Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání05.05.1931
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 42
Signatura v IBMMar 1931-05-05
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahZnovu se zajímá o promoci Vendy Sommrů. Navštívil ho p. Hippmann a napsal článek do Českého slova. Posílá článek a kritiku ze Straramova koncertu. Dovolená se Špačkovými je zatím nejistá. Stále čeká na rozhodnutí z Německa. Serenádu by chtěl vydat Leduc, ale BM by to chtěl mít raději vydáno v Německu. V Praze byly provedeny "nové sbory" na koncertě českých učitelek. Pracuje na nové opeře. Talich bude v Praze dirigovat Bagarre.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] Mardi.[1]5/5. [1]931.

Drazí,

čekám stále na dopis od Vás a nic nejde, tak píšu a jsem jist že jak to odeŝlu tak přijde od Vás. Poslední dopis jsem dostal před několika dny a to jste zase asi Vy jeŝtě neměli mŭj. Napiŝte mi co je s tou promocí Vendy Somrů.[2]P. profesor i paní[3]mi poslali gratulaci k sňatku.[4]P. Hippmann u mě byl[5]a napsal článek do Českého Slova,[6]posílám Vám to sebou. Přikládám také kritiku z koncertu Strarama.[7]Ty ostatní potřebuji protože je musím poslat Schottovi[8]do Německa. Mařce jsem koupilLliŝku ale nevím jak to poslat, možná že mi to vezmou Ŝpačkovi[9]anebo bych ji přivezl, teď ji stejnê potřebovat nebude, ačkoliv myslím že u Vás není moc teplo.[10]Tady je stále zima. 1. května bylo hezky a od té doby ale zase prší a je zima. Co pak píše Fanouš, tam snad má alespoň teplo.[11]Se Ŝpačkovými stále nic nevím, sami nevědí co budou dělat, čekají z Prahy na definitívní datum kdy se mají stěhovat.[12]S klavírem není asi nic nového, to byste mi napsali.[13]Čekám stále rozhodnutí z toho Německa,[14]vleče se to. 

Tady nového nic není. To jsem Vám asi psal že p. ministr Osuský s paní[15]byli také na koncertê, moc se jim to líbilo. Tu Sérenadu by chtěl Leduc vydat,[16]také seo to žádají i jiné edice, ale chtěl bych to raději míti vydáno v Německu[17]tak čekám radši až jak se rozhodnou. V Praze mi zpívali nové sbory na koncertě Českých učitelek, mělo to asi velký úspěch, protože kritiky byly moc hezké, možná že jste něco četli.[18] Ztratil jsem s tím koncertem a zkouŝkami hodně času[19]musím to teď dohánět. Pracuji na té nové opeře.[20]Bude v Praze zase nějaký festival a Talich bude dirigovat jako host, ohlašuje mŭj „Bagarre“.[21]Napiŝte mi co ĵe u Vás a proč o sobě nedáte vědět, čekám stále na poŝtu a nic nepřichází. Tento týden začíná výstava[22]ale nezmění li se počasí tak to nebude moc valné. 

Charlotte[23]Vás moc zdraví a ĵá také a piŝte brzo

Váš Bohouš.

Věcné poznámky k DP

[1]Mardi (fr.) – úterý.

[2]Na promoci Václava Sommera (1906-1945) se BM dotazoval již v předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 19. 4. 1931 (CBM, PBM Kr 41).PhDr. Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce. V létě roku 1929 oba přátelé spolupracovali s poličskými ochotníky na nastudování divadelní hry Luigiho Pirandella Šest postav hledá autora. V. Sommer jako režisér, BM se podílel na hudební složce. Hra byla poprvé uvedena 29. 8. 1929 v Tylově domě, krátce po jeho otevření (Jitřenka, 1929, roč. 48, č. 17, s. 278-279).

[3]Celestýn Sommer (1853 – 1934), středoškolský profesor, do Poličky se se svou rodinou přestěhoval na odpočinek. Jeho manželkuJulii Sommerovou (1873-1952), roz. Blažkovou, označuje dále BM jako paní profesorovou. Rodiče Václava Sommera.

[4]Na toto blahopřání BM odpovídá Sommerovým v dopise odeslaném z Paříže 10. 5. 1931 (CBM, PBM Kp 1124). BM se s Charlotte Quennehen (1894-1978) oženil 21. 3. 1931 na radnici II. pařížského okresu (CBM, PBM Kr 38).

[5]Silvestr Hippmann (1893-1974),český hudební skladatel, publicista a organizátor (jednatel Umělecké besedy v letech 1925-1944). Od roku 1951 Silvestr Hipman (Černušák – Štědroň – Nováček 1963, s. 434-435). Hippmanovu návštěvu zmiňuje BM i ve svých dopisech rodině do Poličky ze dne 7. 4. 1931 (CBM, PBM Kr 39) a 17. 4. 1931 (CBM, PBM Kr 40).

