Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odeslání
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání16.11.1956
Poznámka k datu odeslání16.11.[1956] - datum doplněno z kontextu dopisu
PříjemceŠebánek, Karel
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Poznámka k lokaci přijetí[Praha]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z pozůstalosti K. Šebánka, CBM Polička
Předchozí vlastníkŠebánek, Karel
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kkš 1030
Stará signatura v IBM56/LVI/137
Signatura v IBMŠeb 1956-11-16
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů je smutný ze smrti Aléna Diviše. Karel Šebánek nemá posílat žádné balíky, BM cestuje a nemůže je vozit. BM potřebuje koncertantní kus pro harmoniku. To, co KŠ poslal, byla instruktážní věc, BM potřebuje koncertantní, aby viděl možnosti nástroje. Posílá zpět instruktážní věci a přikládá fotografii pro Poličku. Telefony s Římem zarazil, mohou zpívat, co tam mají. V LEGENDĚ Z DÝMU BRAMBOROVÉ NATI napsal tu harmoniku asi špatně, bude se to muset upravit. Ale harmoniku musí znát, chce ji použít v opeře [ŘECKÉ PAŠIJE]. Je rád, že POLNÍ MŠE je opravena, teď aby se ještě hrála. Jak je to s Boosey & Hawkes? Klavírní výtah může KŠ přiložit k notám na harmoniku. Jeden kl. výtah má poslat Hansi Erismannovi do Curychu. Na flute a beck má KŠ zapomenout. Otakaru Hollmannovi BM nic nepovolil, ale ať si dělá, co chce, jen ať z toho KŠ nedělá kopie. BM poslouchal SYMFONII č. 6 z Prahy, hráli to skvěle. Kam jdou příjmy za půjčovné a procenta BM? Vyšlo už OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK na desce?
Diplomatický přepis dopisu

Obálka [FERROVIA][1]

 

Nov. 16.

Mily Karle:

Tvuj telegram mne moc zarmoutil,je mi smutno,[2]všichni staři kamaradi odchází napis mi co mu bylo a jak se to stalo,co je to infarkt? No tak to má chudák starej už za sebou,snad se teď dozvi co marně hledal v knihách a v yogách, nemyslim že si sebou nese zvláště pěkné miněni o světě a asi nikdo z nás si ho neodnese. Napiš mi více o tom jak se rozloučil se světem. Co se stane s jeho obrazy,myslim ze nemel žádné príbuzné v Praze, možná že to teď koupí do musea což ovšem Alenovi už nepomuže,je ho škoda byl to správný chlapec a tobě asi bude take scházet,zdá se že jste se často vidali. Kde bude pohřben? [3]

