Paris 2/11. 1932.

Drazí,

p. president[1] mi povolil 5000 franků, každý měsíc 500 fr až do srpna. Mimo to jsem dostal telegram z Ameriky od M^me Coolidge[2], gratuluje mi k mému cenou poctěnému sextettu který jsem poslal do Washingtonu ke konkursu.[3] Čekám teď ještě na zprávu z Washingtonu, musí tu býti v těchto dnech tak Vám ihned napíši, myslím že ta cena je 1000 dolaru, to dělá v našich penězích asi 32. tisíce Korun tak to by mi hodně pomohlo přečkat tu krisi, jsem velmi zvědav a čekám netrpělivě na dopis z Ameriky, co mi napíší. To je jednou dobrá novina. V Národním[4] už prý hlásí Špalíček[5], a psal mi Stáňa[6] že se to už studuje, že by to mohlo být k Vánocům. V neděli hráli v Lyoně moji „Partitu“[7] a Talich[8] ji hraje v Praze 3./12. možná že to bude vysíláno.[9] Také se jedná o to, aby Talich přijel dirigovat do Paříže, myslím že by mi hrál Bagarre[10]. Na legaci přijdu málo, jsou tam všichni nervosní, protože jim strhují gáže, a tak jsou nervosní, přes to jim ještě zbude každému asi 10.000 Kč měsíčně, s tím se myslím

dá jeŝtě dobře žít. Ofotografovali jsme si náš domek a zahradu, jeŝtli se fotografie podaří tak Vám pošlu v příštím dopise. Máme to moc hezky zařízeno a je tu klid a čerstvý vzduch.[11] Pracuji stále na tom houslovém koncertě[12], premiera bude asi v Mnichově. Dushkin[13], ten houslista. má 8./11. koncert se Stravinským[14], jsme pozváni po koncertě k němu. Zítra hrají můj kvartett[15] s orchestrem v Bruxellu. Hlavně teď čekám ten dopis z Ameriky to je nejdůležitější Charlotte[16] Vás zdraví a připíše přístě Mařce[17], spěchám aby ste dostali dopis co nejdříve, když jsou v něm dobré zprávy.

Srdečně Váš

Bohouš.

[1] Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), první československý prezident.

[2] Elisabeth Sprague Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška.

[3] Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224, byl vybrán odbornou porotou ze 145 anonymně zadaných skladeb a poctěn Cenou Elisabeth Sprague Coolidge. Finanční odměna čítala 1.000 amerických dolarů.

[4] Národní divadlo v Praze.

[5] Balet Špalíček I, H 214 I. Premiéra se uskutečnila až 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[6] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[7] Partita (Suita č. 1) pro smyčcový orchestr, H 212.

[8] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[9] Partita (Suita č. 1), H 212, zazněla 3. 12. 1932 na koncertě Ženské národní rady v Praze v Lucerně (Mihule 2002, s. 203).

[10] La Bagarre, H 155.

[11] Manželé Martinů se na začátku listopadu 1932 přestěhovali do 172 rue de Vanves ve 14. okrsku (dnešní rue Raymond Losserand), kde setrvali do začátku ledna 1935 (PBM Kr 91, Martinů Ch. 2003, s. 214).

[12] Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226, je věnován Samuelu Dushkinovi (1891-1976), americkému houslistovi, skladateli a pedagogovi.

[13] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog.

[14] Igor Fjodorovič Stravinskij (1882-1971), ruský hudební skladatel.

[15] Koncert pro smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, věnoval BM bruselskému souboru Pro Arte Quartet (Halbreich 2007, s. 320).

[16] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[17] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.