[Nice] April 26. [1955]

Drazí:

Odpovídám ihned, sdělte Milošovi[1] že ty Tria jsou dvě N^oII je v d.[2] N^oIII je v C.[3] II je pro otevření Hayden knihovny v Cambridge (ten vědecký ústav (J S. M. ?), III je věnováno Leop. Mannes. Toho Čajkovského, Liturgii Jana Zlatoústého mám. [4] Ten ústav ve Filadelfii je Curtis.[5] Ta historie o ševci bude v květnu v Hunter College[6] (Workshop.)[7] Ty fresque della Francesca[8] jsou inspirovány malbou v Arezzo v Itálii, tři věty. Tak to je asi vše co se mě ptáte. Co se týče těch ruských sborů, jsem sice rád že mám tituly ale noty se nedostanou zde koupit, už jsem hledal v Ruské edici v Paříži ale a i v Londýně ale je to už pryč z trhu.[9] Co se odpočinku týče nemějte obavy mám zde dost času i pro práci i pro odpočinek, ostatně zavřu krám přes prázdniny. Škoda že jste se nezmínili o Londýně,[10] už je půl věcí pryč, my to zde nechytneme a tak jsem Vám ani nepsal. Hrali už I Symph.[11] a přednášku, Concertino pro klavír,[12] houslový koncert[13] Symf. II[14] je 27. t. m. to je zitra, 18. května je Symf. III.[15] 24. je Symf. IV.[16] 3 června je Symf. V.[17] a 11 června Symf 6. čili ty Fantasie.[18] pak 4. a 14 června jsou komorní koncerty. Je to vše na BBC. tedy anglické hlavní Radio někdy v 6 hodin někdy v 8 h. večer to nevím, my to najdeme v Radio programu ale dosud jsme nic nechytli.

 Musíte hledat. Vlna BBC musí býti v novinách, tak Vám více nemohu pomoci, my máme americké Radio a tam jsou vlny jinak značené. Ten článek v Svob. slovo je pěkný, nevím kdo by to mohl psáti.[19] Od Karla[20] jsem nedostal nic ať se podívá do smokingu ma tam ten dopis v kapse. To musela býti sensace se článkem, aspoň Vás to trochu zahřeje. Teď Vám ale už určitě posílám sluníčko, je to ostuda, míti sníh ještě v dubnu. Asi jste četli že Einstein zemřel,[21] já mám od něho podepsanou knihu s věnováním, když jsme u něho byli v Princetonu, příležitostně vám ji pošlu může přijíti do musea, to je vzácný podpis.[22] Teď už nevím co bych udělal abych byl zase někde jmenován abyste měli radost. Ten řecký roman se jmenuje Greek Passion, čili Pašije ve franštině Christ recrucifie. a autor je Nikos Kazantzakis, narozen na Krétě.[23] Já vám to nějak pošlu abyste věděli o co se jedná. Škoda že nelze najít ty ruské sbory,[24] potřeboval bych je mnoho. Snad kdyby bylo něco v Museu u nás, dala by se udělat kopie, zaplatil bych ji z mého konta v Praze.[25] Zeptejte se Miloše.[26] Šeb.[27] mi slíbil že něco opíšou ale už o tom nemluví. Možná že pojedeme v květnu do Paříže když bude Munch dávat Fantasie,[28] (ale nemám zprávy) tam bych jistě něco našel v Ruském kostele. Steak je bifsteak čili biftek, výborné hovězí maso fillet mignon[29] které děláme v zahradě na rožni.[30] Tak teď to víš vŝechno, jen nevím zdali to přečteš.

Mnoho Vás se Charlie[31] zdravíme Váš Bohouš.

Ve čtvrtek jedeme do Cannes, zdali najdeme filmaře.[32]  

[1] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. Shromažďoval údaje pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961).

[2] Klavírní trio č. 2, H 327, in d moll, komponoval BM 10. – 22. 2. 1950 pro Massachusetts Institut of Technology v Cambridge. Poprvé bylo uvedeno 14. 5. 1950 právě v Cambridge při slavnostním otevření Hayden Memorial Liberery (Halbreich 2007, s. 354).

[3] Klavírní trio č. 3, H 332, in C dur, komponoval BM 21. 4. – 15. 5. 1951 v New Yorku. Dedikováno je Leopoldu Mannesovi  premiéru mělo v New Yorku 25. 2. 1952 v podání Tria Mannes (Halbreich 2007, s. 355).

[4] Liturgii Jana Zlatoústého, op. 41, od ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského (1840-1893) obdržel BM od Jana Nováka (1921-1984), což sám komentuje v dopise Janu Novákovi ze dne 26. 1. 1955 (archiv Českého muzea hudby) slovy: „Z toho Zlatoústého mám radost […]“

[5] Nabídku vyučovat na Curtis Institute of Music ve Filadelfii BM přijal a na podzim roku 1955 po svém návratu do USA zde krátce působil. Dojíždění z New Yorku mu však působilo obtíže, proto na toto místo zanedlouho rezignoval (Mihule 2002, s. 487, 488).