Také se zdá že se všichni touláte po světe,dostávám listky ze všech možných zemi a měst,z Polska, z Činy ,z Moskvy a od tebe také z ciziny,co se tam s vámi děje,vždyt nikdo nezustane doma.[4] Ted to asi zase bude težši prosim tě neposilejžadné baliky s partiturama to viš ze nesedim na jednom miste a cestovat s tim nemohu,noty jsou težké zavazadlo a mám jich až nazbyt, kdybych potřeboval tak ti napišu.[5] Ale co bych potřeboval moc a rychle to je stále něco pro harmoniku,to co jsi mi poslal byly jenom škály a alterované akkordy a ty já znám,co jsem potřeboval to je ne JAK[6] se na to hraje ale co se na to muže vubec zahrát s trochu vetši technikou než Cdur a Gdur, neměl jsem tě žádat o methodu,protože se na tento nástroj učit sam nebudu,jen jsem chtěl vedět CO[7] si mohu dovolit pro to napsat,tak jen nějaký kousek pro harmoniku kde by byly aspoň malé změny tonality a zdali ta levá ruka hraje jenom basy, to jest akkordy a nebo můželi hrát taky melodii a jaký je rozsah,no zkratka nějaky koncertni kousek a nebo i šlagr,ono se to stejně potom musi upravit s hráčem jenom abych měl o tom nějaky pojem,vyjma toho co už znám z Poličskych hospod. Capito?Vždyt přece v takovem hudebnim národě jako jsme my Čechouni někdo umi ještě na to hrát,ostatně to je lidový nástroj na to by měl umět každy ,ty taky. Tak se vzchop a najdi několik stránek a pošli mi to co nejrychleji,doufám že na to nepotřebujes povoleni. Ty škály jsem ti poslal zpět,to mi zde dělá jen zbytečný krám a tak je zase dej do archivu,stejně se po tom nikdo nebude schánět.[8] A vložil jsem do toho podobenku kterou bys laskavě mohl poslat do Poličky,kde na ni toužebně čekají.[9] Ty telefony s Řimem jsem zarazil a máš pravdu že mohou zpivati co tam maji.[10]Pro toho nového Burese[11] jsem napsal tu harmoniku asi špatně což mne mrzi ale bude se to muset upravit. Nicméně potřebuji ji znat pro operu kde take učinkuje.[12] Ted ovšem se hodně rozmyslim zdali to mám domu poslat, vzhledem k určitym věcem.[13]Jsem rád ze Mše je opravena ted jenom aby se hodně dávala.[14]Jak to běhá s B.&H.?[15]Ten vytah mi mužeš přilozit s tou harmonikou a jestli je to mozne pošli jeden klav,výtah na adresu :Hans Erismann, Hirslanderstr. 18. Zurich 32.[16]

Na tu flute a beck zapomeň.[17]

Hollmanovi jsem nic nepovolil ale at si s tim děla co chce,hlavně abys ty zase z toho nědelal kopie.[18]Jak vidiš staré hřichy lezou i po dlouhém čase na světlo boží.[19]

Slyšel jsem Fantasie z Prahy,sice s poruchami v radiu, nějaký talian mi do nich žvanil ale hrali to skvěle, bravo.[20]

Co dělate s temi partiturami které neprodávate? Jenom je pujčujete?

A kam jdou přijmy za pujčovné a moje procenta?

Napis mi určite o Alwnovi a brzo.[21]

Mnoho te zdravim

tvuj

Bohuš

 

Vysly uz Studanky na disku?[22],[23]

Věcné poznámky k DP

[1] Na dopise je utržená známka a pouze zbytek razítka Roma Ferrovia, datum nelze určit. 

[2] Skladatel oznamuje do Poličky, že mu Šebánek poslal telegram ohledně úmrtí Aléna Diviše (dopis z 26. listopadu 1956, CBM, PBM Kr 546). 

[3] Zdravotní stav, zejména pak chronický revmatismus Aléna Diviše se od roku 1953 stále zhoršovaly, nakonec umírá na srdeční selhání 15. listopadu 1956 v pražské nemocnici na Bulovce (Skálová–Pospiszyl, 2005, s. 220–221). O jeho úmrtí se dozvídáme také z Šebánkova dopisu rodině do Poličky: „Diviš měl zúžení srdečních cér a šlo to s ním dosti rychle.Je ho škoda; ztratil jsem dobrého kamaráda a Bohouš také.“ (dopis z 5. prosince 1956, CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.). O Divišově inklinování k indickému učení svědčí Divišova spolužačka a přítelkyně sochařka Hedvika Zaorálková, která vzpomíná na to, jak Diviš reagoval, když mu ušila nový kabát: "´Taková věc udělaná s láskou, zdolává zlo, svítí dobrem, podmaní si třeba nemocné tělo, chrání je. Dobro, které je do ní dáno, dává.´A rozpovídal se o indickém učení, o náboženství a o józe.“ (dostupné v databázi  Archivu výtvartného umění abART: http://abart-full.artarchiv.cz/soubory/f_divisalen1900_0001.pdf)

[4] V dopise do Poličky ze 7. listopadu 1956 skladatel informaci upřesňuje: „Dostal jsem dopis od Honz-ika N. [Nováka] byl ve Varšavě, […] Take mi psal [František] Smetana je v Čině, tak poslal listek ze Shanghaje. (CBM, PBM Kr 544). V září 1956 hrál Charles Munch Martinů Symfonii č. 6 (Fantaisies symphoniques), H 343, v Moskvě (oficiální webový archiv BSO, http://archives.bso.org). 

