[Paříž] 6./11. 1930.

Milá maminko,

přicházím pozdě s přáním, ani jsem nezpozoroval že už je listopad.[1]Mám tu tolik práce že se ani k ničemu nedostanu. Ale snad přijmeŝ moje přání i když je opozděno. Přeji Ti hlavně mnoho zdraví, to hlavně a také hodně radostí a štěstí, Ty víš že Ti to všichni přejeme. Měly jste to pěkné s tím sněhem, to je letos hrozné. Měl jsem také radost že všichni sousedi a známí se přiŝli na Tě podívat. Já jsem měl zkoušky na koncert dopadlo to moc dobře, měl jsem veliký úspěch,[2]Stefu[3]jsem také pozval, měl jsem radost. Bude se to opakovat jeŝtě jednou 25/. V pátek mám premieru toho „Tria“ také jsem s tím měl dost co dělat přijeli sem z Bruselu,[4]hrála se tam Kuch. revue.[5]

Ten Kvintett[6]budou nahrávat na disky do gramofonu.[7]Také vyŝly tiskem houslové skladby, a kvartett, musel jsem dělat korektury a to je velká práce.[8]Ta cena dělá 5000 Kč.[9]Psal mi p. Kunc z Brna[10]že letos určitě se přičiní abych byl zvolen jako člen do České Akademie věd a umění,[11]to je velká pocta. Mluvil jsem s p. ministrem Osuským,[12]gratuloval mi, říkal jže má sám radost že se mi to tak daří abych byl bez starostí že mne neopustí. S Německem to stále nejde.[13]Stáńa dělá ten Festival v Praze v prosinci, program je jenom z mých skladeb, samé novinky.[14]Dostal jsem také cenu za trio v Komorním spolku 1500 Kč.[15]Letos jsou vŝude takové živelné pohromy, zde byly velké bouře na moři, mnoho lidí zahynulo a jsou tu povodně, stále prší. Charlotte měla ŝaty v koncertě a kostým také nosí, moc se všude líbily.[16]Kdy pak přijede Fanouš,[17]už bude tam také asi končit. Po neděli se zase půjdu podívat na Stefu co dělá, líbí se jí tady moc. Tak přeji mamince jeŝtě jednou vŝe nejlepší a ať se nezlobí že píšu tak pozdě ale Mařka jí dosvědčí jaký tu spěch a žádná chvilka odpočinku. Zdravím Vás srdečně

Váŝ Bohous.

[1]BM má na mysli přání své matce Karolině Martinů (1855-1944)k jmeninám, které slavila 4. 11.

[2]Ve středu 5. 11. 1930 byla v École Normale de Musique poprvé provedena Sonáta č. 1 pro housle a klavír, H 182 (Halbreich 2007, s. 333). 

[3]Štěpánka Pražanová (1907-1984), také Štefa (Stefa) či Štefinka, známá BM z Poličky, na stáži v Paříži byla od září/října 1930 (CBM, PBM Kp 1119) do února 1931 (CBM, PBM Kr 32). 

[4]Premiéra Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, proběhla v pátek 14. 11. 1930 v Paříži (Halbreich 2007, s. 350) v podání belgického komorního souboru Trio Filomusi. Tištěná pozvánka na koncert společně s osobní pozvánkou dopsanou rukou BM pro Štěpánku Pražanovou je uložena v CBM pod signaturou CBM, PBM Kp 1120.

[5]Kuchyňská revue, H 161.

[6]Smyčcový kvintet,H 164.

[7]Lambert (2015) v přehledu vydaných gramofonových desek se skladbami BM dobovou nahrávku Smyčcového kvintetu, H 164, neuvádí.

[8]Pět krátkých skladeb, H 184, vydalo Éditions Alphonse Leduc, Paříž v roce 1930. Smyčcový kvartet č. 3, H 183, byl vydán podle Halbreicha (2007, s. 364) tamtéž až v roce 1931.

[9]V roce 1930 byla BM udělena Státní cena. V dopise rodině do Poličky ze dne 29. 10. 1930 (CBM, PBM Kr 23) BM uvádí. „Dnes jsem dostal z ministerstva dopis, že mi byla udělena státní cena, konečně se taky přece jen rozpomêli […].“

[10]Jan Kunc (1883-1976), český hudební skladatel a pedagog, ředitel brněnské konzervatoře.

[11]Česká akademie věd a umění (1880-1952), později Československá akademie věd (1952-1992), od roku 1992 Akademie věd České republiky. 19. 5. 1931 byl BM jmenován jejím řádným členem IV. třídy (Maýrová 2000, s. 43). 

[12]Štefan Osuský (1889-1973), československý politik, vyslanec v Paříži v letech 1921-1940, působil také jako ministr (vyslanec) ČSR u Společnosti národů (Soubigou 2004, s. 348, Dejmek 2013, s. 178-179). Jako pana ministra jej BM tituluje ve více svých dopisech.

[13]Při návštěvě Berlína v polovině června roku 1930 se BM nepodařilo vyjednat provedení opery Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, v Městské opeře v Charlottenburgu (Mihule 2017, s. 169-170). Opera se dočkala své premiéry až v roce 1971 ve Státním divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 146).

[14]Pražští přátelé BM houslista Stanislav Novák (1890-1945)a klavírista Karel Šolc (1893-1985) plánovali v Praze uspořádat hudební festival pouze z děl BM. „Festival“ se uskutečnil v podobě jednoho koncertu v pražském Mozarteu 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; PBM Kr 21, 24, 25, 29, 34, 57, 58, 60, 61, 66, 67).

[15]Pravděpodobně se jedná o ocenění Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, Českým spolkem pro komorní hudbu.

[16]Pravděpodobně se jedná o oděvy, které Charlotte Quennehen (1894-1978), budoucí manželce BM, ušila a věnovala Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. V dopise Miloši Šafránkovi do Paříže o nich píše BM 15. 8. 1930 (CBM, PBM Kmš 714) z Poličky:„Moje sestra tady ušila Charlottě několik rob ale až po Ch. odjezdu a tak to zbylo teď na mně a já mám obavy z celní prohlídky protože bych měl v kufru jen dámské šaty. Nebude to těžký ani velký balík a tak jsem myslel, zda byste proti tomu nic neměl kdybych to nechal poslat kurýrem na Vaše jméno.“

[17]František Martinů (1880-1958), bratr BM.