Dílo s názvem Adagio (Vzpomínky), H. 362, vzniklo 12. 3. 1957 v Římě a je ,,věnováno vzpomínkám na Václava Kaprála a Vitulku". Vitulkou samozřejmě není míněn nikdo jiný, než Vítězslava Kaprálová, žačka a po nějakou dobu intimní přítelkyně Bohuslava Martinů. Navzdory nevelkému rozsahu jedné strany partitury je dílo plné intertextuálních odkazů, které z něj činí malý skvost. Vedle názvů opery Julietta aneb Snář, H. 253, jejíž hlavní téma, hledání vysněné ženy ve světě plném uniformity a chatrné paměti, si skladatel dodatečně spojil se svým setkáním s Vítězslavou Kaprálovou, evokuje líbezná prostřední část i oslovení ,,písničko", jímž Martinů svou Vitulku označoval.
Aleš Březina, Martinů / Jeux, © 2008 Supraphon