[1] Zřejmě se jednalo o gramofonovou desku Oldřicha Kredby s nahrávkou Dvou kusů pro cembalo, H 244. Natočil je v březnu 1958 a vyšly na gramofonové desce společně se skladbami Josefa Myslivečka, Františka Xavera Duška a dalších skladatelů (Supraphon Mono SUG 20017, srov. Lambert, 2015, s. 63).
[2] Novotvar z německého „Schallplatte“, „gramofonová deska“.
[3] Avizovaná zásilka však dorazila teprve v dubnu. Paul Sacher o tom informoval Martinů do Nice 28. dubna 1958 a B. Martinů rodině upřesnil: „JE tam Polni Mse , Kytice a i Fresky.“ (2. května 1959, CBM, PBM Kr 632).
[4] Měl na mysli Český hudební fond.
[5] Německé uvedení Julietty, H 253, se uskutečnilo 25. ledna 1959 ve Wiesbadenu.
[6] Narážka na román Zámek Franze Kafky.
[7] Michel je hlavní role z opery Julietta, H 253.
[8] Karlu Šebánkovi psal v podobném duchu 2. února 1959: „Lulietta mela sensacni uspech ve Wiesbadenu, divil jsem se ze tam nikdo od nas nebyl byl jsem vyvolan asi 20krate na konci a lide nechteli z divadla odejit, samozrejme, ze jsme nemohli bisovat cele treti jednani. Ale to je ted uplne jiny spectacle naz nase prazske provedeni, zde to jde na nuz, udelali z tohomuplneho Kafku, te to desive a hrozne, oni to vzali jako priserny sen a hrali to krasne, tak si prestav jak jsem byl prekvapen ja jsem se tesil uvidet znovu nase prekrasne idilicke predstaveni s Talichem a zde to je drasajici drama, skoro az se dech taji.“ (CBM, PBM Kkš 1052).
[9] Georges Neveux, autor divadelní hry Juliette ou la clé des songes, podle níž Martinů vytvořil libreto opery.
[10] Koncert pro klavír a orchestr č. 5, B dur, H 366. Martinů se premiéry nezúčastnil.
[11] Má na mysli Smyčcový sextet, H 224 A, pro smyčcový orchestr, který dirigoval také Paul Sacher.
[12] Novotvar z italského „bis“, zde ve smyslu „opakovat“.
[13] Nonet č. 2, H 374, který Martinů komponoval na Schönenbergu od 1. září do 1. února 1959. Skladbu věnoval Českému Nonetu.
[14] Tristan Tzara (1896–1963), francouzský básník a dramatik rumunského původu.
[15] Václav M. Nebeský (1889–1949), český teoretik umění, znalec francouzské kultury.
[16] Francouzsky „vypravěč“.
[17] Margueritte Bériza (1880–1970), francouzská zpěvačka, choreografka avantgardního divadla Théâtre Bériza, pro který Martinů v roce 1927 komponoval Le Raid Merveilleux (Podivuhodný let), H 159 (srov. Halbreich, 2007, s. 206–207).
[18] Francouzsky „Proč sama?“.
|