Česká rapsodie pro housle a klavír, virtuózní jednovětá kompozice, je věnována proslulému houslistovi Fritzi Kreislerovi, příteli Bohuslava a Charlotty Martinů. V dopise z 10. července 1945 píše Martinů Miloši Šafránkovi o práci na této skladbě: „...je to forma, kterou jsem myslel, že už nebudu dělat, a je to pro mne dost obtížné.“ Jak dokládá skladatelův dopis příteli Franku Rybkovi, zamýšlel ji Martinů původně napsat pro housle s doprovodem orchestru. Existující klavírní part je tedy do jisté míry jen jakýmsi klavírním výtahem. Je obtížné si představit v té době již sedmdesátiletého Kreislera, jak se vypořádává s mimořádnými technickými obtížemi této skladby, mezi nimiž nechybí dvojhmaty v rozsahu decimy, rychlé stupnicové běhy a velké intervalové skoky. Ústřední tóninou České rapsodie je B dur, symbolizující v pozdní tvorbě Bohuslava Martinů naději a štěstí.
Aleš Březina, Martinů: Works for Violin and Piano 2, © 1999 Supraphon Music a.s