[5] Skladatel opakovaně žádá Šebánka, aby mu nezasílal žádné těžké zásilky, jelikož s nimi nemůže cestovat. 

[6] Slovo je zakroužkované rukou B. Martinů modrou propiskou, kterou je také v dopise doplněna diakritika. 

[7] Slovo je zakroužkované rukou B. Martinů modrou propiskou, kterou je také v dopise doplněna diakritika. 

[8] Martinů plánoval použití akordeonu a zobcové flétny v Legendě z dýmu bramborové nati, H 360Žádost o zaslání notového materiálu k těmto pro něho nezvyklým nástrojům se opakovaně vyskytuje v dopisech Šebánkovi i Miloslavu Burešovi. 

[9] Martinů vyhověl žádostem o zaslání fotky za účelem dokončení své busty, na níž v té době pracovala Hedvika Zaorálková. 

[10] Dne 25. listopadu 1956 píše sbormistr Venhoda do Poličky, že mluvil s B. Martinů, […] bohužel jen telefonem […] Potřeboval jsem s ním pohovořit, zda by napsal něco pro Pražské učitele, které teď vedu […]. Odpověděl mi, že na to myslí, ale že sotva bude moci do února, protože píše tu operu.“ (CBM, PBM Kd 591). A hned následující den referuje o stejné situaci do Poličky sám Martinů: „Šeb, se trochu nějak zlobil ohledně toho p. Venhody a take pise že mne maji nechat na pokoji, že tam maji jiných domacích věci dost ku zpivani, tak at je zpivaji. P. V. mi telefonoval.“ (CBM, PBM Kr 546).

[11] Legenda z dýmu bramborové nati, H 360.

[12] Vysvětluje Šebánkovi, že i přesto že v Legendě z dýmu bramborové nati, H 360, kde se part akordeonu bude muset přepracovat, materiály k tomuto nástroji potřebuje také pro operu Řecké pašije, H 372 I, na níž pracoval od 20. února 1956 až do 8. ledna 1957 (srov. Halbreich, 2007, s. 185). 

[13] Vzhledem ke zhoršující se politické situaci v socialistickém bloku, zejména pak po krvavém povstání v Maďarsku, Martinů uvažuje o nezaslání slíbených kompozic do Československa. I když se mohl obávat cenzury, píše do Poličky 14. listopadu 1956: […] ostantě se mi mnoho věci nelibi které se teď ději a ja nejsem docela rozhodnut že i tu Romanci tam ted pošlu, vy asi mužete tušit proč.“ (CBM, PBM Kr 545). Miloši Šafránkovi sděluje taktéž 14. listopadu 1956: „Take jsem dopsal na tu basen Buresovu novou vec pro sbor smiseny,pistalu (flute a beck) clar. hornu piano a harmoniku. Ale ted vaham mamli to do Prahy vubec poslat, po tom co se deje v Uhrach.“ (CBM, PBM Kmš 849)A téhož dne Frances Ježkové do New Yorku pak píše otevřeně: „Chudáci Maďaři ti na tu svobodu doplatili ale drželi se, to se musi dát klobouk dolu a nechat ho dole. […] To už je takovy světa běh a my to nepředěláme a co nám zbyva je jenom nadávat a ještě dost potichu.“ (ČMH, G11728). O dva týdny později skladatel v dopise do Poličky dodává definitivní rozhodnutí: „A i tu novou Romanci jsem se musel rozhodnout ted neposilat rovnež z duvodů jež musite jenom uhodnout […].“ (dopis z 29. listopadu 1956, CBM, PBM Kr 547).

