Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníSchönenberg - Pratteln
Poznámka k lokaci odeslání[Schönenberg]
Datum odeslání29.01.1958
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Jazykčeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 866
Signatura v IBMŠafM 1958-01-29
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahSkepse k teoriím; Gilgameš úspěšný, skvěle provedený; byl zde "reprezentant" Svazu skladatelů z Prahy, prof. Sychra; kvůli sněhu se nedostal na schůzku s ním; Vaněk nepřijel; Dvojkoncert je nahrán se Svobodou a s Kubelíkem; měl by být nahrán s malým ansámblem, jako při Sacherově premiéře, "malé smyčce s vyhranými hráči"; ve velkém orchestru "zvuk dostane sice ohromně dramatický spád, ale práce detailu a tedy dvou ansámblů proti sobě je ztracena. Je to veliké drama, ale vcelku zvukově velmi monotonní"; 1.věta klavírního koncertu /č.2 ?, č.3 ?/ je "myslím" Allegro moderato, má dojem , že "Ruda to hrál dost rychle pohybově"; "zde" se bude provozovat "jakási Sinfonia concertante pro dva orchestry", kterou už nezná; poslední (5.) klavírní koncert má 3 věty, trvá 24 minut; večery tráví doma na kopci; "tu knihu Honeggera" neviděl; k 64 otázkám: jsou skladby silně inspirované, méně inspirované a rutinní; někdy hledání nového projevu, jindy jeho rozvoj v další skladbě; některé věci přijdou znenadání a zase zmizí; v pozadí všeho je nutnost, "že se toho musím zbavit...jinak bych byl z toho nemocen"; Talich má tytéž pocity jako dirigent; jeho celá filozofie je vyjádřena "v těch dvou motto de St.Exupéry, Parables".
Diplomatický přepis dopisu

[Schönenberg, Pratteln] Jan. 29. 1958.

 

Mily Milosi :

Davas mi tezke otazniky, budu se snazit ti vyhovet. Co se tyce te “theorie“ to je jenom term[1] a pro mne znamena kazdy system-routine,[2] kde jsou prave ty z prstu vycucane konkluse. Tak ta therie Hrabala[3] je spravna az do te meze kde prejima veci bez premysleni cili je conditioned[4] a tak to ani jinak napsat nemohl. Ostatni jsou jen detaily. To vse zavisi ze se chytaji terminu, ac veci ze vsechny ty klasifikace nic dohromady neznamenaji, tedy papirova theorie.

 

Gilgamesh mel triumgalni uspech a provedeni bylo skve­le, Sacher bajecne to udelal.[5] Tleskalo se proti vsem pravidlum po jednotlivych vetach.[6] A byl zde nahle take representant Svazu skladatelu z Prahy, ktery prijel schvalne, Prof.hudebni vedy Sychra[7] Bohuzel jsem s nim nemohl mnoho mluvit nebot nam tu napadlo moc snehu a tak Schonenberg byl isolovan a do mesta na schuzku s nim jsem se nemohl dostat. Gilgamesh je spravna vec a ohromne uccina, drzi to dobre pres celych 60 minut. Proc jsi nezadal aby te sem poslali. Vanek[8] slibil prijet ale asi se take nemohli hnout pro snih.

No uslysisi to v Praze [9].

 

Ted s tim dvojkoncertem. Jak vis je to nahrano uz dvakrat asi sice se Svobodou Winterthur orch.[10] a s Ku­belikem, myslim BBC orch.[11] Kubelik je lepsi. Abych ti rekl muj vlastni nazor, podle techto dvou rekordu tedy mysli, ackoliv of course[12], nejsem vubec expert v teto branzi, ze tato skadba by mela byti nahrana s malym ensemlem jako mel Sacher pro premieru[13], male smycce s vybranymi hraci, cimz je moznost ale stale jen moznost ze by ta struktura skladby i zvukove vysla, protoze ty dve nahravky jsou s velkym orchestrem a tedy zvuk dostane sice ohrmne dramaticky spad ale prace detailu a tedy dvou ensemblu proti sobe je ztracena. Je to velike drama ale v celku zvukove monotonni, protoze prave ty dve oposice v orchetru stejneho zvuku, to jest barvy se zamotaji v jeden proud. Ja jsem to slysel s Kubelikem a Chicagskym orchestrem ovsem velkym, je to jako more a poradne rozbourene, kdezto provedeni se Sacherem bylo komorni a myslim jeste vice effektivni. Ja myslim ze to je velky problem to nahrat na disky a ze to musi byti first class expert[14] kdo to da zvukove dohromady. Ostatne to bylo napsano pro Sacheruv orchestr to jest maly ensemble.[15] To je tedy muj nazor, jak to prakticky muze vypadnout to ovsem nevim, zalezi jak se uzije micro[16].

