[1] Rozhlasový pořad o Poličce vysílaný na stanici Praha 30. 4. 1939 režíroval Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce (Popelka 1996, s. 64).
[2] Myšlena věž Chrámu sv. Jakuba Většího v Poličce, kde BM prožil své dětství.
[3] Ferdinand Martinů (1853-1923), otec BM.
[4] Hry o Marii, H 236.
[5] V Paříži zazněly Tre Ricercari, H 267, poprvé 8. 5. 1939 pod taktovkou francouzského dirigenta Charlese Muncha (1891-1968), (Halbreich 2007, s. 274).
[6] Ještě v prosinci roku 1938 si BM v dopise rodině do Poličky (PBM Kr 258) stěžoval na nízkou frekvenci uvádění svých skladeb v rozhlase v Československu.
[7] Členové hudebního spolku Přítomnost uspořádali v Praze 18. 4. 1939 hudební večer věnovaný dílu BM. V podání Václava Holzknechta (1904-1988), českého klavíristy, hudební vědce, pedagoga a spisovatele zazněl klavírní cyklus sedmi českých tancu Borová, H 195, a Osm preludií pro klavír, H 181. V premiéře tu také zazněla Serenáda č. 2 pro dvoje housle a violu, H 216, a koncert rozšířila přednáška Stanislava Nováka (1890-1945) o BM (Mihule 2002, s. 293).
[8] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM. Jeho přednáška o BM byla po válce publikována: Novák, Stanislav. O Bohuslavu Martinů. In: Bartoš, František (ed.). Malá knihovna Tempa, 2. Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1947, s. 5-19.
[9] BM po neúspěšné snaze získat profesorské místo v mistrovské škole Pražské konzervatoře (na uvolněné místo po Josefu Sukovi nastoupil na podzim 1936 Jaroslav Křička) v této aktivitě neustává. BM spoléhá na to, že by mohl nastoupit na místo Vítězslava Nováka (1870-1949), který jako profesor v mistrovské škole působil do roku 1939. Bohužel v budoucích měsících se mu rozplynula i tato naděje a to právě z důvodu okupace Československa v březnu 1939 a vypuknutí 2. světové války 1. 9. 1939.
[10] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM. Cesta do Paříže byla začátkem jeho exilu.
[11] Velikonoce 1939 strávili manželé Martinů ve Vieux-Moulin (PBM Kr 266).
[12] Pravděpodobně se jedná o honorář za Concertino pro klavír a orchestr, H 269, které BM zkomponoval na zakázku pro slovenskou klavíristku Juliette Arányi (1906-1945) nebo o tantiémy z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním vyplacené za provozování jeho skladeb (PBM Kr 259, 265).
[13] Národní banka Československá, v letech 1939-1945 Národní banka pro Čechy a Moravu.
[14] Protektorátní koruna byla v okupovaném Československu devalvována uměle vytvořeným kurzem vůči německé marce 10:1, přičemž reálný kurz byl 6:1.
[15] Miloš Šafránek (1894-1982), český diplomat, státní úředník a přítel BM. V té době byl MŠ již se svou manželkou Germaine Leroux (1906-1979) v USA (PBM Kr 261, 265) připravoval zázemí pro budoucí exil manželů Martinů.
[16] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog. U BM si objednal Koncertantní suitu pro housle a orchestr, H 276 I, a osobně se účastnil konzultací se skladatelem v době, kdy ji komponoval, tzn. na konci roku 1938 a v lednu roku 1939 (PBM Kr 261 a Mihule 2002, s. 290). V premiéře zazněla Koncertantní suita pro housle a orchestr, H 276 I, v New Yorku až 7. 4. 1943. Samuela Dushkina při ní na klavír doprovázel Erich Itor Kahn (1905-1956), německý klavírista a hudební skladatel, který pro svůj židovský původ musel opustit Německo (Halbreich 2007, s. 305).
[17] Do amerického exilu, který započal 31. 3. 1941 v přístavu Hoboken v New Jersey (Mihule 2002, s. 589), byli nakonec manželé Martinů okolnostmi přinuceni se odebrat.
[18] Pravděpodobně se jedná o Františka Smejkala (1894-1972) z Poličky (PBM Kr 232, 263; Konečný 2003, s. 117; Junek – Konečný 2015, s. 528).
[19] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193).
[20] Mihule (2002, s. 258) uvádí, že v létě 1937 si BM nově opsal partitury Narození Páně z Her o Marii, H 236, a Legendy o sv. Dorotě ze Špalíčku, H 214: „Dal si je přeložit do angličtiny a věřil, že by mohly být provedeny v londýnském rozhlase.“ Onou překladatelkou byla pravděpodobně již tenkrát právě Vanda Jakubíčková (PBM Kr 229).
[21] Venkov – list agrární strany založený roku 1906. V dopise domů PBM Kr 263 BM zmiňuje, že zde má o něm vyjít delší propagační článek. Zmiňovaný článek se nepodařilo dohledat. Je možné, že vlivem událostí spojených s 15. 3. 1939 (okupace ČSR německými vojsky) ze záměru redakce sešlo.
[22] Do Prahy, domů do Poličky, ani do Československa se BM už nikdy za svého života nevrátil.
|