Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Datum odeslání14.05.1959
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPraha
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 893
Signatura v IBMŠafM 1959-05-14
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahMirandolina je podle jeho názoru nejlehčí partitura, kterou napsal; klavírní výtah B+H je "báječně udělán"; jak se dostal do pražské inscenace balet - "není to přeplněné" ?; má názor na provádění Mirandoliny, ale nikdo se ho neptal; napsal operu asi za měsíc; "ten rok" se zabýval Běsy a Žalobou proti Neznámému; lituje, že "Fantasii" (Symfonické fantazie) "někteří moudří páni odřekli Munchovi, aby ji v Praze hrál"; nemá nic proti Vide ve 3.jednání; psal do ND poděkování; proč jsou všechny scény na točně, když se tam vlastně dekorace nemění ?; kolem 26.září budou možná v Benátkách, Weberová tam hraje 5.klavírní koncert, moc by se těšili na setkání se Zrzavým tam; podívá se na Schönenbergu po první verzi Pašijí; asi 22.června budou ve Vídni na Gilgamešovi; někdo mu řekl, že Melantrich dosud existuje, nedostal vyúčtování celá léta; v červenci budou někde ve švýcarských horách; v posledních dnech se necítil dobře; jak přijalo Mirandolinu obecenstvo ?; Nonet asi neměl mít premiéru v Salzburgu, "tam co není dodekafonique a nebo 12ton, tak to neexistuje".
Diplomatický přepis dopisu

[Nice] May 14. 59.

 

Mily Milosi :

Tvuj dopis o Mirande mne moc potesil nebot dle sveho stareho zvyku jsem to zacal povazovat ne zrovna za uspech.[1] Je tim tez vina ta okolnost ze divadla kte­ra prohledla partituru rekla ze je to moc tezke, to mi aspon rekl Dr;Roth?[2] A ponevadz doufam ze mi napises svuj dojem po premiere tak bych byl zvlaste rad kdybys mi popsal CO je na tom tezke, nebot ja mam dojem ze to je nejlehci partitura kterou jsem kdy napsal aspon zadne zvlastni obtize v tom nevidim, tak mi tohle podrobne osvetli, zajima mne to velice. Ja se samozrejme zase uz na tu operu nepamatuji, osvezil jsem si ji kdyz mi poslal B. a H. klavirni vytah, ktery je ostatne bajecne udelan a tak jsem tuto operu shledal dobrou ale ne tezkou, tak bych chtel vedet kde jsou ty obtize; Styl? Ten je prece zrejmy, neni? Jsou hlasove partie tezke? Je souhra tezka, diable, co je na tom tezkeho? Popis dukladne. Ja chapu ze tam netrobijo, je to snad az moc delikatni?

Na kazdy zpusob jsi mne predbeznou kritikou potesil.

Ted druha vec je jak se tam dostal ten balet? Neni to preplnene kdyz i mezihry jsou v akci, doufam ze z toho neni cirkus.

Ja bych ovsem byl mel svoje nazory jak se to ma provest ale nikdo se mne na ne nezeptal. Udrzel tam Mandaus[3] ten kontakt s publikem, ktery je v Comedia nutny? Jak zasahuje balet do hry same? Zkratka chtel bych to videt ale neuvidim az snad prilezitostne na nekterem zajezdu Narodniho do ciziny, kde budu blize.

Nemyslim ze jsem to napsal za mesic;[4] protoze jsem musel vzdy cekat na schuzky se svym Tamianem ktery mi daval pouceni o akcentech, jez jsem na konec asi stejne udelal spatne;[5] Co vim urcite ze jsem mel to nejmizernejsi piano v celem svem zivote, takovou malou potvoru, nebot jsme obycejne piano nemohli dopravit do bytu, tak jsem toho previta koupil levne ale jeste draze, protoze byl asi o tercii niz nez normal a mel takovy zalostny zvuk ze jsem skoro brecel kdyz jsem zacal na to hrat, uplne dojemny, prodal jsem jej na konec za 8000 franku.

Myslim taky ze mas pravdu ze jsem ten rok nic jineho neudelal nez se zabyval temi Besy[6] a Geirges Plainte,[7] to byla s obema dlouha prace a taky jsem byl asi mesic nemocen.

