[Schönenberg, Pratteln] Febr. 25. 58.

Mily Milosi :

Ja mam takovy dojem z tvych otazek ze chces namne resit celkovy problem umeni, coz je ovsem large ordre[1] a ja ti o tom v kratkosti mohu roci [říci] jenom malo.Ostatne cely ten pojem je aktuelne uplne zkresleny,diky vsem musikologum a esthetikum a cele soucasne kritice,jez s umenim uz davno nema co delat a tak to dati do poradku by byl velky kus prace a i zbytecne,protoze to se vse samo vyresi casem protoze to je na slabych nohach a udrzuje se to jenom tim ze lide jsou lini premysleti a tak je z toho jenom advertisement,[2]cili jak se mame na umeni divat, obycejni lide jsou ponechani stranou. Jak jsi pozoroval cely problem se omezil na basi: Bach,Bethoven(a to jen posledni kvarteta) trochu jako z milosti Mozart a snad i Brahms, Mi­chel angelo, Leonardo, Homer,Dostojevsky (s velkou re­servou a nechuti) a jeste nekolik malo tech nejvyssich spicek,ktere ti nemohu vsechny(je jich stejne malo) ted vyjmenovat a vsechno ostatni je smejd.

Ovsem ten smejd je nejvice provozovan a take z milosti trpen. A vubec celaotazka je tak konfusni[3] ze jak se ji dotknes na kterem koliv miste tak vidis ze to je jen stavebnice a ze to faktum neodpovida,ze v tom jsou ohromne mezery a inkonsequence ktere jsou ovsem vedome prehlizeny. Tak to dati do poradku neni moje role.

Co se tyce jine otazky ke ktere se vracis stale ohledne toho impulsu tak to je jina historie a na tu ti zase musim odpovedet parabolou.Muj nazor ode davna je ze vime o nasich plicich, ledvinkach jatrech,zaludku srdci a tak dale jenom v pripade kdyz se nasudime [nastudíme] anebo kdyz neco zacne nefungovat a tak teprve potom prijdeme k UVEDOMENI ze mame ledvinky a ostatni veci.

Tak i pri vaznych otazkach vysledek je ze mohuli ti dati vysvetleni znamena ze neco neni v poradku, jinymi slovy komponuji tak jak dycham to jest bez zvlastniho umedomeni v tom je vlastne ten kreacni problem ze to vychazi vice z hluboka nez my jsme vedomi a ze jen nepatrna cast uvedomeni prichazi v uvahu,to jest cast lidska a toho co jsme se naucili tedy technika a i ta se meni kazdym dilem.

Tak ti to nemohu popsat protoze prave jsme se vratili z Karnevalu to jest ze jsme museli vstat ve dve hodiny v noci,nebot to zacina ve ctyri a je to scena uplna z Hieronismus Bosh [Hieronymus Bosch][4], macbre gaite[5],nic takoveho jsem dosud v zivote nevidel,je to plne piskotu pikol a spousta tamboures[6] zkratka nightmare[7] a tak nemam smysl pro problemy umeni, myslim ze jsem nikdy nemel.[8]

Prikladam ti potvrzeni ale videl jsem ze tam masxadresu jeste z Parize,tak jim mas nechat vedet kam ti maji veci posilat[9].

O Locandiere[10] i Passion[11] ti ovsem nemohu rici jak to vypada, o se neda popisovat budes muset pockat az to uslysis. Osobne jako vzdy mohu rici ze mi moc vadilo ze musim psat na cizi text,to jest jazykove, hlavne v Lokandiere ktera je na italsky text a ja ovsem taliansky neumim,tak mne to dela trochu uneasy.[12]^{, [13]}

Co se tyce toho bubinku na vezi,ja sam se na to nepamatuji,[14] to jest hearsay[15] ale to dohromady neznamena nic, protoze bubinek je ta nejlacinejsi a nejpraktictejsi vec kterou je mozno dati detem. Nemuzes jim prece dati hous­le nebo piano atk tak dostanou buben nebo detskou trompetu,nenech se tim mylit.[16]