[14] Na chybu v kantátě Polní mše, H 279, upozorňuje Martinů v předchozím dopise Šebánkovi (srov. CBM, PBM Kkš 1029). 

[15] O smlouvě s Boosey & Hawkes ohledně rozdělení „teritorií“ informuje již v září 1955 skladatele dr. Bachtík z DILIA (srov. CBM, PBM Kd 277).

[16] S Hansem Erismannem Martinů koresponduje zejména později v souvislosti s uvedením Řeckých pašijí, H 372 II.

[17] Požadované materiály k akordeonu (viz výše v tomto dopise) se původně týkaly také zobcové flétny, o níž již nyní nemá Martinů zájem. 

[18] Českému klavíristovi, hrajícímu pouze levou rukou, Otakaru Hollmannovi (1894–1967) Martinů dedikoval své Divertimento (Concertinopro klavír levou rukou a orchestr, H 173 z roku 1936. O. Hollmann jej také premiéroval v Praze v únoru roku 1947 (Halbreich, 2007, s. 295) a měl evidentně zájem dílo znovu provádět, ale s jistými úpravami. Na Štědrý den 1956 se o tom Martinů zmiňuje také v dopise Karlu Novákovi: „Ja nemohu bránit holamnovi aby to hrál ale jsem ovšem proti retuším v rukopise. A hlavně jsem proti tumu aby toto dilo vyšlo něja v Hud. Fondu. Jestli Holman tam si děla věci tězši pro levou ruku,musí udat do programu že to jeho úprava. Ja se na tu věc nepamatuji a teď to pozdni provedeni mne vůbec nezajimá,ale nemohu proti tomu nic dělat protože on si to objednal. Je to pořád ta samá historie.“ (CBM, PBM Kkn 702). Daleko mírněji, resp. odevzdaněji, píše Martinů do Poličky o dva měsíce později: „Šeb.[ánek] mi psal že Holman  předelal ten levej koncert, nemyslim ze na tom mohl ňeco zkazit.“ (dopis z 22. února 1957, CBM, PBM Kr 553).

[19] Martinů se o některých svých starších kompozicích vyjadřoval s despektem a opakovaně s nelibostí nesl, pokud chtěl Karel Šebánek některé z nich vydat. V dopise o dva a půl roku později dokonce Martinů v komentářích, které posílá ke svým skladbám Miloši Šafránkovi, o této kompozici z roku 1936 píše: „Concerto pro levici je mi nezname taky.“ (dopis z 22. března 1959, CBM, PBM Kmš 890). 

[20] O tomto pražském uvedení Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, píše Martinů 7. listopadu 1956 také do Poličky: „Ancěrl dělal Fantasie, kterým řikají šestá symfonie a hráli to moc krásně, musim jim poslat listek, jiste mysli že jsem poslouchal.“ (CBM, PBM Kr 544). 

[21] Úmrtí Aléna Diviše, viz výše v tomto dopise. 

[22] Věta je zakroužkovaná rukou B. Martinů modrou propiskou, kterou je také v dopise doplněna diakritika. 

[23]  Ačkoliv první nahrávka kantáty Otvírání studánek vznikla již v prosinci 1955, byla ale vydána na pěti gramofonových deskách až na konci roku 1956 (srov. Zouhar, 2016, s. XXXIII). Teprve 9. února 1957 potvrzuje v dopise do Poličky: „Tak ty desky konečne včera došly.“ (srov. CBM, PBM Kr 555).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis (Martinů), vpisky
Vpisky, přípisydrobné opravy
Přílohybez přílohy
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Čína
Curych
Moskva
Polička
Polsko
Praha
Řím
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4353 (záznam 1 / 0)
další »
-Rev-