Pises ze jsem akceptoval tu nahravky Prazskou Fan­tasii[8] ale ja ji nikdy myslim neslysel, jenom kdyz to Filharmonie hrala uz nevim kde, nekde v Nemecku (?) a tak jen pres Radio, coz je vzdy klamne ale mel jsem dojem ze to hrali dobre. Skoda ze nekteri moudri pani odrekli Munchovi aby ji v Praze hral, ze pry tam uz byla provedena a Munch ji tam chtel hrat, to byste byli videli jak veliky rozdil je i mezi jeho diskem a provedenim primym.[9]

Nemam tu nic abych zkontroloval to Vide v 3 jed, ale jsem jsem obycejne vzdycky pro skrty, tak to snad udelal dobre; Ono totiz v divadle nema byti „stale napeti a gradace“, to je stara moudrost divadelni.

Psal jsem divadlu podekovani snad to dostanou ku premiere.

T ke dobre nevidim ze jsou vsechny sceny na tocne, vzdyt se tam vlastne dekor nemeni ?

Vyrid Zrzavemu ze je velika moznost ze budeme okolo 26. zari take v Benatkach, pani Weber tam hraje muj koncert a tak je nadeje ze nas vezmou sebou, tak bychom se moc tesili na setkani s tim starym fousatym.[10]

Az se vratim to jest bud koncem kvetna a nebo nekolik dni v cervnu podivam se zdali najdu tu prvni versi Pasiji.-

Asi 22 Cervna, Myslim, budeme ve Vidni na Gilgamesh, Sacher diriguje[11]

 

Kdosi mi rikal ze Melantrich dosud existuje ? ? ? ?[12]

Zajima mne to protoze jsem po ta cela leta nedostal vy­uctovani.

Kam se chystas na prazdniny? My budeme v cervenci nekde v horach ve Svaicu, nedaleko ST Mairitze, cely mesic, bez piana tedy veliky klid; Posledni dny jsem se necitil dobre, tak bych ani nebyl mohl na premieru prijet i kdybych byl chtel, ono se zda ze to vezmz [vezme] dlouho nez se organismus zase upravi do poradku.[13]

 

Tak se tesim na tvoje zpravy a jak to bylo prijato, ne kritikou ale obecenstvem.

Myslim ze Noneto neudelalo dobre ze dali premieru do Sal­zburgu,[14] tam co neni dodekafonique a nebo 12ton, to tak neexistuje, tak at si nic z toho nedelaji kdyz mne tam zrezou, jako s Freskama[15].

 

Mnoho te pozdravuji a tesim se na brzsky dopis.

Tvuj

Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Šafránek referoval o přípravách na premiéru opery Mirandolina, H 346, která se konala 17. května 1959 ve Smetanově divadle v Praze (dnešní Státní opera Praha), dirigoval Václav Kašlík (srov. Halbreich, 2007, s. 179).

 

[2]      S doktorem Ernstem Rothem, generálním manažerem nakladatelství Boosey & Hawkes, korespondoval Martinů o Mirandolině v březnu 1958. V dopise ze 3. března 1958 (kopie IBM, BH 1958-03-03) E. Roth píše, že vokální partitura Mirandoliny nebude tištěna, že se ne­podařilo najít divadlo pro provedení (ani v Itálii, ani v Německu), snad možná v Brně. Další dva dopisy se pak týkaly vracení materiálů a práv k Mirandolině a zrušení smlouvy a práv na tuto operu (dopis z 10. března 1958, Boosey & Hawkes, kopie IBM, BH 1958-03-10). V dopise z 21. března 1958 informoval Ernst Roth Martinů, že mu byly po­slány všechny existující materiály opery Mirandolina (Boosey & Hawkes, kopie IBM, BH 1958-03-21b).

 

[3]      Luděk Mandaus (1898–1971), režisér Národního divadla v Praze. Režíroval premiéru Mirandoliny, H 346.

 

[4]      Operu Mirandolina, H 346, psal Martinů v Nizze v období od 15. pro­since 1953 do 1. července 1954. Druhé jednání dokončil 7. května 1954, 3. jednání 23. června 1954, Saltarello 3. června 1954 (srov. Halbreich, 2007, s. 179).

