[Paříž]14. [5.] 1938.

Drazí,

to máte pěkných starostí, někdy se to vše tak shrne najednou, ale snad už se to nějak upraví  že vše dobře dopadne. Teď už začíná být hezky tak snad i u Vás bude že se dostanete alespoň trochu do zahrádky a odpočinete si, zde už je moc krásně až zase moc velká vedra, je to náhlý přechod a je z toho člověk celý unaven než si na to zvykne. V Bruxelu to bylo moc hezké, veliký úspěch, musel jsem se klanět a ovace byly[1] ale bylo tam zima a vítr ledový tak jsme se na zpáteční cestě stavili ve V. Moulin[2] na sobotu a na neděli a trochu si také odpočinuli. Kytici[3] jsme také slyšeli máte-li nějaké kritiky pošlete vyjma z Lidovek[4] tu jsem dostal Páni Schieszlovi[5] mi poslali krásnou gratulaci moc se jim to líbilo. Budete-li vědět napřed kdy to opakujou opakujou napište mi lístek rád bych si to ještě poslechl. V pondělí tu hrají Pro Arte znovu ten kvartett s orchestrem,[6] je to vysíláno ale nějakou venkovskou stanici Lille.[7] 20. se tu hraje sonata pro flétnu[8] v jednom saloně a chystají se nějaké české koncerty budu také zastoupen[9] a také myslím u toho p. Puce bude ta premiera kvarteta.[10] Jinak pracuji hodně, trochu jsem se už z té Prahy zpamatoval a píšu pro tu pí. Aranyi klavírní koncert.[11] Myslím že se přece jenom rozhodnu  jeti do Čech alespoň na pár dní,[12] Charlotta by asi už nepřijela jela by také k mamince.

Teď se bude už těžko pracovat v těch vedrech, zde je tolik turistů z celého světa moc lidí a rámus a tak ty prázdniny přijdou vhod. Na příští saisonu budu míti hodně věcí. Juliettu prý budou hrát až příští rok znovu, moc to nehráli,[13] a tolik práce to dalo.

Napište co je u Vás a jak jste se z těch nemocí vzkřísily a jak maminka.[14]

Moc Vás zdravím

Bohouŝ. 

[1] V Bruselu strávili manželé Martinů 5. a 6. 5. 1938 na oslavách 25. výročí kvarteta Pro Arte. Zazněl tu Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, který BM věnoval právě belgickému kvartetu Pro Arte (Halbreich 2007, s. 320; PBM Kr 237).

[2] Vieux Moulin – vesnice nedaleko Paříže, bydliště Amicie Quennehen (1866-1948), matky Charlotte Martinů (1894-1978). Při návratu z Bruselu tu manželé Martinů strávili dva víkendové dny 7. a 8. 5. 1938.

[3] Rozhlasová kantáta Kytice, H 260, byla 4. 5. 1938 vysílána z Prahy Československým rozhlasem ve své premiéře (Halbreich 2007, s. 449).

[4] Lidové noviny, české noviny vycházející roku 1893.

[5] Myšleno Josef Schieszl s manželkou. Josef Schieszl (1876-1970) ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky a pomáhal BM vytvářet podmínky pro jeho neuskutečněný návrat do Československa.

[6] Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, viz výše.

[7] Hůře čitelné – viz PBM Kr 230, 246.

[8] Sonáta pro flétnu, housle a klavír, H 254.

[9] Kulturní večer s názvem Paris-Prague uspořádala v Paříži Mezinárodní spisovatelská asociace dne 2. června 1938 na podporu suverenity Československa (Mihule 2002, s. 275). Pod taktovkou Vítězslavy Kaprálové (1915-1940) tu zazněl Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246.

[10] Čestmír Puc, český podnikatel žijící v Paříži, kde podporoval umělecké záměry svých krajanů (František Kupka, BM…). Smyčcový kvartet č. 4, H 256, vznikl na popud Čestmíra Puce a jeho ženě Heleně Pucové jej také BM věnoval. Halbreich (2007, s. 364) uvádí jako datum premiéry 13. červen 1938.

[11] Concertino pro klavír a orchestr, H 269. Slovenská klavíristka Juliette Arányi (1906-1945) si tuto skladbu objednala u BM při jejich setkání na premiéře opery Juliette, H 253, dne 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze. Plánované premiéry v Londýně se však tato slovenská klavíristka nedožila. Pro svůj židovský původ byla za 2. světové války odvlečena do koncentračního tábora, kde také zahynula. Podle Halbreicha (2007, s. 297) skladba zazněla poprvé 30. 3. 1947 v Bratislavě, v Londýně pak 5. 8. 1948. Halbreich (2007, s. 297) uvádí, že BM komponoval tuto skladbu až v červnu.

[12] V létě 1938 BM sám naposledy navštívil Československo i rodnou Poličku.

[13] V roce 1938 byla opera Juliette, H 253, na scéně Národního divadla v Praze uvedena celkem šestkrát (Mihule 2002, s. 273). Podle archivu Národního divadla (http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&sz=0&ic=2401&ju=588&fo=AUT&pn=456affcc-f403-4000-aaff-c11223344aaa [cit. 10. 1. 2018]) to bylo 16., 18., 24. a 29. 3. 1938 a 6. a 11. 4. (derniéra) 1938.

[14] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.