Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání08.03.1957
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Jazyk 2Francouzština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 558
Signatura v IBMMar 1957-03-08
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPomalý chod dopisů domů, snad "asi okolo světa"; "tak to asi někde čtou, aby tam náhodou nic nebylo podezřelého a škodného"; podiv nad tím, že z Brna dosud nenapsali, že rukopis (Zbojnických písní II) dostali, ačkoliv Zouhar sdělil, že jim to odevzdal; kontrakt s Universálkou dosud nepodepsán; po letech zase hráli v Paříži La Bagarre; v sobotu hrají Sinfoniettu La Jolla; dostává stále dopisy "o tom účinku Studánek a jak to všude lidi povzbudilo"; nová Romance (Legenda z dýmu bramborové nati) se prý Kühnovi líbí; Bureš mu poslal nové básně; na žádost paní Kaprálové napsal "malou vzpomínku… takové In memoriam pro Václava Kaprála a Vítězslavu" (Adagio); Burešovu cestu do Říma "pošoupli… až na září" (mohl přijet již v květnu t.r.); Bureš má asi nepříjemnosti se svými úspěchy; v Bruselu Veselohra na mostě; o Pašije se zajímá Kubelík v Londýně.
Diplomatický přepis dopisu

[Řím] Brezen 8. 57.[1]

Drazi:

Tak to vypada jako kdybyste byli na nejake jine planete a na na nasi zemekouli, tisice mil vzdalene, aspon pokud se tyce dopisu, ty jdou asi okolo sveta nez dojdou do te bnasi Republiky. Poslal jsem Bur.[2] to potvrzeni ohledne filmu uz pred 14 dny a dnes mam od neho dopis, dosud nic nedostal. Tak to asi nekde ctou aby tam nahodou nic nebylo podezreleho a skudneho, no zkratka jste pekne isolovani. Od vas take dopis je teprve asi na Kamcatce a tak snad za 3 nedele dojde. Ja vymenim dva dopisy tam a zpet do Ameriky nez dojde psani z Vysoc iny. Tak samozrejme vsechno jde velice zvolna aby se nic nepokazilo. Poslal mi p. Sima ten clanek o Zbojnickych pisnich[3] ale co je mi opravdu moc podivne je ze z Brna vubec nenapsali ani nepotvrdili ze rukopis dostali a tak si to nedovedu vysvetlit, Zouhar[4] psal uz pred dvema tydne ze jim to odevzdal a ja jsem v te dobe psal tomu dirigentovi ze jsem jim to venoval a ani slovo, mozna ze psali zase do Ameriky ackoliv jsem mu dal adresu a tak to take asi nekdo zkouma. Na vas posledni dopis jsem odepsal a na vsechny otazky odpovedel a tak jen cekame na nove zpravy a mezitim pisu co je noveho zde. Byl tu ten nakladatel z Londyna, co tam zastupuje Universalku. Ten kontrakt[5] dosud podepsan neni a tak tam asi ten pan v Norsku haji moje zajmy. Jinak potkavame hodne lidi z celeho sveta a poslouchame Radio, hrali v Parizi zase po letech ten Baggare[6], co jsem venoval Linberghovi[7] a potlesku ani konce nebylo. V sobotu hraji zase tu Sinfonietu la Jolla[8], tu vy jeste asi neznate. Jeste stale dostavam dopisy moc krasne o tom ucinku Studanek[9] a jak to vsude lidi povzbudilo. Ta nova Romance[10] se pry Kuhnovi moc libi a tak to vsechno bude asi v dubnu i s pisnemi v Praze. Bures mi zase poslal nove basne, nektere sebrane u nas a zase moc pekne. Z Klubu skladatelu mi poslali plaketu kterou vydali u prilezitosti Mozartovych slavnosti. Jak to dopadlo s tim talirem z Holandska[11], privezl jej Sebanek[12] sebou, snad uz je zpet v Praze? Snad mate od neho novinky. Buresovi jsem dal to potvrzeni ze jsem na jeho strane a ze ti filmari to musi doplnit. Ma snad nejake mrzutosti jak mi psal, nerika co.

Dozvedeli jste se neco o te nasi pribuzne Stanislavce.? Take jsem napsal malou vzpominku, zadala mne pani Kapralova[13], takove In memoriam pro Vaclava Kaprala[14] a vitezslavu[15], pani vzpomina jak jsem byl ve trech studnich, take ji

 

Studanky dojaly. Slunicko se uz asi definitivne vratilo a je tu ted krasne aspon behem dne Charlie[16] je uz ozehnuta a ja doufam ze nam to ted vyzene ta reuma a spravi moji ruku. Psal mi Buesz ze pochoval tatinka[17] musim mu take napsat.

Z jeho zajezdu, jak jsem si myslel, neni zatim nic, posoupli to az na zari coz jsem si take myslel ale v zari kdo vi kde mi zase budeme, tak toho lituji rad bych jej poznal a nove plany s nim domluvil.[18] Ma asi dost neprijemnosti s temi svymi uspechy, to si dovedu predstavit jak to nekterym lidem je jako trn v ocich, vsak to znam na sobe take. Ale doufam ze aspon u nas jsou na jeho strane a ze mu to preji. Veselohru na moste[19] davaji v Bruxellu, konecne se trochu pohnuli a tak vam asi Tedycka[20] poda zpravy. O Pasije se jedna a protoze se take o to zajima Londyn s Kubelikem[21] tak ted cekame jak se vse rozhodne.[22] Charlie napise priste ted uziva zahrady a slunce.

