Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Poznámka k lokaci odeslání[Nice]
Datum odeslání23.05.1955
PříjemceMartinů, Marie
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Jazyk 2Francouzština
Původ, datum získáníKopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 490
Signatura v IBMMar 1955-05-23
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů doufá, že už je sestře v nemocnici lépe; naštěstí se o ni stará Maruška [Pražanová], které moc děkují; dostal z Prahy 30 kg balík, v němž neví, co mu kdo posílá; nechal jej zatím na celnici; psal do Státního nakladatelství, aby sdělili, co poslali, možná je ale od [Karla Šebánka];
Prezident sboru z Haagu [Den Hager Singers] mu předal čestné členství a keramický talíř; [Rudolf] Firkušný už je v Paříži, kde se snad sešel se svou matkou; [Frank] Rybka asi znovu pojede do Evropy; FANTAZIE bude hrána BBC 11.6.; doufá, že jeho dopisy neschovávají; v pátek byla premiéra opery [ČÍM LIDÉ ŽIJÍ] v NY; ty ruské sbory co našel zde v kostele si musí opsat… "snad to co mám stačí"; [František] Smetana už sonátu dostal; koncert pro hoboj už odešel do Austrálie; Sacherovi se Gilgameš líbí, pozval je na srpen do Basileje, asi pojedou a zůstanou na premiéru Hory tří světel v Bernu 3.10. s "Holandským sborem"; 5.10. už letí do Států (do 23.4.1956), "tak bude konec té kráse zde"; s "presidentem z Haagu" podniknou výlety.
Diplomatický přepis dopisu

  [Nice] May 23. [19]55.



Milá Mařko:[1]



Zpráva že jsi v nemocnici nás nepotěšila ale myslím že to bylo nejrozumější roh rozhodnutí a doufám že už je vŝe lepší.[2] Alespoň si trochu odpočineš, stejně to potřebuješ. Ještě že tam máš andělíčka v Marušce[3] které oba[4] děkujeme za její péči. Tak ti píšu hned abys měla co čísti v dlouhé chvíli. Doufám že jsi dostala fotografie a program té opery.[5] Co vlastně Fanouš[6] bude dělat v Praze? Zase jsem dostal balík z Prahy, jenom 30 kg, ale leží to [na] celnici a nevím vůbec co v tom je, o nic jsem vlastně nežádal a jestli to není něco co potřebuji, o čemž pochybuji, tak to pošlu zpět, mám dost svých věcí.[7] Psal jsem do St. nakladatelství[8] aby napsali co v tom je. Byl u nás president toho sboru v Haag Haagu[9] a udělali mne čestným členem, přivezl mi talíř, keramiku je na ní věnování, je to specielně pro mne udělano, pověsí se to zeď. Ale též nevím co s tím mám udělat, nejraději bych to poslal vám ale [je] to riskantní. Firkušný[10] už je v Paříži a tak už se asi sešli s maminkou; snad přijedou sem. Rybka[11] asi též zase přijede do Evropy. Tu novou Symfonii / Fantasii[12] budou hráti na BBC. v Londýně 11 června večer, [13] my to nedostaneme, asi někam půjdem kde mají větší Radio. Volají mne k telefonu tak budu pokračovat potom… Nic důležitého. Tak se mi zdá že čím jsem starší tím více škrábu nečitelně.



