[Paříž] Mandi 30. Juielet 1935.

Drazí přátelé,[1]

vzpomínáme na Vás a přejeme Vám hodně slunce, kte­rého asi nepostrádáte, my také ne, jsou zde skutečně nemožná vedra a zima, takže jsme chvíli v Pyrenejích a chvíli v Poličce. Děkujeme za lístek.

Zde není nového nic vyjma Decrets-lois[2] a tour de France[3]. Já jsem si dal několik dní volno a zpytoval jsem svědomí a uvolnil jsem si trochu myšlenky „refou­lées“[4] Ten můj špatný plán vycházel z docela jiných důvodů než jsem Vám udal než jsem si sám myslel teď to vidím teprve po tom generálním pořádku který jsem si udělal a tak Vás prosim znovu aby Madame na to zapo­měla že se s tím koncertem dostala do mých špatných závěrů.[5] Vysvětlím Vám to zde, celý ten coup de tête[6] zde léta měl jiné příčiny. Co se týče legace zůstalo to na tom samém místě jak jste odjel, Min.[7] se asi do zálo­hy moc nechtělo a p. Monček[8] to asi nechtěl stále urgovat je n’ai pas insisté[9]. Do toho přišlo potom vyřízení z pres. kanceláře a sice 5000 Kč, ale abych to neutratil najednou je to tedy moudře rozděleno na deset měsíců to jest asi 300 franků na měsíc. Psal jsem taky znovu do Prahy nedostal-li bych to najednou, dosud nic nevím. Zahraničí dosud nic nevyřídilo. Zatím mi půjčil peníze Zrzavý[10]. Pro ten Ruský balet jsem to dokončil byla to těžká práce v 33° pod nulou[11] a nevím není li to trochu upocený.[12] Je to nějaká podivná muzika. No­vák mi psal, oženil se[13] a co se týče toho místa píše že se to asi potáhne celý rok, budu mít tedy možnost se v Praze sám o to starat. čekají hlavně jak to dopadne s Ostrčilem, a také se s tím ušetří celá gáže za rok což se nesmí podceňovat. Píšou mi z Amsterodamu, že se za­jímá Mengelgerg [Mengelberg][14] o provedení mého kvar­tettu s orchestrem a chtějí mi mimo to udělat komorní večer, žádají abych hrál druhou violu v kvartettu, což ovšem musím odříci.[15] Pro ty komorní koncerty ve Švýcarsku žádají sextett. Také se přitelefonoval čtvrtou rychlostí Pierre Pasquier,[16] kterého jste poplašil se zprávou že existuje trio s orchestrem,[17] ale to je bohužel klavírní. Firkušný psal zdá se že se mu koncert líbí.[18] A jak pak cvičí Madame, ať raději užije co nejvíce procházek a odpočinku.[19]

Teď mi právě telefonoval p. Monček,[20] že tam je pro mne chec od min. Beneše na 5000 Kč. Tak toho užiju tím způsobem že se někam podívám na prázdniny, mys­lím že toho mám moc zapotřebí, srovnat si to všech­no v klidu v hlavě.

Srdečně Vás oba zdravíme a těšíme se na Vás v Paříži.

                                               Váš

                                                               B. Martinů

^[1]      Skladatel oslovuje Miloše Šafránka s jeho ženou Germaine Leroux a jejich synem Janem (1934–1973).

^[2]      16. července 1935 předseda vlády Pierre Laval vyhlásil 29 décrets-lois (dekretů/zákonů), soubor deflačních a úsporných opatření, která vyvolala obecný odpor.

^[3]      29. ročník cyklistického závodu Tour de France začal 4. července 1935. Závěrečná etapa vedla 28. července z Caen do Paříže a vyhrál ji Belgičan Romaine Maes (1912–1983).

^[4]      Francouzsky „potlačené“.

^[5]      Opět zmínka o Koncertu pro klavír č. 2, H 237, a komplikacích s pre­miérou. Proto chtěl, aby Šafránkova manželka Germaine („Madame“) na to zapomněla.

^[6]      Francouzsky „nerozvážný kousek“.

^[7]      Jak upozorňují Jaromír Synek a Gabriela Všetičková, označení „mi­nistr“ skladatel používal pro vyslance Štefana Osuského v Paříži, za­tímco skutečným ministrem zahraničí byl v roce 1935 Edvard Beneš (srov. Synek–Všetičková, 2019, s. 142). Z kontextu je zřejmé, že se jednalo o finanční zálohu, kterou dle skladatelova mínění mohl vyplatit vyslanec Osuský.

^[8]      Štefan Monček, tehdejší tajemník vyslanectví ČSR v Paříži.

^[9]      Francouzsky „netrval jsem na tom“.

^[10]    Jan Zrzavý, malíř a přítel manželů Martinů.

^[11]    Vzhledem k tehdejším vysokým teplotám v Paříži však myslí „nad nulou“ (srov. Šafránek, 1966, s. 183).

^[12]    Má na mysli balet Paridův soud (Le Jugement de Paris), H 245. Martinů se zmiňuje o baletu i jednání s vedením Ballets Russes opa­kovaně v korespondenci se Šafránkem (CBM, PBM Kmš 724), rodině do Poličky (CBM, PBM Kr 161, 166 ad.), Josefu Schieszlovi a dalším adresátům. Šafránek konstatoval, že partitura baletu je nezvěstná (Šafránek, 1966, s. 183), a Halbreich jeho existenci zpochybnil (Halb­reich, 2007, s. 222).

^[13]    Přítel Stanislav Novák se v létě 1935 oženil s Františkou Brandlovou (1898–transport 1942). Martinů psal do Poličky 15. srpna 1935: „Stáňa mi psal z Jugo­slavie je tam s chotí, jsem zvědav jak to manželství půjde.“ (CBM, PBM, Kr 164).

^[14]    Willem Mengelberg (1871–1951), v té době šéfdirigent Concert­gebouw Orchestra v Amsterdamu.

^[15]    Koncert pro smyčcový kvartet a orchestr, H 207.

^[16]    Violista Pierre Pasquier (1902–1986) provedl mj. coby člen Trio Pasquier v premiéře Smyčcové trio č. 2, H 238, v roce 1935.

^[17]    Patrně Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H 232.

^[18]    Další zmínka o Koncertu pro klavír a orchestr č. 2, H 237, který pre­miéroval Rudolf Firkušný.

^[19]    Skladatel se patrně domníval, že Germaine Leroux cvičí jeho Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237.

^[20]    Štefan Monček, tehdejší tajemník československého vyslanectví v Pa­říži.