Klavirni koncert je myslim Allegro moderato prvni veta ale nemam tu partituru mam dojem ze Ruda to hral dost rychle pohybove.[17] Take pro druhou vetu mas asi pravdu ale nemohu to tvrdit, jak vis zapominam co jsem napsal.

Ted zde budou ku pr. hrati jakousi Sinfonia concertante pro dva orchestry[18], to jest pro jeden ale rozdeleny, vydal to Schott a je to predvalecna stara vec a neznam z ni ani notu, musim napsat Schottovi aby mi poslal partituru, budu asi velmi prekvapen, je to z tech agresivnich komposic z roku ?????? v rue Mandar u Halle[19].

 

Predplatne ti zaplatim jakmile se dostanu do mesta a to je mozno jen autem.

 

O kytici[20] ti nemohu nic rici protoze rekordy nemam, vyjma koledu jez je na jedne strance Studanek, detsky sbor velmi dobry.

Posledni klavirni koncert ma tri vety, delka 24minut. Orchestr obycejny to jest dost velky.[21]

Do biografu nechodime vubec a vecery travim doma na kopci ctenim a ted prave dopisem tobe a chodim brzo spat.

Tu knihu Honeggera jsem nevidel a je asi v nemcine po cemz se ja nedivam, nebot tomu nerozumim[22]

Ted je jeste kapitalni otazka na niz mam odpovedet seriosne a sice co mne nutilo k psani. To je ovsem $ 64 question[23]. V zasade jsou skladby silne inspirovane par quelque chose[24] potom mene inspirovane a potom i z routiny, nekdy je hledani noveho projevu nekdy jeho development[25] v dalsi komposici, nekdy jsou veci ktere prijdou znenadani (prvni trio, cinque pieces[26]) a zase zmizi a tak dale, ale na podklade toho vseho je nejaka nutnost, urge, neseccitee[27], ktera pusobi tak ze se toho musim zbavit, nebot mne to pronasleduje, to get rid of it, se debarrase‚[28] jinal bych byl z toho nemocen. Jednou jsme o tom mluvili s Talichem ktery ma mel tytez pocity jako dirigent. Tak to je asi ta nejjednusi odpoved. Jinak je to jeste dlouha kapitola. Ten common denominator co hledas je zivot. life, la vie[29] a moje cela filosofie je vtjadrena v tech dvou motto de St. Exupery, Parables[30]. Mimochodem myslis ze musim zadat o dovoleni edici pro uziti tech Motto? Zdravim

Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Anglicky „termín“.

 

[2]      Anglicky „rutina“.

 

[3]      Znovu se vyjadřuje ke studii Františka Hrabala (Hrabal, 1958).

 

[4]      Anglicky „podmíněný, určený“.

 

[5]      Premiéra oratoria Epos o Gilgamešovi, H 351, se uskutečnila 23. a 24. led­na 1958. Kritiky byly nadšené (srov. Březina, 2014, s. XXXV).

 

[6]      V dopise do Poličky Martinů atmosféru premiéry a následných oslav ještě více přibližuje: „Koncert Gilgameš byl úplný triumf, obecenstvo křičelo a dupalo, zkrátka velký úspěch na obou koncertech, ve čtvrtek i v pátek. […] Po koncertě jsme byli na večeři a každý byl nadšený. Já jsem dostal kytici na pódium a byla v ní láhev francouzského likéru a od Sacheru jsme oba dostali potom dar, já dostal bálečný zimník, takový sportvní, kropenatý a teplý, což je zde teď třeba, a Charlie dostala bílý svetr také proti zimě.“ (srov. CBM, PBM Kr 587; Popelka, 1996, s. 166).

 

[7]      Antonín Sychra (1918–1969), muzikolog, který na počátku 50. let od­suzoval skladatelův kosmopolitismus, byl vyslán na premiéru a pub­li­koval recenzi v Hudebních rozhledech (1958, r. 11, č. 5, s. 194–197).

 

[8]      Vladimír Vaněk, diplomat.

 

[9]      Další zmínka o provedení oratoria na Pražském jaru 1958.