[6]České slovo, noviny Československé strany národně socialistické.

[7]Serenáda pro komorní orchestr,H 199. Premiéru v Paříži dne 16. 4. 1931 řídil Walther Straram (1876-1933), anglický dirigent působící ve Francii (Halbreich 2002, s. 269).

[8]BM jedná s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. o uzavření smlouvy na vydání svých skladeb. Smlouva byla BM zaslána v dopise z Mohuče ze dne 30. 5. 1931 a týká se vydání Serenády pro komorní orchestr,H 199, Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, v tomto vydavatelství tiskem ještě v témže roce 1931. Honorář činil 5000 franků. Zároveň vydavatelství slibuje vydávat po dobu tří let nejméně dvě díla BM ročně a respektuje skutečnost, že BM bude svá díla nabízet i jiným vydavatelům (IBM, SM 1931-05-30).

[9]JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), v letech 1923-1931 působil jako konzulární atašé a později legační tajemník přidělený k vyslanectví v Paříži, kde byl pověřen obchodně-politickou agendu. V červnu 1931 se vrátil do Prahy na politickou sekci Ministerstva zahraničních věcí, kde pracoval v oddělení II/4 – mezinárodní organizace (Dejmek 2013, s. 236). 

[10]Kožešinový límec z lišky zmiňovaný i v dalších v dopisech (CBM, PBM 43, 44 a 51) nakonec své sestře Marii Martinů (1882-1959) přivezl BM sám.

[11]František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (CBM, PBM Kr 40, 41, 45, 46, 51, 58, 60, 61, 79).

[12]Ze zamýšlené společné dovolené se Špačkovými sešlo, v dopise rodině do Poličky ze dne 28. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 47) BM o své dovolené uvádí: „Jedu teď na několik dní ven si trochu z toho rámusu odpočinouti piŝte mi na adresu, B.M. – Hotel Cavalaire – Cavalaire – Var.(France.) Budu tam do 15./července. Stáňa je zde pojede sebou.“

[13]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (CBM, PBM Kr 36, 37, 39), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[14]Jednání BM o smlouvě s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. (viz výše).

[15]O účasti manželů Osuských na premiéře Serenády pro komorní orchestr,H 199, BM svou rodinu v Poličce informoval v dopise ze dne 17. 4. 1931 (CBM, PBM Kr 40). Štefan Osuský (1889-1973), československý politik, vyslanec v Paříži v letech 1921-1940, působil také jako ministr (vyslanec) ČSR u Společnosti národů (Soubigou 2004, s. 348, Dejmek 2013, s. 178-179). 

[16]Ve francouzském hudebním nakladatelstvíÉditions Alphonse Leducvydával BM řadu svých skladeb.

[17]Serenáda pro komorní orchestr,H 199, vyšla ve vydavatelství Schott Music GmbH & Co. ještě téhož roku 1931 (Halbreich 2007, s. 269).

[18]Jedná se o první trojici písní Konečná smrt, Zavírání lesaHlásání pasaček (I)zkomponovaných BM v Paříži koncem roku 1930 a jím označovaných názvem Staročeská říkadla, která se později, společně se druhou dvojicí písní Mořena, Mořena!, Hlásání pasaček IIVynášení smrti, které BM zkomponoval v červenci 1931 a označil jako Říkadla, stala jedním písňovým cyklem označovaným jako Česká říkadla, H 209 (Zouhar 2001, s. 42-44). Lze tedy předpokládat, že BM má v dopise na mysli premiéru první trojice písní. Tento předpoklad umocňuje i fakt, že se BM mohl v roce 1930 v Paříži setkat se sbormistrem Pěveckého sdružení pražských učitelek Metodem Vymetalem (1895-1945), který zde na stipendijním pobytu studoval u stejného učitele jako před léty BM, tedy u Alberta Roussela (1869-1937) (Mihule 2017, s. 180). 

[19]Serenáda pro komorní orchestr,H 199.

[20]Den dobročinnosti, H 194.

[21]Skladbu La Bagarre, H 155, měla na květnovém turné po jižní Evropě (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko) ve svém programu Česká filharmonie řízená Václavem Talichem (1883-1961). V dopise rodině do Poličky ze dne 31. 5. 1931 (CBM, PBM Kr 45) BM upřesňuje: „[…] ten festival je v Prazepříŝtí týden, Bagarre bude v sobotu 6./, a já myslím že to bude vysíláno Radiem, tak snad byste to mohli chytit[…]“.

[22]Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži) byla otevřena 6. 5. 1931 a trvala šest měsíců.

[23]Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 595 (záznam 1 / 0)
další »