October 3. 1948.

Mily karle

Doufam ze jsi se stastne dostal domu se vsemi rukopisy a smlouvami.[1] Ja jsem mel prekrasnou cestu,leteli jsme pres Iceland,a avion se po celou cestu ani nehnul,jako v perince,jenom tesne ored pristanim v N. Y. jsme meli nekolik neprijemnych okamziku[2],hlavne s mym bzucenim v uchu.[3]Tak jsem zase zpet v mem appartememntu,a zacinam v Princeton pristi tyden.[4] Napis mi tedy jak jsi poridil se vsemi smlouvami a plany, zdali jsi uz videl ministra a jak to tedy na konec vypada s tim vyplacenim mych honoraru zdali jsou v tom obtize a zdali ty penize vubec dostanu.[5] Poslal jsem tez dopis Cejkovi pres Konsulat,aby mi alespon poslali vy kaz a nebo mi aspon napsali zdali moje zahranicni tantiemy jsou posilany do Prahy a nebo jsou jeste zamrzle.Dojdi k nemu a mluv v tom smyslu,ostatne jsme o tom debatovali uz v Parizi,to je vec jez musim miti jasnou.Rekni mu ze dostanu vykaz tech spolecnosti,tak ze na konec budu vedet co bylo pro mne poslano a co jsem dosral,vlasrne nedostal.Jestli jim to neposlali tak si to budu vymahat na tech spolecnostech sam,coz je vsak povinnost OSY.[6]

Co je s Bustou,delal jsi uz nejake pokusy v tom smeru,v Plicce,nebo na ministerstvech? Nezapomen na to.[7]

Jak se u nas tvari,ze jsem byl ve Francii a neprijel se podivat domu? Dostavam stale po nekom vzkazy od Palenicka jak je to u nas bajecne a tak dale.Psali ti nebo jsi byl ve spojeni s nasimi v Policce?

Posli mi tedy take nejaky vykaz,co mohu od Melantricha ocekavati at se mam na co tesit aspon platonicky.Take to potrebuji abych to mohl okazati Hawkesovi,aby videl cerne na bilem, ze mohu vydelavati penize jinde a vice.Necham se ted fotografovati a poslu ti nove snimky.Mohl bys mi nechat udelat nekolik tech foto z Parize,rad bych je mel, jsou moc dobre.[8]

Napis mi take co ted pripravujes do tisku a dojdi na to ministerstvo ohledne tech zasulek,jez mi slibili ulechciti pres konsulaty.Dosla sem na Konsulat Polni mse a Lidice,nech poslat take Pisne a Juliettu a take ten kvartet az vyjde.[9]U Bossey jsem jeste nebyl tak nevim co se deje s tim duetem pro housle a violu.[10]Napis jake jsou tvoje plany konkretni pro dalsi dila abych vedel co tim mam poslat.[11]

Co se stalo za tvoji nepritomnosti v Praze?Doufam ze prezijete zimu v klidu a zdravi a ze se situace svetova aspon troch urovna aspon v tom smeru ze se budou moci posilati volne noty k vam i ven a take penize za provedeni.Nasel jsem tu dopisy,ze nektere moje veci nemohly byti provedeny(ve Svycarsku)k vuli devisovym narizenim.O tom jsme zapomneli mluvit.

Tak to by bylo pro okamzik asi vsechno.Napis tvoje plany a take jak to je s tou zasilkou penez,Ten muj vylet mi prisel pekne draho a musim tedy hledet doplnit zase budget a tak pocitam na tebe.[12]

Napis take zdali jsi uz mluvil s nekym ohledne tvoji cesty sem ,k vuli tem smlouvam a jaka je pro to nalada a mam-li tedy pozadat o ten dopis u Hawkwese.

Tak mi brzo zdel nejake dobre novinky,moje profesura v Princeton zde udelele sensaci,a dostavam dopisy ze vsech zemi o privatni lekce.[13]

Tak mily Karlicku,mej se dobre a napis mi zase neco o sobe.

Srdecne te zdravim tvuj

B. Martinů[14]

[1] B. Martinů se setkává s K. Šebánkem v Paříži 6. září 1948 (Mihule, 2017, s. 536).

