Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPolička
Datum odeslání06.09.1928
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM
Předchozí vlastníkŠafránek, Miloš
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kmš 708
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 708
Signatura v IBMŠafM 1928-09-06
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDostal dopis od Edvarda Beneše; v Poličce byl přijat jako "slavný můž"; čte detektivky; dopis od Burkharda z Badenu; dostal program festivalu Mrs. Coolidge, kde "velmi dobře umístěn"; roztržka s Hudební Maticí ohledně provedení jeho kvartettu na festivalu v Sieně; navštívil ho Ježek; Očadlík měl o něm přednášku v radiu; prosí o zprostředkování zásilky "materiálu k Symfonii" Kusevickému do Passy; v Badenu na festivalu premiérově provedeny pro komorní ansámbl "Prelude" a "Musique d`entre - act" (Jazzová suita); bude psát scénické dílo; Duo pro housle a cello vyjde tiskem u Siréne musicale a "České tance pro klavír" u Eschiga; "jsem ve stavu trvalé lenosti"; bude dělat "tu Suitu"; Osvobozené divadlo ho žádalo "o něco"; shání libreto.
Diplomatický přepis dopisu

Polička 6/9 1928.

 

Milý pane doktore,

 

děkuji Vám za Váš dopis, měl jsem velikou radost z listu ministra Beneše[1], maminka[2] z toho byla nadobro omráčená. Jsem tomu rád že se o tom ministr dozvěděl. Jinak dosud vesele odpočívám u rodiného krbu, je zde moc hezky, temperatura přiměřeně teplá, ne moc, žádné vaření, tak toho užívám plnými doušky. V Poličce jsem byl přijat jako slavný muž, což poskytuje více radosti mamince než mně. Jinak zachovávám manželskou věrnost[3] a chodím poměrně brzo spát a čtu detektivky.

Z Badenu jsem dostal dopis, zase mne tam zvou, tomu se už nevyhnu, a píše mi ten p. Burkhard, musikdirec­tor, [4] že jsem měl velký úspěch, a že mnoho kritiků napsalo, že z celého toho „Opernabendu“ byly nejlepší ty moje dvě malé věci.[5] Nechal si to tam a budou to hrát na koncertě. Rozhodně mne chce pro příští rok. Z Ameriky jsem dostal program festivalu Mme Coolidge[6], jsem velmi dobře umístěn, je to skoro jediná novinka. A také lístek abych vyplnil přeji-li si míti reservované sedadlo. To asi prozatím odmítnu.[7] V Praze to mám rozházeno předně že Jirák[8] není na festivalu Coolidge, a pak jsem napsal Hud. Matici přiměřeně ostrý dopis ohledně Festivalu[9] v Sienně, protože nepovažovali až dosud za nutné mě napsat, komu vlastně bylo svěřeno provedení mého kvar­tetta, a vůbec mi o tom nikdo nepsal ani řádek.[10] Z českých kvartett pokud vím tam nejede žádné a jestli si mysleli že to odbudou nějakým obyč. kvartettem, tak jsem rozhodnut vzíti to z Festivalu a udělat jim v ústředí pěknou ostudu[11]. Ani na můj dopis nemám dosud odpovědi. Také byl u mne Ježek čili Yeczeque[12] a zdá se mi, že to už není ça va[13], je tu někde blízko na prázdninách. Očadlík[14] měl o mně přednášku v radiu, a oplýval mohutnými superlativy.