Co se tyce Fantasii[17],ty byly hotove myslim uz v New Yorku, 2a3 veta uz bez pian a tu prvni vetu jsem pak predelal bez pian az v Parizi.[18]

Rapsody pro violu je bez vyznamu[19]. Mario Rossi[20] znam, je vyborny ale nevim proc prave pro dvjkoncert[21] hledaji ciziho dirigenta. Ostatne je nahran dvakrat Svododou ve Svycarsku a Kubelikem v Londyne.[22] Sa­cher[23] by byl nejlepsi. Pak ovsem Ansermet[24] ale on ted pise knihu a malo diriguje. Munch by to jiste chtel delat s velkymy streichy.[25]

Katalog nahranych veci nemam nebot nemam take gramogfon ale je toho dost nahrano a myslim ze bys to lehce nasel. Piero jsem objevil nekolikrate pri cestach v Italii.[26]

Fantasie i Dvojkoncert[27] maji ovsem obsah velmi privatni[28] ale o tom vim jen ja sam a vsechny ostatni dohady jsou jen screen[29].

Paraboly jsou hotove a prave jsou na ceste eo Bostonu.[30]

Se Stanou jsme byli v Italii myslim dvakrat a ponejvice v Alassiu,[31] kam jsem se pak sam a nebo ne sam vracel[32]. v Pesaru jsme byli jen jednou a sice s Filharmonii datum se lehce dozvis, s Talichem a to jsem jeli po cele Italii az do Napel[33].

Sonata pro violu vyjde brzo tiskem a tak ji dostanes.[34]

Na leta a dat [data] se mne neptej,ja to stejne vse popletl ve slovnicich hudebnich a nepamatuji se kdy se co stalo.hledej hodnovernejsi lidi.[35]

Tak to vis uz skoro vse.

                               Napis brzo a vystonej se rychle.

                                               Srdecne tvuj

                                                                              Bohouš

^[1]      Anglicky ve smyslu „nesplnitelný úkol“.

^[2]      Anglicky „reklama“.

^[3]      Skladatelův novotvar z anglického „confusing“, „matoucí“.

^[4]      Skladatel odkazuje na apokalyptické výjevy obrazů malíře Hieronyma Bosche (1450–1516).

^[5]      Francouzsky ve smyslu „makabrózní převleky“.

^[6]      Francouzsky „bubnů“.

^[7]      Anglicky „noční můra“.

^[8]      Martinů zde zmiňuje karneval v Basileji, o jehož působivosti hovoří také Charlotte Martinů ve své vzpomínkové knize: „V Basileji začíná masopust ve tři hodiny ráno. Samozřejmě, že jsme si nemohli nechat ujít tuto podívanou, a tak jsme přespali u Reberových a byli přesně ve tři v noci na náměstí. Vozy s maskami byly osvětlené, bubny vířily, kolem černá noc, v ní strašidelné a groteskní masky…inu, zdálo se nám to dost ponuré ve srovnání s jásavým masopustem v Nizze. […] V Basileji řádil masopust tři dny a počestní a vážení basilejští občané v těchto dnech zapomněli na chmury života, vyšli ze své celoroční rutiny a zcela se oddávali veselí.“ (srov. Martinů, 1978, s. 116–117).

^[9]      Navazuje zřejmě na předplatné pro Šafránka, které Martinů sliboval v předchozím dopisu. Není však patrné, čeho přesně se týkalo.

^[10]    Operu Mirandolina, H 346, Martinů komponoval podle Goldoniho ve­se­lohry La Locandiera. Dílo mělo premiéru 17. května 1959 ve Sme­tanově divadle v Praze (dnes Státní opera) (srov. Halbreich, 2007, s. 179–182).

^[11]    Martinů zkomponoval dvě verze Řeckých pašijí, je to tzv. „londýnská“ verze, H 372 I, dokončená 8. ledna 1957, a „curyšská“ verze, H 372 II, kterou Martinů dokončil 15. ledna 1959. Tato byla premiérována v Curychu 9. června 1961 za řízení Paula Sachera (srov. Halbreich, 2007, s. 187).