[6] Čím lidé žijí, H 336, pastorální opera BM o jednom dějství podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910). Na první provedení této opery v Hunter College – veřejné vysoké škole v New Yorku na Manhattanu, součásti City University of New York – BM upozorňuje již ve svém předchozím dopise rodině do Poličky ze dne  13. 4. 1955 (PBM Kr 486). Podle časového upřesnění v dopise BM rodině do Poličky ze dne 23. 5. 1955 (PBM Kr 490) se tak stalo v pátek 20. 5. 1955.

[7] Pravděpodobně se jedná o název souboru, neboť BM ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 3. 6. 1955 (PBM Kr 491) uvádí: „Frank Rybka nebyl moc spokojen píše že to bylo amatérské, což je možné protože ten Workshop nejsou profesionální zpěváci.“

[8] Fresky Piera della Francesca, H 352, pro velký orchestr komponoval BM v Nice od 20. 2. do 13. 4. 1955 a skladbu věnoval Rafaeli Kubelíkovi (1914-1996). Premiéra se odehrála v Salzburgu 26. 8. 1956, Vídeňskou filharmonii řídil právě R. Kubelík (Halbreich 2007, s. 262).

[9] BM již v té době shromažďoval hudební inspiraci pro svou budoucí operu Řecké pašije, H 372.

[10] Cyklus rozhlasových přenosů skladeb BM vysílaný z Londýna rozhlasovou společností BBC (British Broadcasting Corporation).

[11] Symfonie č. 1, H 289.

[12] Concertino pro klavír a orchestr, H 269.

[13] Pravděpodobně se jedná o Koncert pro housle, klavír a orchestr, H 342.

[14] Symfonie č. 2, H 295.

[15] Symfonie č. 3, H 299.

[16] Symfonie č. 4, H 305.

[17] Symfonie č. 5, H 310.

[18] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.

[19] V dopise rodině do Poličky ze dne 30. 3. 1955 (PBM Kr 485) se BM zmiňuje, že mu psal Karel Koval (1896-1956), vlastním jménem Karel Šlais, novinář, dříve redaktor Venkova, po roce 1945 Svobodného slova, prozaik a překladatel, který společně s Josefem Skupou stál u zrodu loutek Spejbla a Hurvínka. Nabízí se právě tohle spojení přes Svobodné slovo, potvrzeno však není.

[20] Pravděpodobně Karel Novák, (1902-1968), český houslista (bratr houslisty a věrného přítele BM Stanislava Nováka), s nímž si BM dopisoval po „Stáňově“ smrti. Přijetí zmiňovaného dopisu potvrzuje BM až v následujícím dopise do Poličky ze dne 2. 5. 1955 (PBM Kr 488).

[21] Albert Einstein (1879-1955), geniální fyzik, zemřel 18. 4. 1955 v Princetonu (USA).

[22] Poprvé se oba muži setkali v prosinci 1943, kdy Einstein BM věnoval autogram do knihy The evolution of Physics, BM Einsteinovi naopak dedikoval svých Pět madrigalových stancí, H 297, pro housle a klavír (Mihule 2002, s. 349). Později v letech 1948-1951 se potkávali jako kolegové na univerzitě v Prinstonu.

[23] Nikos Kazantzakis (1883-1957), řecký spisovatel, básník a dramatik. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372.

[24] Viz výše.

[25] Tantiémy z provozování skladeb BM v Československu po roce 1948 nemohly být autorovi zasílány mimo republiku.

[26] Miloš Šafránek – viz výše.

[27] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[28] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, dokončil BM v Paříži 26. 5. 1953, premiéru měla 7. 1. 1955 v Bostonu, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (1891-1968), (Halbreich 2007, s. 243). Podle webového archivu Boston Symphony Orchestra (http://archives.bso.org/ cit. 17. 8. 2017) skladba zazněla poprvé již 5. 1. 1955 na veřejné generálce. Z koncertu v Paříži v květnu 1955 nakonec sešlo (viz PBM Kr 489), Halbreich (2007, s. 243) uvádí první provedení v Paříži až v září 1956.

[29] Filet mignon – malý steak z konce svíčkové. V USA tradičně z hovězího, ve Francii často i z vepřového masa.

[30] Viz informaci o grilování v předchozím dopise rodině do Poličky (PBM Kr 486).

[31] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[32] BM má na mysli československé delegáty na filmovém festivalu v Cannes 1955, mezi nimiž BM marně očekával příjezd Vítězslava Nezvala (1900-1958).