[1] V neděli 31. 1. 1937 byl proveden Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237 v podání Germaine Leroux (1906-1979), francouzské klavírní virtuosky, manželky Miloše Šafránka. Orchestre de la Société des Concerts du Conservatoire řídil Philippe Gaubert (1879-1941), francouzský flétnista, skladatel a dirigent (Halbreich 2007, s. 296).
[2] Opět z Paříže vysílán Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237 v podání Germaine Leroux.
[3] Fritz Zweig (1893-1984), německý dirigent narozený v Olomouci. Ve 20. a 30. letech 20. století působil na různých operních scénách v Německu i v Praze (v Novém německém divadle) a to až do nuceného odchodu v roce 1933. Poté opakovaně hostoval v Paříži, v roce 1940 emigroval do USA.
[4] Myšleno „paní Šafránková“, jak často BM nazýval Germaine Leroux, manželku Miloše Šafránka.
[5] Strasbourg je francouzský název tohoto východofrancouzského města.
[6] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.
[7] Srovnej s PBM Kr 228.
[8] Srovnej s PBM Kr 232.
[9] BM v té době komponuje Sonátu pro flétnu, housle a klavír, H 254 a operu Dvakrát Alexandr, H 255.
[10] Miloši Šafránkovi se po jednání s ředitelem nakladatelství Melantrich Jaroslavem Šaldou (1880-1965) podařilo dohodnout vydávání děl BM v tomto nakladatelství za pravidelný měsíční honorář (PBM Kr 210). Prostředníkem mezi BM a Melantrichem se na přání autora stal Karel Šebánek (1903-1980).
[11] Miloš Šafránek.
[12] Špalíček I, H 214 I, balet.
[13] Hry o Marii, H 236, opera.
[14] Do Prahy se BM vypravil již ve druhé polovině března, zpět do Paříže se vracel 14. 4. 1937 (Mihule 2002, s. 587). Podle dopisů BM rodině do Poličky to bylo až koncem března (PBM Kr 209) s návratem do Paříže již 10. 4. 1937 (PBM Kr 211).
[15] BM nechal domů do Poličky poslat 400 korun z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním jako příspěvek na zakoupení rozhlasového přijímače (viz PBM Kr 211).
[16] Již od roku začátku roku 1936 (Kr PBM 176) se BM ve svých dopisech domů pravidelně zmiňuje o zájmu provádět balet Špalíček I, H 214 I, v Bělehradě. Tyto plány však zůstaly nenaplněny.
[17] Národní divadlo v Praze uvedlo premiéru baletu Špalíček I, H 214 I, 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).
[18] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.
[19] Operu Juliette, H 253, dokončil BM v Paříži 24. 1. 1937, premiérována byla 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 163-164). Na jejím prvním provedení na této scéně měl eminentní zájem právě Václav Talich, který v té době stál v čele opery Národního divadla v Praze.
[20] Prostřednictvím svých kontaktů se BM snažil pomoci svému bratrovi Františku Martinů (1880-1958) najít práci, viz PBM Kr 206.
[21] František Hála (1893-1952), český kněz a politik, vrcholný představitel Československé strany lidové.
[22] BM se svou chotí Charlotte Martinů (1894-1978).
|