Já doufám že moje dopisy neschováváte a že jste s nimi v zimě zatopili, což je lepší hlavně v dnešních dobách kdy někdy fouká vítr od severu a příští den naopak, člověk někdy něco napíše ani to tak nemyslí a pak jsou to stejně privátní dopisy. V pátek byla premiera opery v N.Y. a tak snad dostanu nějaké novinky, jak to asi hráli.[14] Jsem zvědav na výsledky Fanoušovy cesty do Prahy, co přiveze za novinky. Š.[15] teď nepsal a obávám se že je to on co mi posílá těch 30 kg. Ty ruské sbory jsem našel zde v kostele a musím si je opsat, myslím že v Praze nic nenašli a tak snad to co mám mi stačí.[16] Smetana už sonátu dostal a tak měl radost,[17] psal jsem ovŝem aby ji nikomu nedal než do Brna, s tím budou asi zase nesváry mezi čelisty.[18] Ten koncert pro hoboj už odešel do Australie tam se na něho též těšili.[19] P. Sacher se vrátil z N.Y. a našel tu novou partituru a moc se mu líbí,[20] pozval nás na srpen do Balu a tak asi pojedeme a zůstaneme na provedení Hory 3 světel která je v Bernu 3 října., s tím Holandským sborem.[21] A potom 5. října už zase letíme do Státu.[22] tak bude konec té kráse zde, je to tu opravdu jako v pohádce teď s těmi květinami a mořem a sluníčkem. Doufám že se u vás slunce už konečně též objevilo ačkoliv čteme že včera v severní Francii padaly kroupy a bylo tam 5 pod nulou. Ten president z Haagu se zdrží tak budeme dělat nějaké výlety. A už musím skončit abych tě neunavil, stejně už nemám místo. Doufáme se Charlie[23] že je ti už lépe a že budeš brzo zase doma. Srdečně B + Charlie.



 



 



Ma chère Marienka, je suis bien peinée de vous savoir encore à l’hôpital, mais au moins vous êtes tranquille et vous vous reposez un peu. J’espère que vous ne souffrez pas trop. Ma sœur aussi a une congestion pulmonaire. Il fait froid partout, sauf ici, il fait si beau. Quel dommage que vous ne pouvez pas voyager, vous pourriez être avec nous. Prenez bien soin de votre santé, et soyez sûre que nous pensons très souvent à vous. Mille bons baisers pour vous, Fanus et Jindricka. Charlotte Martinu



 



[PŘEKLAD]



Moje milá Marienko,[24] velice mne rmoutí, že jste zas v nemocnici, aspoň máte ale klid a trochu odpočíváte. Doufám, že netrpíte příliš. Sestra[25] má taky překrvení plic. Chladno je všude, jen tady ne, je tu tak hezky. Jaká škoda, že nemůžete cestovat, mohla byste být s námi. Dávejte pěkně pozor na své zdraví, buďte si jista, že na Vás velmi často myslíme. Na tisíc srdečných políbení pro Vás, Fanouše i Jindřišku.[26] Charlotte Martinů



 


Věcné poznámky k DP

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.



[2] Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala sestra BM často v nemocnici.



[3] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.



[4] BM a jeho manželka Charlotte Martinů (1894-1978)



[5] V dopise rodině do Poličky ze dne 14. 5. 1955 (PBM Kr 489) se BM zmiňuje o zaslání dvou fotografií: Přikládám dvě foto z naší terasy.“ O programu opery zde zmínku nenajdeme.



[6] V dopisech BM rodině do Poličky můžeme od roku 1951 nacházet zmínky o vážných a stále se zhoršujících zdravotních potížích bratra Františka Martinů (1880-1958) se zrakem a sluchem. Časté byly jeho hospitalizace v pardubické nemocnici. Před smrtí František ohluchl i oslepl (Mihule 2002, s. 462).



[7] Již na podzim 1954 BM obdržel obdobný nevyžádaný balík z Prahy, tenkrát se jednalo o nově vydané orchestrální party serenád BM, které v roce 1949 vydalo nakladatelství Melantrich. Pravděpodobně šlo o Serenádu č. 1, H 217; Serenádu č. 2, H 216; Serenáda č. 3, H 218 a Divertimento (Serenádu č. 4), H 215 (viz PBM Kr 466 a 468). BM tyto zásilky nebyly k ničemu, navíc v případě druhého balíku se mu nepodařilo včas zjistit, co obsahuje, a celní úřad jej poslal zpět do Prahy (viz PBM Kr 492).



[8] Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.



[9] Pro mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers BM zkomponoval v době od 20. do 25. 11. 1954 kantátu Hora tří světel, H 349. Poprvé byla provedena 3. 10. 1955 v Bernu (Halbreich 2007, s. 442). Již dříve tentýž sbor nastudoval a s oblibou uváděl kantátu BM Polní mše, H 279, pro baryton a mužský sbor. Prezidentem sboru byl Albert Prins.



