivítali s takovou radostí; jak vidím jde to i tam pomalu. Mne by zajímalo vydání takových děl,jako jsou Studánky,které pro cizí edici nemají takový vyznam,jako věci orchestrální. Ale v každém případě i kdybys mi nechal udělat hlasy pro cokoliv,musíš vždy z rozdáváním toho čekat až to bude míti premiéru jinde, vyjma ovšem věci které bych dal k provedení hned. Podle toho jak se táhne se Studánkami a to není výčitka,nemám dojem,že bych se rychle dočkal dalších a větších věcí k vydání.[6] Vím,že v tom jsou obtíže,a psal jsem v tom smyslu též Dr. Bachtíkovi.[7] Doufám,že se Bureš také dostane,ven aby viděl jiný svět než CS vysočinu[8] a možná že bych s ním domluvil nějake další studánky.[9] Tak napiš jaké máš plány a jak je hodláš provésti.[10] V Paříži mne dopisy dojdou na starou adresu 62 rue Pierre Charron.[11] Teď ovšem ještě mi piš sem..Co se těch klavírních koncertů týče, nevím co se děje,myslím, že bys měl požádat B.H. aby ti poslali aspoň kopii toho druhého koncertu a že bys jim pořídil materiály za nějakou výměnu,aby neměli jen jeden materiál; musím v tom taky udělat pořádek,uvidím asi Dr. Rotha v Paříži. Také se musí opravit ta lista co má B.H.,co řikáš že jim dal Safras. [12]To jsou sice věci jež jsem napsal,ale jež jsou v mém majetku,aspon mnohé z nich a tak se na ně nemůžete v žádné smlouvě vázat. Pozdrav Diviše a napiš.[13] Nazdar.

B. Martinů[14]

Věcné poznámky k DP

[1] Epos o Gilgamešovi, H 351, byl premiérován v lednu 1958 Paulem Sacherem a Basler Kammerchor (Halbreich, 2007, s. 454). O možnosti rozepsání hlasů v Praze se Martinů zmiňuje již v dopise Šebánkovi z 11. února 1956 (CBM, PBM Kkš 1023). V tuto chvíli skladatel již také věděl o nezájmu Boosey & Hawkes vydat tuto kompozici (srov. CBM, PBM Kd 15). 

[2] Další z variant filmu Otvírání studánek. Jiří Trnka však nakonec režisérem nebyl, film natočil A. F. Šulc v létě 1956 (Zouhar, 2016, s. XXXIV).

[3] Martinů předběžně plánoval návštěvu Československa, nabídka práce na American Academy v Římě a vyhrocené politické události v socialistickém bloku zcela jistě skladatele odradili. Poznaňské povstání dělníků v červnu 1956 a následné krvavě potlačené povstání v Maďarsku na podzim 1956 skladatel těžce nesl a komentoval to opatrně v dopisech Miloši Šafránkovi (srov. CBM, PBM Kmš 849 a 850), otevřeně pak v dopise Fraces Ježkové do New Yorku 14. listopadu 1956: „Chudáci Maďaři ti na tu svobodu doplatili ale drželi se, to se musi dát klobouk dolu a nechat ho dole. […] To už je takovy světa běh a my to nepředěláme a co nám zbyva je jenom nadávat a ještě dost potichu.“ (ČMH, G11728).

[4] Martinů přebírá 24. března 1956 ocenění Music Critics Circle of New York za svou Symfonii č. 6 (Fantaisies symphonique), H 343, na slavnostním koncertě v Carneggie Hall. Jeho kompozice byla vyhlášena jako nejlepší orchestrální dílo za rok 1955 (Šafránek, 1961, s. 294; Martinu is honored by music critics, New York Times 25. 3. 1956). 

[5] Dne 2. května 1956 připlouvají manželé Martinů do Francie, 5. května 1956 přilétají do Basileje, kde pobývají u manželů Reberových, od 17. května do konce září pak zůstávají na Schönenbergu u manželů Sacherových, pak následuje přesun do Říma (Mihule, 2017, s. 538).

[6] Otvírání studánek, H 354, vychází v roce 1956, skladatel dostává autorské výtisky na počátku roku 1957. 

[7] Dr. Josef Bachtík, vedoucí hudebního odboru SNKLHU.

[8] Básníku Miloslavu Burešovi se zahraniční pobyt podaří realizovat a od 16.–24. května 1957 pobývá u manželů Martinů v Římě (Zouhar, 2016, s. XXIV).

[9] Kromě Otvírání studánek, H 354, je Miloslav Bureš následně autorem předloh pro další Martinů díla: Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, z roku 1956, Romance z pampelišek, H 364, z roku 1957 a Mikeš z hor, H 375, z roku 1959. 

[10] Ať už měl Karel Šebánek jakékoliv plány k výjezdu do Paříže (srov. CBM, PBM Kr 520), k jeho setkání s Bohuslavem Martinů došlo až na sklonku skladatelova života. Do Švýcarska Šebánek přijíždí 21. srpna 1959, kdy je skladatel ve vážném stavu hospitalizován, a odjíždí až 3. září 1959 proto, aby se mohl dne 1. září zúčastnit pohřbu skladatele (srov. Zpráva o cestě K. Šebánka, CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.). V létě 1956 museli manželé Martinů změnit plány, jelikož Charlotte Martinů nedostala vízum do Francie (srov. CBM, PBM Kr 528), a tak se museli přesunout do Švýcarska, odkud Martinů 16. května píše urgentně do Poličky: „Prosím Vás, pošlete zprávu Šebánkovi, a Burešovi, všichni jak se zdá se chystají do Paříže ale já tam nebudu a nemám teď čas jim všem odepisovati, tak aby z toho nebyl zmatek.“ (CBM, PBM Kr 529).

[11] Stará adresa příbuzných Charlotte Martinů, kterou skladatel často využíval během prázdninových cest. 

[12] Martinů životopisec a přítel Miloš Šafránek.

[13] Podobně jako v předchozích dopisech nechává pozdravovat přítele Aléna Diviše. 

[14] Rukopisný podpis skladatele. 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis (Martinů)
Vpisky, přípisydiakritika
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Basilej
Paříž
Praha
Řím
Vysočina
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4328 (záznam 1 / 0)
další »
-Rev-