[1] PBM Kr 272.
[2] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM. Z telegramu od rodiny z Poličky se dne 21. 5. 1939 BM dověděl o zhoršeném zdravotním stavu své matky (viz PBM Kr 269). Následující zprávy z domova již byly optimističtější.
[3] Od okupace Československa německou armádou již BM velmi vážně uvažuje o exilu v USA, který započal 31. 3. 1941 v přístavu Hoboken v New Jersey (Mihule 2002, s. 589).
[4] Kytice, H 260, rozhlasová kantáta, na jejíž rozhlasový přenos z Prahy upozorňoval BM již v minulém dopise PBM Kr 272.
[5] Srovnej s PBM Kr 258 a 267.
[6] Pravděpodobně se jedná o koncert konaný dne 8. 5. 1939, na němž pod taktovkou francouzského dirigenta Charlese Muncha (1891-1968) v Paříži poprvé zazněly Tre Ricercari, H 267, (viz Halbreich 2007, s. 274).
[7] Skladba Tre Ricercari, H 267, byla ještě v témže roce 1939 tiskem vydána v londýnském nakladatelství Boosey& Hawkes.
[8] V dopise rodině do Poličky ze dne 9. 7. 1939 BM zmiňuje článek v New York Times dne 18. 6. 1939 věnovaný přehledu tvorby BM, který vyšel pod názvem Summing up Martinů´s output (Šafránek 1961, s. 392). Je možné, že BM měl na mysli právě tenhle.
[9] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog si u BM objednal Koncertantní suitu pro housle a orchestr, H 276 I. Její uvedení v USA mělo BM otevřít dveře nového domova. Avšak premiéra v New Yorku se uskutečnila až 7. 4. 1943. Samuela Dushkina při ní na klavír doprovázel Erich Itor Kahn (1905-1956), německý klavírista a hudební skladatel, který pro svůj židovský původ musel opustit Německo (Halbreich 2007, s. 305).
[10] BM v dopise domů PBM Kr 265 z 30. 3. 1939 sděluje: „Paní Lerouxe hraje v tyto dny ten klavírní koncert v New Yorku.“ Germaine Leroux (1906-1979), francouzská klavírní virtuoska, které BM Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237, věnoval, již v té době společně se svým manželem Milošem Šafránkem (1894-1982) žije v USA a společně propagují skladby i BM v této zemi.
[11] Tre Ricercari, H 267. První stručná zmínka o provedení této skladby v USA je zaznamenána až v dopise BM rodině do Poličky ze dne 3. 6. 1941 (PBM Kr 298).
[12] Arturo Toscanini (1867-1957), věhlasný italský dirigent v té době žijící v New Yorku, kde řídí orchestr Metropolitní opery či NBC Symphony Orchestra. Žádnou ze skladeb BM však Toscanini nikdy nedirigoval (Popelka 1996, s. 67).
[13] P. Š. = Pan Šafránek, tzn. Miloš Šafránek (1894-1982)
[14] Juliette, H 253.
[15] Pravděpodobně má BM na mysli pařížský operní dům Opéra Garnier. Jeho přání se však nesplnilo.
[16] Opera Její pastorkyňa od Leoše Janáčka (1854-1928) je v zahraničí uváděna pod názvem Jenůfa či Jenufa.
[17] Autorem českého libreta opery Juliette, H 253, (podle hry Georgese Neveuxe) i jeho francouzského překladu byl sám BM (PBM Kr 276). Ve francouzském překladu zazněla opera poprvé až v roce 2006 v Paříži (viz Databáze Martinů http://database.martinu.cz/works/public_view/178 ).
[18] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193). BM se na ni obracel v souvislosti s překlady textů a libret svých děl do angličtiny.
[19] BM poslal partituru opery Juliette, H 253, do skladatelské soutěže vyhlašované Jubilejní nadací Bedřicha Smetany v Brně. Partitura však dorazila až po uzávěrce (PBM Kr 274, 277, 280). Přesto však byla zřejmě cena BM udělena. Naznačuje to zmínka v dopise BM rodině do Poličky z prosince 1939 (PBM Kr 282): „[…] taky mi bylo řečeno, ale je to ještě tajemství, že jsem přeci jen dostal odměnu za Juliettu […]“
[20] Národní banka Československá, v letech 1939-1945 Národní banka pro Čechy a Moravu.
[21] Pravděpodobně se jedná o převod honoráře za Concertino pro klavír a orchestr, H 269, které BM zkomponoval na zakázku pro slovenskou klavíristku Juliette Arányi (1906-1945) nebo o tantiémy z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním vyplacené za provozování jeho skladeb (viz Kr 259, 265, 268, 272).
[22] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.
[23] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.
[24] Rybník Sykovec u obce Tři Studně nedaleko Nového Města na Moravě. Ve Třech Studních vlastnila rodina Kaprálova moderní vilku, BM zde na jejich pozvání (společně se Stanislavem Novákem) strávil několik příjemných dní v červenci roku 1938.
[25] Nejisté čtení.
[26] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[27] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[28] Nejisté čtení ve francouzském originále.
|