Nov. II. 1946.

Milý příteli,

            nevykládejte si nijak moje mlčení, víte o mém akcidentu, bylo to mnohem vážnější, než jste se dověděli, a ještě teď nejsem v pořádku ale je to na dobré cestě. Čekám Charlotte tento měsíc, psala mi že s Vámi mluvila a že mi musí říci mnoho věcí nových a nepředvídaných.[1]

            Nyní k vaší edici. Mám „Lidice“ velmi pěkná partitura a těším se na Jullietu[2]. Posílám po Lövenbachovi ty Tři cykly písní, dobrý artikl obchodní, aspoň myslím.[3]Napište co asi budete potřebovati, myslím z lehčích a menších skladeb. Myslím že by bylo dobře vydati také ten houslový koncert (M. Elman) je po něm poptávka a bude se asi hodně v budoucnu hráti, mohl bych jej zadržeti pro Vás.[4]Pošlete mi nějaký návrh smlouvy a napište ji abych o ní nemusel moc přemýšlet, t. j. v můj prospěch nejen v prospěch Melantricha.

Do Prahy se nedostanu, při nejlepším až na jaře možná že Vy se objevíte jednoho dne zde. Prosím Vás, můžete vyvinouti novou činnost ohledně hledání bytu pro mne v Praze, nejraději vilku![5]

Moje žádost se Vám musí zdát asi směšná, dle zpráv o bytové otázce u nás. Možná že by bylo něco ke koupení, vypůjčil bych si zde peníze, možná!

Neztrácejte to z mysli, moje plány se asi značně změní, vzhledem k důsledkům mého akcidentu. O tom Vám napíšu později. Napište mi co je nového, vidím že jsem teď hrán až příliš mnoho u nás, že z toho někoho bolí hlava.[6]

Těším se na Vaše zprávy a pozdravuji Vás.

srdečně

Váš

B. Martinů