Paris[1]31./7 1931.

Drazí,

dostal jsem zprávy od pí Brandlové[2]i od Schotta, SchoŘeditel od Schotta bude v Salzbourgu kolem d10/srpna[3]a seznámí mne se všemi dirigenty, co tam budou, také bude vyjednávat provedení Serenady v Německu v příŝtí saisoně,[4]tak jim to budu moci přehráti. Já jedu do Salzbourgu 5./srpna a počítám že se tam zdržím asi 10 dní takže bych přijel domu asi za 14 dní, nejdéle za 3 něděle.[5]Já vím že je maminka[6]už mrzutá ale musí uznat, že je to pro mne důležité. V Poličce beztoho také prŝí. Ty věci kapky a pastilky přivezu sebou, uẑ to nějak vydržte, vŝak se mne dočkáte 14 dní je rychle pryč. Co soudíte o těch Poděbradech.[7]Dostal jsem z Víru[8]dopis od Mařky,[9]já vím že je tam krásně, také bychom tam třeba mohli jeti. V Praze se nezdržím dlouho, jen si nechám vytahat 

zuby, doufám že už Janzovi budou zpět z dovolené, to je ten doktor.[10]Zde mám jeŝtě práci, a zdá se že se to zase vŝechno kazí s tím Německem, bude-li tam krach, tak bude těžko počítat s nějakými obchody.[11]Snad to urovnají ale je to tam ŝpatné. K Jindřišce[12]bych se stavil, napsal bych ji ze Salzbourgu. P. Brandl má prý pro mne nějaký veliký plán který by mi moc pomohl, bude tam také.[13]Leduc[14]se na mne zlobí že jsem dal ty komposice Schottovy,[15]ale nemohu si pomoci, musím to v Německu prorazit. Myslím že zadám tu operu do Národního divadla, budu mluvit v Praze s Ostrčilem,[16]možná že by to bylo příští saisonu, to byste se zase podívali do Prahy.[17]Ten balet v Kodani[18]má být v listopadu. Přikládám Mařce odpodopis od Charlotty,[19]moc Vás pozdravuje. Napíšu vám adressu ale piŝte mi jeŝtě sem to snad dojde přes odjezdem, když ne tak to poŝlou za mnou. Kdyby něco přiŝlo domu, tedy to tam už nechte až přijedu. Moc se na Vás těšíme a na brzkou shledanou

Váš Bohouš.

Co pak je s Fráňou[20]a s pianem?[21]

[1]Špatně čitelné.

[2]Na pozvání Františky Brandlové (později Novákové), o kterém se BM poprvé zmiňuje v dopise rodině do Poličky ze dne 22. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 37), se BM chystá navštívit Salzburger Festspiele. 

[3]O schůzce s Wilhelmem Streckerem (1884-1958) z vydavatelství Schott Music GmbH & Co. na festivale v Salzburgu se BM zmiňuje i v dopisech rodině ze dne 14. 7. 1931 (CBM, PBM Kr 48) a ze srpna 1931 (CBM, PBM Kr 52).

[4]Serenáda pro komorní orchestr, H 199, byla vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. vydána ještě v témže roce 1931 (Halbreich 2007, s. 269).

[5]Do Salzburgu BM odcestoval z Paříže kolem 10. 8. 1931, odtud odjel 23. 8. 1931 k přátelům do Hluboké (Mihule 2017, s. 185-186). Datum jeho odjezdu do Prahy a do Poličky není známo.

[6]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[7]V minulém dopise (21. 7. 1931, CBM, PBM Kr 49) navrhoval BM své sestře a mamince uskutečnit v rámci svého prázdninového pobytu v Československu společný výlet do Poděbrad. 

[8]Obec na Českomoravské vysočině ležící na soutoku Svratky s Bystřicí.

[9]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. 

[10]MUDr. Janza, zubař v Praze,v září roku 1931 si u něj BM nechal spravit zuby (CBM, PBM Kr 55).

[11]BM v dopise rodině do Poličky ze dne 10. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 46) potvrzuje uzavření smlouvy s německým vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. 

[12]JindřiškaPalečková (1882-1965), budoucí manželka Františka Martinů, bratra BM.

[13]V dopise rodině do Poličky z 5. 10. 1931 (CBM, PBM Kr 56) BM tento plán, v němž figuruje jméno prvního manžela Františky Brandlové, upřesňuje na případné stipendium sloužící k podpoře skladatele. Zda se jedná o souvislost se zmínkou o svobodných zednářích v následujícím dopise ze dne 14. 10. 1931 (CBM, PBM Kr 57), však nelze s jistotou doložit: „Od těch zednářůnevím dosud nic ale p. Šafránek jede zítra do Prahy a tak to popožene […].“ Další zmínky v dopisech CBM, PBM Kr 56-59.

[14]Ve francouzském hudebním nakladatelství Éditions Alphonse Leduc vydával BM řadu svých skladeb.

[15]BM uzavřel s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. smlouvu na vydávání svých skladeb (CBM, PBM Kr 40). Pro rok 1931 se to týkalo Serenády pro komorní orchestr,H 199, Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I,(IBM, SM 1931-05-30).

[16]Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze.

[17]Navzdory přání a značnému úsilí BM se opera Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, svého prvního provedení nedočkala ani v Městské opeře v Charlottenburgu (Mihule 2017, s. 169-170), ani v Paříži (CBM, PBM 37, 47), ba ani v Národním divadle v Praze. Její premiéra se uskutečnila až v roce 1971 ve Státním divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 146).

[18]O provedení baletu Vzpoura, H 151, v Kodani se BM zmiňuje již v dopise rodině do Poličky ze dne 28. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 47). 

[19]„Dopis“ Charlotte Martinů (1894-1978) psaný francouzsky a uložený pod jinou signaturou (CBM, PBM Kr 51) je uveden na tomto místě níže, neboť právě z tohoto tvrzení BM je zřejmé, oba texty byly poslány současně.

[20]František (Fráňa) Janele (1882-1969), městský úředník z Poličky, člen Mládenecké kapely a přítel BM, plánoval návštěvu Paříže (CBM, PBM Kr 43, 44) a byl zapojen do prodeje klavíru BM v Poličce (CBM, PBM Kr 35, 39).

[21]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (vizCBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (CBM, PBM Kr 36, 37, 39), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.