Pane doktore, přijde Vám ten material k Symfonii.[15] Přiložte k tomu fotografie a to říkání, jež přikládám (nech­te to prosím přeťukat na stroji a přeložit do frančiny) a pošlete to po někom na adressu Mr Serge Kous­sevitzky[16] 8. rue Consseiller Coligny[17] Paris 16e. Je to v Passy, blízko nádraží. Kouss. asi nebude v Paříži, ale může to dát sluhovi ale ať se zeptá zdali Kous. už neodjel do Ameriky, v tom případě by se to muselo poslat za ním. Napište mi prosím potom zdali material došel, myslím asi 20/1. m. Byl bych také moc rád kdybyste mohl poslat do Č. Slova,[18] a nebo říci sl. Sísové[19] aby se referovalo že moje věci byly provedeny poprvé na Ko­morním festivalu v Baden-Baden s úspěchem. Jsou to Dvě skladby pro komorní ensemble „Prelude“ a „Musique d’entre-act“.[20] a že bude příští saisonu poprve provedeno scénické dílo. (které ovšem teprve napíšu)[21] A také že moje „Duo“ pro housle a cello[22], jež mělo premieru v Paříži vyjde tiskem v Edici la? Sirène musicale, kde jsou vydány i skladby Honnegera a České tance pro klavír u M. Eschiga.[23] Snad tam sl. Sísová je, případně R. Weiner[24].

O tom festivalu v Americe a Symfonii si to necháme zase až po prázdninách. Moc mě to těší že mám u Vás hotové peníze a doufám že si je neuložím do banky aby mi nesly úroky. Napište mi co děláte, jak užíváte prázd­niny, a nezlobte se že odpovídám tak pozdě, jsem ve stavu trvalé lenosti a čas mi ubíhá že ani nevím, jak to přijde. Ale už se pouštím do práce, budu dělat tu „Suitu“.[25] Žádali mě také z Osvoboz. divadla o něco, tak jsem svolil ale za honorář, tak nevím jak se na to doradějí, ale peněz prý mají dost.[26] Kdybyste našel náhodou nějaké libretto, tak ho nezapomente než přijedu. Moc Vás pozdravuji a mnoho pozdravů milostivé paní a sleč­ně dceři[27] a budu se těšit že mi něco o sobě napíšete. Jsem Váš

                                           B. Martinů

 

Pane doktore, prosím Vás pošlete mi lístek abych věděl zdali jste dopis dostal.[28]

Legace je 7e? nebo 8e?[29]

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Politik a druhý Československý prezident Edvard Beneš (1884–1948) byl v letech 1918–1935 ministrem zahraničí Československa. Dne 18. července 1928 Beneš zaslal B. Martinů dopis (CBM, PBM Ko 1133), v němž reagoval na dedikaci skladby La Rhapsodie (Allegro Symphonique), H 171, „Pour Darney“. V této jihofrancouzské obci byla vybudována československá armáda a 30. června 1918 zde Edvard Beneš předal armádě československý prapor. Martinů skladbu věnoval desátému výročí této události. Jak je z Benešova dopisu patrné, o této dedikaci jej informoval M. Šafránek.

 

[2]      Karolina Martinů (1855–1944), matka Bohuslava Martinů.

 

[3]      Skladatel se oženil se svou partnerkou Charlotte Quennehen až o tři roky později, 21. března 1931 v Paříži.

 

[4]      Heinrich Burkard (1888–1950) byl spoluzakladatel Donaueschinger Musiktage a v roce 1928 společně s Josephem Haasem a Paulem Hindemithem vedli festival Deutsche Kammermusik Baden-Baden. Martinů Burkardovo příjmení psal s vloženým h, tedy „Burkhard“ (srov. dopis M. Šafránkovi z 8. srpna 1929, CBM, PBM Kmš 711).

 

[5]      Martinů měl na mysli reakci na premiéru dvou částí z Jazzové suity, H 172, PréludeMusique d’entract v červenci 1928 na festivalu Deut­sche Kammermusik Baden-Baden.

 

[6]      Mecenášce Elizabeth Sprague Coolidge (1864–1953) Martinů vě­noval Smyčcový kvintet, H 164, z roku 1927. Martinů zde patrně reaguje na dopis z 14. června 1928, v němž jej Elizabeth Coolidge informovala o zařazení skladby na Berkshire Festival of Chamber Music v Pittsfieldu v interpretaci Roth Quartet s violistou Egonem Kornsteinem (srov. IBM Spr 1928-06-14). Skladba byla na festivalu premiérována 21. září 1928.

 

[7]      Martinů poprvé navštívil Spojené státy až v březnu 1941.

 

[8]      Hudební skladatel Karel Boleslav Jirák (1891–1972) působil od ro­ku 1923 jako profesor skladby na konzervatoři v Praze a byl spoluzakladatelem pražské pobočky ISCM.