Mnoh vas vsechny zdravime. Jak s e dari Jindrisce[23], je uz zpet z nemocnice? Fanous[24] uz asi pripravuje take zahradku.

Pozdravy vam vsem.

Bohouš

 

Chère Marienka.

C’est déjà plusieurs fois que je veux vous écrire, mais Bohus envoie la lettre sans rien me dire. J’espère que vous allez bien, Jindricka doit être de retour, alors, c’est fini, la tranquillité pour vous. Nous avons eu des nouvelles de chez nos parents, ils doivent quitter Pierrefonds après 20 ans, et cela me donne beaucoup d’ennuis, car toutes nos affaires sont chez eux. Nous avions 2 chambres en haut où nous avions mis tous les meubles et caisses, et maintenant, je ne sais pas où je vais mettre tout cela, et aussi avec cette question de passeport, cela complique encore plus la situation, j’ai fait la demande pour un nouveau passeport, et je me demande, si on me permettra d’aller en France, mais en tout cas, pas plus que 3 années, c’est bien ennuyeux, que l’on ne puisse pas faire ce que l’on veut. Mais en ce qui concerne le déménagement, il n’aura lieu qu’à la fin de l’été, et d’ici là, nous trouverons peut-être une solution à tous nos problèmes. Je voudrais tant, une fois dans ma vie, m’établir quelque part, et jouir un peu de belles choses que nous possédons. Je m’excuse de vous communiquer tous ces ennuis, mais je sais que vous les comprenez bien. Bohus va un peu mieux avec sa main, nous avons maintenant quelques belles heures de soleil et cela fait bien plaisir. À bientôt donc, chère Marienka, je vous envoie toute ma bonne affection, pour Fanus et Jindricka aussi.

Charlotte Martinu

 

Milá Marienko[25].

Už několikrát jsem Vám chtěla napsat, ale Bohuš dopis vždy odešle a nic mi neřekne. Doufám, že se Vám vede dobře, Jindřiška už je patrně zpátky, a tak máte po klidu. Dostali jsme zprávy od příbuzných, po 20 letech musí opustit Pierrefonds, a to mi přidává mnoho starostí, protože všechny naše věci jsou u nich. Měli jsme nahoře dva pokoje, kam jsme dali všechen nábytek a bedny, a teď nevím, kam to všechno dám, a pak je tu ještě ta záležitost s pasem, což situaci komplikuje ještě víc, o nový pas jsem zažádala, a říkám si, jestli mi vůbec dovolí jet do Francie, v každém případě ne víc než tři roky,[26] je to velmi mrzuté, že člověk nemůže dělat, co chce. Ale pokud jde o stěhování, to proběhne až koncem léta, a do té doby snad vyřešíme všechny naše problémy. Tolik bych si přála, jedinkrát v životě, někde se usadit a radovat se z těch krásných věcí, které máme. Odpusťte, že Vám píšu o všech těchto potížích, ale já vím, že u Vás naleznu porozumnění. S Bohušovou rukou už je to lepší, máme teď několik prosluněných hodin a to člověka potěší. Tedy brzy na shledanou, milá Marienko, co nejsrdečněji Vás pozdravuji, Fanouše a Jindřišku také.

Charlotte Martinů

 

 

 

 

Věcné poznámky k DP

[1] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[3] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).

[4] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS.

[5] Na vydání opery Řecké pašije, H 372.

[6] La Bagarre, H 155.

[7] Charles Lindbergh (1902-1974), americký letec, v roce 1927 přeletěl Atlantský oceán.

[8] Sinfonietta La Jolla, H 328.

[9] Kantáta Otvírání studánek, H 354.

[10] Kantáta Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, měla premiéru v rámci festivalu Pražské jaro 28. 5. 1957, zpíval Český pěvecký sbor a Kühnův dětský sbor, řídil Jan Kühn (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv/4235).

[11] BM byl v roce 1955 jmenován čestným členem mužského pěveckého sboru z Haagu Die Haghe Sanghers, jehož prezident/předseda Albert Prins mu při návštěvě v Nice v květnu 1955 předal pamětní talíř s věnováním (srov. Kr 490, 491, 516).

[12] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[13] Vítězslava Kaprálová, roz. Viktorie Uhlířová (1890–1973), matka skladatelky Vítězslavy Kaprálové (1915-1940).

[14] Václav Kaprál (1889-1947), český hudební skladatel, klavírista, sbormistr a pedagog. Otec hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové (1915-1940).

[15] Vítězslava Kaprálová (1915-1940), česká hudební skladatelka a dirigentka, žákyně a důvěrná přítelkyně BM.

[16] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[17] Jan Bureš (1883-1957), otec básníka Miloslava Bureše, zemřel 16. 2. 1957.

[18] S BM se Bureš setkal již v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509).

[19] Veselohra na mostě, H 247.

[20] Teddycka van Eeckhout (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1227).

[21] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.

[22] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[23] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[24] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[25] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[26] Zde není zcela zřejmé, co chtěla pisatelka vyjádřit.

Total number of leaves1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopis
Vpisky, přípisyCh. Martinů
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1378 (záznam 1 / 0)
další »