[Řím] prvniho Aprila. 57.[1]

Drazi:

Nelekejte se nechci vam nic provest. Odpovidam na vas pristi dopis ktery dojde zase az udela cestu okolo sveta. Tedy mi oznamite ze Bures[2] prijede zadal mne a zakrok, ktery ja sam nemohu udelat, pochopite proc ale udelal to za mne p. Vanek[3] ktery na znamosti a tak doufam ze i italske visum dostane brzo.[4] Myslim ze se stavil jeste v Policce a jista mi oznami prijezd. Jestli ho uvidite jeste pred odjezdem tedy at mi sdeli nejen kdy prijede ale jak prijede, vlakem nebo avioem a odkud.

S temi pribuznymi to stejne zase zapomenu, Stanislaka bude zklamana.

Dnes jsem take rozeslal pohledy a vsem podekoval coz bude posledni namaha v tomto smeru. A vy take nikomu nic neslibujte ani nikoho neposilejte, ja opravdu nemam cas se o nekoho starat. O B.[5] se postaram. Kleiber take pro mne nehnul prstem ackoliv jsme byli spoluzaci na konservatorii a mel hodne moznosti. Take jiny pan ktereho jste mile prijali v Policce mne pozadal abych mu to zaridil a ze prijede za mnou, jako by mi chtal udelat radost. Z Brna nemam ani radek o provedeni mse[6], vyjma co mi psala Pani Kapralova[7].

Moravsti se konecne rozhodli mi podekovati za sbory a uz pri tom chteji jeste neco jineho, koncert pry bude koncem rijna a vzalo jim to cas nez napsali.[8] Tak na to neco vetsiho si pockaji hodne dlouho. Tady je jeste jina vec ze ja nemohu tyto veci delat jako bych byl officielni zastupce, to chapete ze v dnesni situaci to neni mozne a dostal bych se sam do zbytecnych neprijemnosti. Je to sice nesmysl ale dnesni svet uz je takovy. Tak se musim zaridit dle toho a aby nekdo jen tak disponoval se mnou, to se jeste nikomu nepodarilo a tak se nepodari i nasim krajanum. Ja myslim ze to je jasne a ze to pochopite. Dnes mame na veceri naseho reditele s pani[9] a Charlotte[10] jim dela papriku s kterou si zde uz udalal velke kuchynske renomee, tak doufam ze se ji to i dnes podari. Bude zde tez P. V.[11] s pani.

Od Sebanka[12] ani slovo, zdali pak zase nesedi po tom velkem vyletu.

Pokracovani zitra.

Vecere se podarila a pekne jsme se pobavili, paprika jim vsem chutnala ale bez knedliku jenom s ryzi. Zitra jdeme k Vankovum na svickovou. Zahrali jsme si zase Studanky[13], vsem se libily. Pristi tyden snad budou ti prazsti zbojnici zpivat[14], snad to bude tez na radiu. Venhoda[15] mi slibil pas a on obycejne drzi slovo, tak jsem zvedav jak budou pusobit. Je mi jedna vec zahadna a sice co je se Sebankem, vubec se neozval po jeho navratu a ani B.[16] se o nem nezminuje ackoliv jsou stale dohromady, snad si to zase nejak nepokazil. Ja sam taky nevim co vyjednal v Londyne s Boosey[17] a rad bych to vedel. Ostatne se to dozvim protoze sem prijede pristi tyden reditel Roth[18] a tak uvidim co tam neklape, ale je mi divne ze S.[19] vubec ani nenapsal, nabidnul jsem jim tu vec co pisu pro Cleveland[20], zadali mne o vetsi vec k vydani ale kdyz odpoved nedosla tak to dam zase Universalce a jak jsem vam psal musim ten kontakt s Prahou zase trochu omezit a dati do poradku. Jestli vite neco o S.[21] tak napiste ackoliv kbydy mel nejake neprijemnosti tak bych se to uz byl dozvedel. Milosovi[22] jsem odepsal ma novou adresu a bude snad delat prednasky. Vanek mi prinesl hezky clanek ze Svoboneho Slova s fotografii veze. Od Langpaul (???)

Doufam ze jste fotografie dostali. Pocasi je stale jen tak tak ani pekne ani skarede, nechce se to nijak ustalit. Ze zajezdu Filharmonie[23] taky nikdo neposlal pozdrav, snad uz se budou vracet zase zpet a tak dostanu zpravy.

Z brusellu mi poslali foto sceny a kostymu pro Veselohru na moste[24] ale nejsou pekne udelali z nich takove nejake stredoveke opicky a tak jsem velkou radost nemel. Jinak nic noveho ten kontrakt s operou[25] se tahne.

Mnoho vas vsechny zdravime vasi

Charlotte a Bohus

Bohouš

[1] 1. 4. 1957. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[3] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.

[4] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509).

[5] Miloslav Bureš.

[6] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton a mužský sbor.

[7] Vítězslava Kaprálová, roz. Viktorie Uhlířová (1890–1973), matka skladatelky Vítězslavy Kaprálové (1915-1940).

[8] Jedná se o cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).

[9] Laurance Page Roberts (1907-2002), americký kunsthistorik, v letech 1946-1960 ředitel American Academy in Roma. Z vily Aurelia, kde byl v Římě ubytován, vytvořil umělci vyhledávané místo setkávání. Jeho ženou byla Isabel Milliken Roberts Spaulding (1911-2005).

[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[11] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.

[12] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[13] Kantáta Otvírání studánek, H 354.

[14] Míněny Zbojnické písně, H 361.

[15] Miroslav Venhoda (1915-1987), český hudební skladatel a dirigent.

[16] Miloslav Bureš.

[17] Nakladatelství Boosey & Hawkes London-New York.

[18] Ernst Roth (1896-1971).

[19] Karel Šebánek.

[20] Symfonické preludium The Rock (Skála), H 363, BM komponoval od února do dubna 1957 a věnoval jej George Szellovi a Cleveland Orchestra. Premiéra se uskutečnila v Clevelandu 17. 4. 1958 (Halbreich 2007, s. 263).

[21] Karel Šebánek.

[22] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.

[23] Česká filharmonie byla v únoru 1957 na zájezdě v Sovětském svazu (Holzknecht, Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s. 151).

[24] Veselohra na mostě, H 247.

[25] Na vydání opery Řecké pašije, H 372.