[2] Martinů zdůrazňuje plynulost letu zpět do USA jako kontrast k jeho komplikovanému příletu do Evropy v červnu 1948, kdy muselo letadlo udělat mezipřistání na americké vojenské základně na Newfoundlandu a až poté pokračovat do Paříže (Mihule, 2017, s. 384; srov. CBM PBM Kr 377). O zastávce na Islandu cestou zpět do USA se zmiňuje také Charlotte Martinů v dopise Marii Martinů ze 3. října 1948: „[…] notre départ a été reculé de 2 jours par suite des grèves, mais notre retour s’est bien effectué, nous sommes passés pour le nord, et nous nous sommes arrêtés en Islande, il ne faisait pas chaud là-haut, et comme c’était la nuit, nous n’avons rien vu, c’est dommage, de là nous nous sommes envolés pour New York directement 10 heures de vol, c’était un peu long, mais il faisait très beau et nous avons pu voir le paysage.“ (Překlad: „[…] kvůli stávkám byl totiž náš odlet odložen o dva dny, ale nakonec jsme se přeci jen vrátili, vzali jsme to přes sever, zastavili jsme se na Islandu, tam nahoře teda moc teplo nebylo, a protože byla tma, zhola nic jsme neviděli, což je škoda, odtamtud jsme letěli rovnou do New Yorku, deset hodin, bylo to poněkud dlouhé, ovšem bylo moc hezky, a tak jsme měli podívanou z krajiny.“ (CBM, PBM Kr 380).

[3] Jeden z následků Martinů úrazu z roku 1946.

[4] Martinů byl jmenován profesorem na Princetonské univerzitě, kde působil od října 1948 po tři akademické roky (Mihule, 2017, s. 406).

[5] Jedná se o další z mnoha pokusů B. Martinů o vyjasnění právních vztahů a finanční situace kolem provozování a vydávání jeho děl v Československu.

[6] Antonín Čejka byl v letech 1922–1952 ředitelem Ochranného sdružení autorského (OSA). Z následující korespondence s K. Šebánkem vyplývá, že A. Čejka slíbil skladateli vyplacení pohledávek ze strany OSA přes Národní banku (srov. CBM, PBM Kkš 954 a 956).

[7] Bustu pocházející pravděpodobně od rumunské sochařky Iriny Codreanu-King (1897–1985) zmiňuje Martinů také v dopise do Poličky z prosince 1948: „Nemam ted uz dlouho zadne zpravyod Sebanka, nevim co se s nim deje slibil mi mnoho veci je mel v Praze vyjednati a uz mesic nemam ani radeknevim zdali vam psal ohledne moji busty, mam v Parizi model hlavua je to moc dobra socha, myslel jsem ze by ji mohli koupit v Praze pro Melantricha nebo ministerstvo, a nebo pripadne do meho musea v Policce. je v bronzu v Parizi, nemyslim ze je to drahe. Byl tim velmi nadsen, a slibil mi ze podnikne co je nutnoa ale asi dosud nic neudelal, vite o tom neco?“ (CBM, PBM Kr 382).

[8] Ve vlastnictví Karla Šebánka bylo několik portrétních fotografií B. Martinů ze září 1948, v součastnosti jsou deponovány v CBM v Poličce (CMB, PBM Fbm 244, 356, 215).

[9] Zásluhou Karla Šebánka vyšlo na konci 40. let v pražském Melantrichu několik Martinů starších skladeb, zde skladatel zmiňuje Památník Lidicím, H 296 (vydáno 1946), klavírní výtah opery Juliette, H 253, vyšel v roce 1947, Nový špalíček, H 288, Nový špalíček, H 288, Písničky na jednu stránku, 294, a Písničky na dvě stránky, H 302, byly vydány v roce 1948.

[10] Skladba Tři madrigaly (Duo č. 1) pro housle a violu, H 313, z roku 1947 vychází v roce 1949 z Boosey &  Hawkes London-New York (Halbreich, 2007, s. 348).

[11] V roce 1949 dále vydává Melantrich Koncert pro housle a orchestr č. 2, H 293; Invence pro velký orchestr, H 234; Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H 232; Serenádu č. 1, H 217; Serenádu č. 2, H 216; Serenádu č. 3, H 218 a Divertimento (Serenádu č. 4) pro komorní orchestr, H 215.

[12] Martinů má na mysli svůj tříměsíční evropský pobyt v létě 1948.

[13] Martinů byl jmenován profesorem na Princetonské univerzitě, kde působil od října 1948 po tři akademické roky (Mihule, 2017, s. 406).

[14] Perem rukou Bohuslava Martinů.