 

[5]      Myslí tím přítele básníka Antonia Aniante, který mu byl nápomocen s ital­ským textem (srov. zde CBM, PBM Kmš 820).

 

[6]      K tomuto tématu se Martinů vyjádřil již v dřívější korespondenci M. Šaf­ránkovi (srov. CBM, PBM Kmš 868). Dne 26. listopadu 1953 napsal rodině do Poličky: […] Nečekám na dopis protože potřebuji něco ač vím že to asi těžko najdete ale i když to najdete nevím zdali to budete moci poslati. Jedná se o český překlad Dostojevského románu který se myslím nazývá Běsi. Je to ta historie o Stavroginovi a vím že ji měli v knihovně protože od tam tud jsem ji četl. Ale jak to tam teď vypadá ovšem nevím, možná že by ji někdo měl v privátní knihovně u nás se přece hodně četlo a Dostojevský hlavně. Kdybych si tuto knihu mohl vypůjčiti a nebo koupiti byl bych rád potřebuji ji velmi nutně. Snad by vám p. Popelka mohl pomoci nebo p. děkan, ji najít a nebo alespoň umožnit zásilku. Nechápu kam se to vše podělo, Dostojevský byl skoro v každé knihovně a teď ho nelze najít. Hledám to všude zde v Paříži i v Americe ale nikdo to nemá. Psal jsem též tomu p. Hanušovi do Státního nakladatelství ale nemám odpověď. Už nevím na koho se obrátit, by asi řeknete že si to představuji docela jinak ale pokuste se na každý způsob a když by se nedalo nic dělat tak mi sdělte abych nečekal zbytečně a nedoufal. V případě že byste jeden vytisk našli sdělejte z něho vazbu a pošlete avionem jako dopis, to bude stát fortune ale já to potřebuji a když by byl výsledek negativní napište mi také ihned.“ (CBM, PBM Kr 451).

 

[7]      Hra Georgese Neveuxe Plainte contre inconnu (Žaloba proti ne­zná­mému) byla východiskem pro Martinů libreto stejnojmenné opery (H 344). Nedokončená kompozice vznikala v roce 1953.

 

[8]      Pravděpodobně má na mysli Symfonii č. 6 (Fantaisies symphoniques), H 343, dokončenou v roce 1953, premiérovanou v lednu 1955 v Bos-
­tonu. Další uvedení pak bylo 8. února 1956 v Praze s Českou fil­harmonií, řídil Karel Ančerl (srov. Halbreich, 2007, s. 243).

 

[9]      Zdeňku Zouharovi o tom psal v červnu 1956: „Slyšel jsem že Boston orchestra chtěl hráti v Praze (Ch. Munch) moje Fantasie, ale byly snad z Prahy nějaké námitky že se to tam už hrálo, což je škoda protože to je autentické provedení, byl jsem na zkouškách a Boston to hraje jedinečně.“ (25. června 1956, Zouhar, 2008, s. 157).

 

[10]    Margrit Weber hrála Martinů Koncert pro klavír a orchestr č. 5 B dur (Fantasia Concertante), H 366, na benátském Biennale 22. září 1959, tedy již po smrti B. Martinů.

 

[11]    Epos o Gilgamešovi, H 351, provedl Paul Sacher s Philharmonia Hun­-
garica a Wiener Singakademie ve Vídni v rámci festivalu Wiener Fest­wochen 21. června 1959. Zdravotní stav Martinů neumožnil účast­nit se premiéry.

 

[12]    Opět se vrací k údajnému obnovení zestátněného vydavatelství Me­lantrich.

 

[13]    Skladatelova víra v sílu organismu se nenaplnila a nemoci o několik měsíců později podlehl.

 

[14]    Nonet č. 2, H 374, byl věnován Českému nonetu. Toto těleso skladbu také premiérovalo 27. července 1959 v rámci Salzburger Festspiele.

 

[15]    Fresky Piera della Francesca, H 352, premiéroval Rafael Kubelík rov­něž na festivalu Salzburger Festspiele v roce 1956.

 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámkapřiložena obálka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Benátky
Nice
Praha
Salzburg
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2770 (záznam 1 / 0)
další »