[1] 26. 11. 1945
[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[3] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[4] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.
[5] BM s ohledem na plánovaný návrat domů uvažuje o pronájmu vily v pražské čtvrti Hanspaulka.
[6] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[7] Tedy od rodiny Charlotte Martinů a od Paula Sachera (1906-1999), švýcarského dirigenta, mecenáše a přítele BM.
[8] V září 1945 BM obdržel telegram od Václava Holzknechta (1904-1988), tehdejšího ředitele pražské konzervatoře, s nabídkou profesorského místa, na který okamžitě souhlasně reagoval s dotazy na další podrobnosti, které Holzknecht předal ministerstvu školství a osvěty pod vedením Zdeňka Nejedlého. Z tohoto úřadu však již další nabídka ani oficiální pozvání nepřišlo (Mihule 2002, s. 374).
[9] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[10] Úmysl navrátit se domů nebyl naplněn. Teprve v roce 1946 odcestovala do Francie Charlotte (pobývala tam od 10. 6. do 19. 11. 1946), BM navštívil Evropu po druhé světové válce až v roce 1948 (od června do září 1948), kdy navštívil Paříž, Nice a Basilej.
[11] Symfonie č. 4, H 305, měla premiéru 30. 11. 1945 ve Philadelphii, The Philadelphia Orchestra řídil Eugene Ormandy (1899-1985) (Halbreich 2007, s. 238). V New Yorku byla hrána 11. 12. 1945 v Carnegie Hall, The Philadelphia Orchestra řídil opět Eugene Ormandy (1899-1985) (Šafránek (ed.), BM: Domov, hudba a svět 1966, s. 292 – program koncertu).
[12] Sonáta pro housle a klavír č. 3, H 303, premiéra proběhla v Carnegie Hall v New Yorku 18. 12. 1945, na housle hrál původem kubánský houslista Angel Reyes (1919-1988) a na klavír Artur Balsam (1906-1994). (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/works/public_view/225; Halbreich 2007, s. 337 však uvádí datum 17. 12. 1945).
[13] Vladimír Hurban (1883-1949), (vel)vyslanec ČSR v USA v letech 1936-1946.
[14] Scherzo pro orchestr Thunderbolt P-47, H 309, mělo premiéru 19. 12. 1945 ve Washingtonu. National Symphony Orchestra řídil Hans Kindler (1892-1949) (Halbreich 2007, s. 260).
[15] Symfonie č. 3, H 299, měla premiéru již 12. 10. 1945 v Bostonu, Boston Symphony Orchestra řídil Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951) (Halbreich 2007, s. 235).
[16] Symfonie č. 5, H 310, byla nakonec věnována České filharmonii.
[17] Fritz Kreisler (1875-1962), rakousko-americký houslista. BM mu věnoval Českou rapsodii, H 307, kterou zkomponoval v červenci 1945 (Halbreich 2007, s. 338).
[18] Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, byl hrán v Paříži 23.2.1946. Orchester der Société des Concerts du Conservatoire řídil Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM (Halbreich 2007, s. 275-276).
[19] Manuel Rosenthal (1904-2003), francouzský skladatel a dirigent.
[20] Manuel Rosenthal dirigoval provedení Symfonie č. 2, H 295 v Paříži 25. 10. 1945.
[21] Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce. Zemřel 26. 10. 1945.
[22] Dr. Štěpánka Pražanová, kulturní pracovnice a známá BM z Poličky.
[23] Marcel Mihalovici (1898-1985), rumunský hudební skladatel působící v Paříži. Přítel BM.
[24] Jindřich Nosek (1896-1984), vyslanec Československa v Paříži v letech 1944 – 1948.
[25] František Bartoš (1905-1973), český hudební skladatel a pedagog.
[26] Patrně při příležitosti otevření nové expozice o BM v poličském muzeu (8. 12. 1945) (srov. Jirglová 2013, s. 100).
[27] Jedná se pravděpodobně o životopisnou stať „1938 – 1945“ otištěnou v časopise Tempo, č. 2 a 3, 1945, s. 52-60 (Šafránek (ed.), BM: Domov, hudba a svět 1966, s. 330-344).
[28] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM. Vzpomínkový text napsaný v říjnu 1945 a nazvaný „Stáňa“ nebyl publikován a zůstal v rukopise (Šafránek (ed.), BM: Domov, hudba a svět 1966, s. 312-316).
[29] Památník Lidicím, H 296.
[30] Symfonie č. 2, H 295 byla hrána v Praze 7. 2. 1946. Českou filharmonii řídil Rafael Kubelík (1914-1996) (Halbreich 2007, s. 234).
[31] Polní mše, H 279, měla premiéru v Praze 28. 2. 1946. Českou filharmonii a Pěvecký sbor Československého rozhlasu řídil Rafael Kubelík (1914-1996) (Halbreich 2007, s. 451).
[32] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[33] Rodina architekta Bohuslava Šmída (1895-1982) z Poličky.
[34] Dopravní společnost Intercontinental v Kotvě (viz výše).
|