Paris 7/3. 1931.

Drazí,

nemám od Vás žádných zpráv, myslím že asi u Vas nejezdí vlaky a že jste zapadlí docela ve sněhu. Protoẑe i tady padal sníh dost hustě. Jsem zvědav co je to za překvapení, jak mi psala Mařka.[1]Také doŝel sem nějaký dotaz z Prahy na legaci na mne, snad by se dokonce naŝel nějaký mecenáš?[2]Včera jsem měl schůzku s ředitelem firmy Schott v Německu, který byl v Paříži. Má o mne velký zájem a mám dojem že je rozhodnut uzavřít se mnou smlouvu. Říkal že to vyřídí s firmou po svém návratu a že mi poŝlou co nejdříve podmínky smlouvy.[3]Budeli to ĵen poněkud příznivé tedy to přijmu protože je to teď největší firma v Německu a stárá se hodně o skladby které jsou u ni vydány, také poměrně dobře platí. V Praze teď nějak začínají hráti moje komposice. Zde hrála sl. Descaves moje tance.[4]Dnes je koncert ve Slov. ústavu[5]hrají zde me věci pro housle.

Jinak z Prahy nic nevím, Festival Novák jeŝtě nebyl, taky od něho nemám zprávy.[6]Sem se chystá mnoho lidí na výstavu[7]a bude to asi moc krásné, stavějí takové ohromné paláce z Indočíny, musí to stát peněz. Napiŝte mi to překvapení, nemám ponětí co by to mohlo býti, snad mi nechtějí jeŝtě něco dáti? Měl jsem teď hodně práce dokončoval jsem první akt té nové opery.[8]V Kodanihráli kvartett „Pro Arte“ (Belgičané) můj druhý kvartett[9]s velkým úspěchem, dr. Koŝtal[10]mi gratuloval a poslal mi kritiky s překlady moc pěkné. V Praze se teď nějak pohádali v novinách Vítězslav Novák s Ostrčilem.[11]Pozdravuji Vás moc a piŝte mi brzo doufám že jste vŝichni zdraví? Fanouŝ[12]už asi brzo odjede! Štefa[13]se už vrátila domu? Byla u Vás. 

Moc Vás zdravím

Váš Bohous.

[1]Pravděpodobně se jednalo o následně sdělenou informaci Marie Martinů (1882-1959), že zájem o koupi klavíru BM projevilo město Polička (dopis BM rodině do Poličky ze dne 12. 3. 1931, CBM, PBM Kr 35). Tento prodej však nebyl realizován.

[2]BM má patrně na mysli udělení stipendia prezidentskou kanceláří ČSR (CBM, PBM Kr 68).

[3]S Wilhelmem Streckerem (1884-1958), ředitelem německého hudebního vydavatelství Schott Music GmbH & Co., se BM sešel v Paříži v pátek 6. 3. 1931 o půl čtvrté odpoledne (dopis BM Wilhelmu Streckerovi ze dne 5. 3. 1931, IBM, SM 1931-03-05). Společně jednali o možnostech uzavření smlouvy na vydání skladeb BM v německém hudebním vydavatelství. Smlouva byla BM následně zaslána v dopise odeslaném z Mohuče dne 30. 5. 1931 a týkala se vydání Serenády pro komorní orchestr, H 199, Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, v tomto vydavatelství tiskem ještě v témže roce 1931. Honorář činil 5000 franků. Zároveň vydavatelství slibuje vydávat po dobu tří let nejméně dvě díla BM ročně a respektuje skutečnost, že BM bude svá díla nabízet i jiným vydavatelům (IBM, SM 1931-05-30).

[4]Tři české tance,H 154, v podání francouzské klavíristky Lucette Descaves (1906-1993) měly podle sdělení v dopise BM rodině do Poličky ze dne 17. 2. 1931 (CBM, PBM Kr 32) zaznít 28. 2. 1931. 

[5]Institut d´études slaves Paris (Ústav slovanských studií v Paříži).

[6]Pražští přátelé BM houslista Stanislav Novák (1890-1945)a klavírista Karel Šolc (1893-1985) plánovali na podzim roku 1931 v Praze uspořádat hudební festival pouze z děl BM. „Festival“ se uskutečnil v podobě jednoho koncertu v pražském Mozarteu 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; PBM Kr 21, 24, 25, 29, 34, 57, 58, 60, 61, 66, 67).

[7]Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži) byla otevřena 6. 5. 1931 a trvala šest měsíců.

[8]Den dobročinnosti, H 194.

[9]Smyčcový kvartet č. 2, H 150, v podání souboru Pro Arte Quartet.

[10]Karel Košťál (1893- 1975), československý diplomat a propagátor české hudební kultury v zahraničí.

[11]Jedná se o spor, který vznikl při přípravě a uvedení cyklu oper Vítězslava Nováka (1870-1949) v Národním divadle k oslavě jeho životního jubilea na konci roku 1930. Novák byl nespokojen s přípravou cyklu a přístupem ředitele opery Národního divadla Otakara Ostrčila (1879-1935) a vše vyvrcholilo v ostrou polemiku na stránkách tisku.

[12]František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[13]Štěpánka Pražanová (1907-1984), také Štefa (Stefa) či Štefinka, známá BM z Poličky, na stáži v Paříži byla od září/října 1930 (CBM, PBM Kp 1119) do února 1931 (CBM, PBM Kr 32).