[Schönenberg, Pratteln] Dec. 21. 58.

Mily Milosi:

Dekuji ti za dopis i za prani, divil jsem se ze se tak dlou­ho neozval, my jsme skoro nikomu neohlasili o te operaci, vyjma ovsem domu.[1] Byl to nepekny mesic listopad, ted chvala Bohu uz to je za mnou a pres to ze dosud nesmim chodit z domu tak se celkovy stav lepsi, hlavne ze jsem byl a jsem totiz dosud hodne seslably, nebot jsem ztratil 12 kilo a to se tezce dohani, hlavne ze mam jeste rezim a nemohu jist co bych si pral. Ale hlavne ze je to na dobre ceste a ze doufam po tom zustane jen neprijemna vzpominka. O tech doktorech mas pravdu mel jsem operatra [operatéra] svetoveho jmena[2] a v opatrovani pratel Sacheru[3], tak vse dopadlo dobre. Ted jen odpocinek a dohonit zase vahu.

Dekuji ti za zpravy, ten koncert Clavecin[4] ve Sme­tanove sini je ovsem omyl[5]. Take je nutno aby koncert nebyl hran na moderni nastroj s jednim manualem nybrz na stary clavecin s dvema manualy a rejstriky kde je mozno dublovat oktavy jako na varhanech, vsak si snad vzpominas na Parizske provedeni s pani de Lacour,[6] musi se to hrat stale forte pokud lze o forte na tomto nastroji mluvit ale hlavne dublovat na mnoha mistech a ovsem v malem sale, tak to nejak zpravte provedenim v malem sale. Mrzi mne ze se u nas tak couraji s dis­ky, jako na pr, Kytice jez pry je uz dlouho natocena a i Symfonie.[7] Take Studanky by uz mely byti na dlouhem disku ??????[8]

Pozdrav Borkovce a gratuluj mu za mne k uspechu Pa­lecka, mam z toho radost, napsal bych mu ale zase jsem nekde zasil jeho adresu.[9]

Tak na Juliettu prece dojde ve Wiesbadenu koncem ledna, tak se na ni tesim, doufam ze uz budu moci volne pohybovat a zajet si tam.[10] Take na ten koncert Kla­virni novy ktery ma byt v Berline take koncem ledna.[11]

Tak ti prejeme se Charlottou pekne Vanoce a mladsimu Milosovi[12] i jeho rodine take a do Noveho roku vse nejlepsi hlavne zdravi a moznoli trochu spokojenosti se zivotem okolo nas.

Srdecne tvuj

Bohouš

Posilám ti Designe [Dessaignes].[13]

^[1]      Martinů podstoupil 14. listopadu 1958 v Basileji operaci žaludku. Rodinu v Poličce o tom informovala Charlotte Martinů opakovaně 15., 21. a 24. listopadu 1958 (CBM, PBM Kr 618–620). Franku Ryb­kovi k tomu později napsal: „[…] pracuji ted na zvetseni sveho zaludku, nebot kus z neho byl pri operaci URIZNUTEJ a tak mam co delat […].“ (31. prosince 1958, CBM bez signatury).

^[2]      Operatérem Bohuslava Martinů v Basler Bürgerspital byl prof. Rudolf Nissen (srov. Mihule, 2002, s. 526).

^[3]      Manželé Martinů bydleli na Schönenbergu u Maji a Paula Sache­rových.

^[4]      Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, z roku 1935 (srov. Halb­reich, 2007, s. 317).

^[5]      2. prosince 1958 provedla Zuzana Růžičková Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, se Symfonickým orchestrem Československého roz­hlasu.

^[6]      Koncert pro cembalo a malý orchestr, H 246, premiérovala Marcelle de Lacour 29. ledna 1936 v Paříži (srov. Halbreich, 2007, s. 317).

^[7]      Kantátu Kytice, H 260, i Symphonii č. 5, H 310, nahrál Karel Ančerl s Českou filharmonií v roce 1955. Symfonie č. 5 byla natočena 21.–23. května 1955 (Supraphon, DM 5599); Kytice ve dnech 30. dub­na a 2–5. května 1955 (Supraphon, DV 5347). Patric Lam­bert uvádí, že nahrávka Kytice byla uvedena v Divadle hudby v Praze 16. října 1958 jako první provedení této nahrávky (srov. Lambert, 2015, s. 32). Na Karla Šebánka téhož dne apeloval: „Ted bych chtěl kdybys mohl nejak působit na tu diskovou Společnost aby pustili konecne ven tu Kytici, je o to zajem a disky by ovšem mnoho pomohly, tak at si s tim pospisi, mam dojem ze to je uz davno nahrano. Také Studanky na dlouhe disky zase nekde zamrzly, co s tim je?“ (21. prosince 1958, CBM, PBM Kkš 1048). A ještě v půli dubna si Karel Ančerl stěžoval skladateli: „Nevím už jak s nimi jednat, neboť dodnes nevydali ani Kytici, V a VI Symfonii,které jsem již dávno na­točil.“ (15. dubna 1959, CBM, PBM Kd 4).

^[8]      Otvírání studánek, H 354, vydalo nakladatelství Supraphon na dlou­hohrající desce již na podzim 1957 (DV 5395). Gramofonové závody skladatele sice o tom informovaly v přehledu všech nahrávek vy­daných na de­skách v listopadu 1957, dlouhohrající deska mu však nebyla zaslána. Proto také Martinů psal do Poličky 17. září 1958: „O Studankach se vsude mluvi a mnoho lidi by chtelo desky ale mysl[í]m ze to vydani je rozebrano a nevim z[d]ali udelali nove, snad to chteli udelat na ty dlouhe desky aby se to mohlo hrat bez vyměnovani, coz by bylo lepši, ty staré gramo už nikdo nemá.“ (CBM, PBM Kr 610; srov. Zouhar, 2016, s. XVIII).

^[9]      17. prosince 1958 premiérovalo Národní divadlo v Praze operu Paleček Pavla Bořkovce.

^[10]    Karlu Novákovi téhož dne upřesnil datum premiéry opery Julietta, H 253, ve Wiesbadenu: „Hlavni věc je ze konecne bude provedena Julietta a sice tuto nedeli 25. ve Wiesbadenu, tak si dovedes představit jak se na ni tesim, odvazim se na tento vylet a budu miti s sebou společnost zdejších pratel, tak to snad prekonam.“ (21. ledna 1959, PBM Kkn 707).

^[11]    Koncert pro klavír a orchestr č. 5 B dur („Fantasia Concertante“), H 366, který Martinů komponoval v období od 2. září 1957 do 3. led­na 1958, byl premiérován 31. ledna 1959 v Berlíně (srov. Halbreich, 2007, s. 302). O své přítomnosti na premiéře však nebyl zcela pře­svědčen, jak se z tohoto dopisu může zdát. Karlu Novákovi psal: „Také mam premieru v Berline, na naší strane, ten novy klav. Koncert a tam mame také jet ale to si dobře rozmyslim neboť to uz je trochu dal a velka namaha.“ (21. ledna 1959, CBM, PBM Kkn 707).

^[12]    Skladatel pozdravuje rodinu syna Miloše Šafránka mladšího.

^[13]    Vpis rukou.