3/ VI. 1937.

Milý příteli,

máte to se mnou starosti ale nezlobte se. Odpovídám Vám ihned ohledně koncertu II. a „Alexandre.“ Tedy: II. klav. koncert.[1]Jak víte nemohu v té věci rozhodovati protože exklusivitu má M^meLeroux která má řadu koncertů na němž hraje II koncert. a mě samotnému není dobře možno s partiturou disponovati. Jsou tedy možné dvě řešení buď počkati ještě jednu saisonu a na příští rok doufám že budu moci koncert uvolniti – a nebo dopsati přímo M^meLeroux a vyložiti ji situaci, při čemž ale pochybuji že M^meLeroux ji dá svoje svolení. Já sám jsem dal exklusivitu a M^meLeroux nemohu tedy prozatím v té věci nic dělati.[2]Co se týče I. koncertu[3]myslím že to nemá teď už mnoho významu jej hráti. Budu asi muset napsat nový klavírní koncert čímž bude vše vyřešeno.[4]

            Co se týče Alexandre, to je také taková historie. Je ovšem pravda že neodpovídám na dopisy Hellera (alespoň ne často.) ale on také stále mění disposice, nejprve chtěl „Divadlo za branou“ načež si to rozmyslel a chtěl „Marie“ pak zase „Hlas lesa“ a Veselohru“ a pak zase „Marie“ Teď když už mu oznámili že „Marie“ jsou volné tak zase chce dělat „Veselohru“[5]a „Alexandre“ který má vlastně býti proveden zde, protože je to objednávka. Já sám chci z těchto malých věcí radiových udělati celý večeraktovek, tak to pro mne nemá význam dělati je jednotlivě.

Mimo to myslím že s Melantrichem jednal o provedení „Marií“ a tak vlastně nevím co chce doopravdy. Co se týče Alexandre je zadán dosud zde a sám nevím jaké disposice s ním budou tak nemohu nic předem říci. Tak Vás srdečně zdravím a přeji Vám krásné prázdniny.

Váš

B. Martinů

(cher M^meFonquert)

rue Palezieux.

Equihen(par Outreau)

Pas des Calais.

[1]Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, z roku 1934 byl dedikován francouzské klavíristce Germaine Leroux.

[2]Celou situaci Martinů upřesňuje v následujícím dopise Karlu Šebánkovi ze dne 21. října 1937: „Bylo myslím před tím dohodnuto v korespondenci se mnou a p. Šafránkem že se paní A. dohodne o tom se G. Leroux, která drží stále exclusivitu a potom samozřejmě i se mnou, protože za jedno nemůže dílo bráti bez mého svolení, ani material ji Filharmonie nevydá bez mého svolení a za druhé otázka provedení mimo exclusivitu se komplikuje tím že v tom případě již dílo náleží Melantrichu, (který ale zase ovšem nemá material.) Podle poslední rozmluvy s p. Šafránkem nebyla dojednána žádná dohoda mezi G. Leroux a paní Aranyi, a v dalším postupu ani se mnou, tedy ta otázka provedení není nijak jasná.“(srov. CBM, PBM Kkš 908).

[3]Koncert pro klavír a orchestr č. 1, H 149 z roku 1925.

[4]V následujícím roce 1938 píše Martinů Concertino pro klavír a orchestr, H 269, věnované Juliette d´Arányi (srov. Halbreich, 2007, s. 297).

[5]Adolf Heller (1901–1954) uvádí v olomouckém divadle v roce 1938 Martinů Hry o Marii, H 236 (srov. Spurná, 2015, s. iii).