^[12]    Anglicky „nelehké“.

^[13]    Na úskalí italského textu upozorňoval Šafránka již po dokončení opery 1. listopadu 1954 (srov. CBM, PBM Kmš 820).

^[14]    Reaguje na vzpomínku skladatelovy matky Karoliny Martinů: „Za ně­jaký čas mu koupil tatínek na výročním trhu housličky se žíněmi a bu­bínek; to chodil kolem pavlače a hrál a bubnoval.“ (Zouhar, 1957, s. 15).

^[15]    Anglicky „z doslechu“.

^[16]    Nicméně dle vzpomínek skladatelovy matky Martinů dostal bubínek i „housličky“ (Zouhar, 1957, s. 15).

^[17]    Symfonie č. 6 (Fantaisies Symphoniques), H 343 (srov. Halbreich, 2007, s. 243).

^[18]    Na Symfonii č. 6 (Fantaisies Symphoniques), H 343, pracoval Mar­tinů od roku 1951. 1. větu dokončil v New Yorku 21. dubna 1951. Symfonii dokončil 23. dubna 1953 také v New Yorku. Nová instrumentace 1. věty je datována 26. května 1953 v Paříži (srov. Halbreich, 2007, s. 243–246).

^[19]    Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr, H 337, píše Martinů v břez­nu a dubnu 1952 v New Yorku. Skladba byla premiérována Clevelandským orchestrem za řízení Georga Szella (srov. Halbreich, 2007, s. 318).

^[20]    Mario Rossi (1902–1992), italský dirigent.

^[21]    Dvojkoncert, H 271, z roku 1938.

^[22]    Opět zmiňuje nahrávky Henryho Swobody s Winterthur Symphony Orchestra a Rafaela Kubelíka s Philharmonia Orchestra (srov. zde CBM, PBM Kmš 866; Lambert, 2015, s. 21, 22).

^[23]    Paul Sacher, dirigent.

^[24]    Dirigent Ernest Ansermet psal knihu, která vyšla v roce 1961 pod názvem Les fondements de la musique dans la conscience humaine et autres écrits.

^[25]    Předpokládal, že na rozdíl od Sachera, který měl k dispozici Basler Kammerorchestr, bude Charles Munch preferovat velké obsazení Boston Symphony orchestra, pakliže je bude mít dispozici.

^[26]    Nástěnné malby Piera della Francesca byly výchozí inspirací pro skladbu Les Fresques de Piero della Francesca, H 352. Na skladatele udělaly silný dojem během jeho návštěvy Itálie v dubnu 1954 v Arez­zu (Halbreich, 2007, s. 262).

^[27]    Symfonie č. 6 (Fantaisies Symphoniques), H 343, a Double Concert, H 271 (srov. Halbreich, 2007, s. 243 a 275).

^[28]    Naznačuje vazbu obou skladeb se skladatelovými přítelkyněmi, Vítěz­slavou Kaprálovou a Rosalií Barstow.

^[29]    Anglicky, zde ve smyslu „projekce“.

^[30]    Paraboly, H 367, dokončil 9. února 1958 na Schönenbergu, pre­mié­roval je 13. února 1959 Charles Munch s Boston Symphony Or­chestra (Halbreich, 2007, s. 367).

^[31]    Martinů byl na prázdninovém pobytu v Alassiu v červenci 1923 a pak v létě 1952.

^[32]    Martinů má na mysli pobyty na italské Riviéře se svou důvěrnou přítelkyní Roe Barstow v létě 1952 a v únoru 1954 (srov. Mihule, 2002, s. 443, 461, 466).

^[33]    Zájezd České filharmonie do Itálie se uskutečnil v dubnu a květnu 1922.

^[34]    Sonáta pro violu a klavír, H 355, z roku 1955 vyšla téhož roku v New Yorku u AMP (Associated Music Publishers) (srov. Halbreich, 2007, s. 345).

^[35]    Velmi důležitá informace, která objasňuje význam těchto údajů pro

skladatele a také zdůvodňuje četné odchylky ve skladatelových sez­namech vůči skutečnosti.