[10] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM, žijící od roku 1948 v emigraci, se v Paříži setkal se svou matkou Karlou Firkušnou, rozenou Šindelářovou, která naopak zůstala po synově emigraci v Československu (Pohl, Richard. Rudolf Firkušný. Umělecký a osobnostní vývoj českého pianisty a skladatele do roku 1948. Disertační práce. Brno: JAMU, 2016).



[11] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM. S Frankem Rybkou s BM setkal v září 1955 v Paříži (viz dopis BM Rybkovi ze dne 22. 9. 1955 – signatura v IBM Ryb 1955-09-22).



[12] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.



[13] BBC (British Broadcasting Corporation, do roku 1927 British Broadcasting Company) britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice založená roku 1922. Na provedení Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, na BBC dne 11. 6. 1955 upozorňuje BM již ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 26. 4. 1955 (PBM Kr 487).



[14] V dopisech rodině do Poličky ze dne 13. 4. 1955 (PBM Kr 486) a 26. 4. 1955 (PBM Kr 487) BM informuje, že  v Hunter College - veřejné vysoké škole v New Yorku na Manhattanu, součásti City University of New York, bude v květnu poprvé uvedena pastorální opera BM o jednom dějství podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910) Čím lidé žijí, H 336. Podle časového upřesnění BM v tomto dopise to bylo 20. 5. 1955.



[15] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.



[16] BM již v té době shromažďoval hudební inspiraci pro svou budoucí operu Řecké pašije, H 372. V této záležitosti se obracel i na své spolupracovníky v Československu – Karka Šebánka a Miloše Šafránka (1894-1982).



[17] František Smetana (1914-2004), významný český violoncellista a hudební pedagog obdržel od BM Sonátu pro violoncello a klavír č. 3, H 340, k prvnímu provedení v Československu. K tomu došlo 20. 10. 1955 na koncertě v pražském Rudolfínu, na klavír hrál Jiří Hubička (1922-1995), (Hanousek 2014, s. 50, 137).



[18] V dopise F. Smetanovi z března 1955 (PBM Ko 1764) BM píše, že jakmile bude partitura Smetanovi doručena, má pořídit jednu kopii a tu odeslat Zdeňku Zouharovi (1927-2011).



[19] Koncert pro hoboj a malý orchestr, H 353. BM jej komponoval až v dubnu a dokončil 12. 5. 1955, věnoval jej vynikajícímu českému hobojistovi žijícímu v Austrálii Jiřímu Tancibudkovi (1921-2004), který si jej zahrál na premiéře v Sydney 8. 8. 1956 doprovázen Sydney Symphony Orchestra (Halbreich 2007, s. 319).



[20] Epos o Gilgamešovi, H 351, oratorium, na kterém začal BM pracovat 23. 12. 1954 a podle Halbreicha (2007, s. 454) je dokončil 16. 2. 1955. Sám BM v dopise rodině do Poličky ze dne 18. 2. 1955 (PBM Kr 481) však uvádí: „Dnes jsem dokončil Gilgameshe[…]). Oratorium BM dedikoval Maje Sacherové (1896-1989), premiéra se uskutečnila v Basileji dne 23. 1. 1958 pod taktovkou Paula Sachera (Halbreich 2007, s. 454).



[21] Hora tří světel, H 349, kantáta na texty ze sbírek moravských lidových písní Františka Bartoše, z Matoušova evangelia a knihy H. V. Mortona Ve stopách mistrových (In the Steps of the Master. London, 1934). BM ji zkomponoval v době od 20. do 25. 11. 1954 pro mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers. Poprvé byla provedena za účasti autora 3. 10. 1955 v Bernu (Halbreich 2007, s. 442).



[22] 5. 10. 1955 odletěli manželé Martinů z Paříže do New Yorku (Mihule 2002, s. 593). BM začal vyučovat na Curtis Institute of Music ve Filadelfii. Dojíždění z New Yorku mu však působilo obtíže, proto na toto místo zanedlouho rezignoval (Mihule 2002, s. 487, 488).



[23] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.



[24] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.



[25] Georgette Bécourt (1903-1966), rozená Quennehen.



[26] František Martinů (1880-1958), bratr BM a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), Františkova manželka.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
FixaceRukopis
Vpisky, přípisyCh. Martinů
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Lokace jako předmět
Basilej
Bern
Brno
Haag
Londýn
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1310 (záznam 1 / 0)
další »