 

[9]      Malé počáteční písmeno Martinů přepsal na velké.

 

[10]    V rámci programu VI. festivalu komorní hudby ISCM v Sieně byl v roce 1928 proveden Smyčcový kvartet č. 2, H 150, viz např. Paul Stefan: Anlässe im Sommer, Anbruch, 1928, r. 10, č. 7 (August–September), s. 292 (s. 291–292), Heinrich Strobel: Die Internationalen in Siena, Melos, 1928, s. 496 (s. 494–497), ad.

 

[11]    Martinů tehdy už věděl, že Smyčcový kvartet č. 2, H 150, v Sieně provede vídeňský Kolisch Quartet.

 

[12]    Hudební skladatel Jaroslav Ježek (1906–1942) studoval v letech 1927–1929 u Josefa Suka na mistrovské škole v Praze skladbu a od pro­since 1927 do června 1928 byl na stipendijním pobytu v Paříži.

 

[13]    Francouzsky, zde ve smyslu „dobré“.

 

[14]    Hudební kritik a popularizátor Mirko Očadlík (1904–1964) působil od roku 1928 v Československém rozhlase.

 

[15]    La Rhapsodie (Allegro Symphonique), H 171, poprvé provedl Ser­gej Kusevickij s Boston Symphony Orchestra 14. prosince 1928 (srov. The Boston Symphony Orchestra Archives, [cit. 20. prosince 2018], dostupné z: https://archives.bso.org/Detail.aspx?UniqueKey=24305).

 

[16]    Sergej kusevickij (1874–1951) se stal v roce 1924 šéfdirigentem Boston Symphony Orchestra, s nímž také 18. listopadu 1927 pre­miéroval La Bagarre, H 155. Současně dirigoval až do roku 1928 Concerts Koussevitzky v Paříži.

 

[17]    Má na mysli patrně 8 Rue du Conseiller Collignon, nikoli Rue de l’Amiral de Coligny.

 

[18]    Deník České slovo.

 

[19]    Novinářka Miloslava Sísová (1883–1947) žila od roku 1923 v Paříži a byla dopisovatelkou Národních listů.

 

[20]    Tyto první dvě věty Jazzové suity, H 172, byly poprvé provedeny na festivalu Deutsche Kammermusik Baden-Baden.

 

[21]    Patrně myslí operu Tři přání, H 175.

 

[22]    Duo č. 1 pro housle a violoncello, H 157, dokončeno 26. ledna 1927, bylo vydáno v nakladatelství La Sirène Musicale, Paris v roce 1928.

 

[23]    Tři české tance, H 154, byly vydány v roce 1929 v nakladatelství Max Eschig, Paris.

 

[24]    Básník, prozaik a publicista Richard Weiner (1884–1937) byl od roku 1919 pařížským přispěvatelem Lidových novin.

 

[25]    Jazzovou suitu, H 172, dokončil Martinů o prázdninách 1928.

 

[26]    Mohlo se jednat o blíže nespecifikovaný a nerealizovaný záměr ředitele Osvobozeného divadla režiséra Jindřicha Honzla (1894–1953). O de­set let později režíroval v pražském Národním divadle operu Julietta, H 253.

 

[27]    Miloš Šafránek se v Paříži oženil roku 1927 s Annette Moussu (1907–2003) a 1. června 1928 se jim narodila dcera Anna (1928–2010), později respektovaná historička umění, provdaná za malíře Libora Fáru.

 

[28]    Tato věta je připsána kolmo k textu v levém horním okraji první strany.

 

[29]    Légation de la République Tchécoslovaque à Paris, Vyslanectví re­pub­liky Československé v Paříži, kde Miloš Šafránek působil jako tiskový atašé, sídlilo stejně jako dnešní Velvyslanectví České republiky na Avenue Charles Floquet 15, tedy v 7. pařížském obvodu.

 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis
1/2

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Baden-Baden
Paříž
Polička
Praha
Siena
USA
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2590 (záznam 1 / 0)
další »