 

[10]    Dirigent Henry Swoboda (1897–1990) nahrál Dvojkoncert, H 271, s Winterthur Symphony Orchestra pro vydavatelství Concert Hall Society (D-9) na počátku 50. let (srov. Lambert, 2015, s. 22).

 

[11]    Rafael Kubelík vydal v květnu 1950 v nakladatelství 78s nahrávku Dvojkoncertu, H 271, s Philharmonia Orchestra (C 7911-13, srov. Lambert, 2015, s. 21).

 

[12]    Anglicky „samozřejmě“.

 

[13]    Odkazuje na premiéru oratoria s Paulem Sacherem v Basileji v lednu 1958.

 

[14]    Anglicky „prvotřídní expert“.

 

[15]    Obdobně se k témuž vyjadřuje už v dopise Kmš 863.

 

[16]    Zkratka anglického „microphone“, „mikrofon“.

 

[17]    Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, byl premiérován 13. 11. 1935 v Praze Rudolfem Firkušným a Českou filharmonií pod vedením V. Talicha; první věta tohoto koncertu nese označení Allegro Moderato, 2. věta Poco Andante (srov. Halbreich, 2007, s. 295–296).

 

[18]    Sinfonia concertante č. 1 G dur pro dva orchestry, H 219 – Martinů dílo komponuje v Paříži na jaře roku 1932; premiéra se uskutečnila v Basileji 18. února 1958 (Halbreich, 2007, s. 258).

 

[19]    Skadbu vydalo nakladatelství Schott v roce 1953 (Halbreich, 2007, s. 258).

 

[20]    Kytice, H 260, nebyla v té době kompletně nahrána, pouze její 7. část Koleda (2022-V). Gramofonovou desku s nahrávkou obdržel až 2. květ­-
na 1959 (Halbreich, 2007, s. 449).

 

[21]    Koncert pro klavír a orchestr č. 5 B dur („Fantasia Concertante“), H 366, má tři věty: Poco Allegro risoluto, Poco AndantePoco Allegro.

 

[22]    Kniha vyšla nejprve francouzsky: Arthur Honegger: Je suis compositeur. Pa­ris: Editions du Conquistador, 1951. Německý překlad Ich bin ein Komponist. Gespräche über Beruf , Handwerk und Kunst in unserer Zeit vyšel v roce 1952 v edici Atlantis v Curychu.

 

[23]    Anglicky „otázka za 64 dolarů“.

 

[24]    Francouzsky „něčím“.

 

[25]    Anglicky, zde ve významu „vývoj“.

 

[26]    Cinq pièces brèves, klavírní trio č. 1, H 193.

 

[27]    Multiplikuje význam francouzským výrazem „nutnost“.

 

[28]    Anglicky a francouzsky „oprostit se“.

 

[29]    Anglicky a francouzsky „život“.

 

[30]    Jako motto prvních dvou Parabol zvolil Martinů část textu z Citadely Antoina de Saint-Exupéryho. 1.„Parabole d’un sculpteur“ (O soše): „A so­chař hněte obličej z hlíny. Ty pak, procházeje se, šel jsi kolem jeho díla, pohlédl na tento obličej a pokračoval svou cestou. A hle, nebyl jsi již týmž člověkem. Nepatrně proměněn, ale proměněn, tj. obrácen a nakloněn do nového směru, možná na krátký čas, ale na čas. Člo­věk tedy zakusil nevyjádřitelný pocit: dotkl se palcem několikrát hlíny. Postavil ti svou hlínu do cesty. A hle, ty jsi proniknut týmž nevyjádřitelným pocitem, ubírášli se tudy. A tak tomu bude, i když uplyne sto tisíc let mezi jeho testem a tvými kroky.“ 2. „Parabole du jardin“ (O zahradě): „A když se ocitnu v zahradě, která je pro mne domovem vůní, usedám na lavici. Dívám se. Jsou listy, které od­létají, a listy, které vadnou. Cítím vše, co umírá i co se znovu sklá­dá. Nevyvolává to ve mně nižádný smutek. Jsem bdělost, jako na širém moři. Ne trpělivost, neboť se nejedná o žádný cíl, radost z pochodu. Jdeme, má zahrada a já, od květů k plodům. Avšak přes plody k semenům. A přes semena ke květům příštího roku.“ (citováno v českém překladu dle Mihule, 1974, s. 179; Halbreich, 2007, s. 264–266).

 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Basilej
Schönenberg - Pratteln
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2744 (záznam 1 / 0)
další »