Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání17.04.1957
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Jazykčeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 853
Signatura v IBMŠafM 1957-04-17
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahJe "namíchnutej " kvůli dopisům z Čech s žádostí o pozvání do Říma a z oznámení jiných "že...se za mnou přijedou podívat a vstoupit do mé školy, to vše hodně neomaleně, a ty víš, jak já nerad vidím, když někdo se snaží se mnou disponovat"; stáhne se raději do své "škeble"; nemá rád "to sousedské a nekorektní jednání"; Zbojnické písně poslal "mým pěvcům"; Horu tří světel posílá Moravanu; Moravan provedl Polní mši; psát pro sbor se nenaučil v operní kompozici; názory na operu nezměnil; úprava libreta byla " z nejtěžších věcí" (Řeské pašije); pro Cleveland napsal Skálu, kde vyšel z Bradfordova Memorial of New England; jednovětá forma (12 minut) je buď předehra nebo symf. báseň s programem "direktním" nebo "schovaným"; pokračuje jako ve Fantaziích; v Hoře tří světel je náboženský námět podán ne "as such, ale jen jako poměr lidí k němu"; v nynější "nepopsatelné situaci" si připadá jako "starý Buditel Národa", což může v dnešním století vypadat groteskně.
Diplomatický přepis dopisu

[Kmš 853; ROMA FERROVIA, 17-18, 17 –IV, 1957]

 

April 17. 57.

Milý Miloši :

Je možné že jsem byl v mizerné náladě při psani mého posledniho dopisu,nevzpominám si už co jsem psal ale jistě v každém připadě se to netýkalo tebe,to jsi mi nerozuměl.Já jsem totiž byl namíchnutej a sice SKRZE jednu příčinu. Dostal jsem několik dopisu a žádosti o moje pozváni do Řima a jini mi i bez pozváni oznamili ža zkrátka se za mnou přijedou PODÍVAT a vstoupit do mé školy,to vše hodně neomaleně a ty viš jak já nerád vidim když někdo se snaži se mnou disponovat,což se nepodaří skoro nikdy a pak nechápu jak si to u nás představuji, že já si zařidím českou hudebni školu na Americké Akademii.? Tak to a některé jiné věci mne ne právě uspokojily a něco se asi dostalo do dopisu tobě,tak to zapomeň. A sám nedávej nikomu povzbuzení,vždyť jsi byl venku a víš jaká je situace a chápeš že já nemohu zvát sem příslušniky ČSR kteři by běhali z vaši ambassady na amerikanskou akademii, chápeš ne.? A mimo to některé žádosti vyzněly jako kdyby mi svými navštěvami udělali nevim jakou radost! Tak jsem se rozhodnul se zase stáhnout zpět do svoji škeble a pišu ti to abys rozumnel co v tom bylo. Já nemám rád to sousedské a nekorektni jednáno a jak jsem ti už v Parizi řikal,že si človek musi rozmyslet si záčit týkat s krajany. Ostatni si už doplň sám. Připad B. který sem ma přijet je výjimka.[1]

Také po té zkušenosti,že přes všechny možné intervence a žádosti to trvalo týdny než mi Praha poslala desky studánek.[2] Čekám na zprávy o Zbojnickych pisnich[3],doufám že udělaly effekt. Na prvni provedeni Moravských nečekam[4] a poslal jsem partituru do Holandska mym PĚVCUM,kteři to s radostíi kvitovali.[5] Tu Horu tři světel[6] posilám Moravanu do Brna A   Venhoda s ní múže disponovat později,jak pišeš na podzim.[7]Stejně nevim zdali k provedeni dojde protože věc je náboženska byt lidová a ačkoliv jsem se často o této otazce informoval(coz bylo i přičinou že jsem to neposlal už dřive) tak jsem od nikoho nedostal na to odpověd. Moravanu jsem to dávno slibil a oni se ted take distingovali provedenim Polni Mše,které pry bylo moc krasné.[8]Nemyslim že jsem se to vedeni sboru naučil v opeře,protože jak viš pro operni sbor mus se človek držet vice méne zpět s fantasii, ale ty zbojnicke aktuelni texty už to zařidily aby sbor dopadnul dobře,což doufám. Co se týče mých názorů o opeře,nemyslim že bych je byl změnil od té doby co jsi o nich psal v knize[9] o co se novosti týče to musim počkat až jake oprávnění se najde při provedeni. Musim se přiznat že uprava libreta byla z nejtézsich věci a že,při tom rozsáhlem materialu, je možno že je v opere málo možnosti oddechu,což intensivně může býti přednost ale prakticky to může býti bota. Byl to zkrátka Ořišek tězký a po těch mnoha měsicich kde jsem na nic jineho nemyslel na to se snažím zapomenout.

Ta nová věc pro vyroči Cleveland Orchestru tě prekvapi. Je to jedna stránka z americke historie a sice příjezd anglickych uprchliku,Pilgrimu do Plymouth.

    Tak se to jmenuje „Skála“ The ROCK. A povstalo to tim že jsem objevil v knihovně Akademie takový Momerial of New England,napsaný jejich prvnim gouvernorem Bradfordem, aktery to popsal tak krásně a lidsky a baječnou angličinou že jsem to vzal za motto celé skladby.[10] Formu v jedné věte, jak jsem ti snad už psal, je težko v hudebni materii nalézti,(totiž pro 12 minut.) to je bud Overtura nebo Symf. basen bud s direktnim programem a nebo s programem schovaným.[11]Tedy zkrátka to pokračuje jako ve Fantasiich odpoutanim od mého bývaleho geometrického systemu. Je to jednoduše ten starý problem že stavim svoji produkci smalými výchylkami ne na napsané hudebni esteti

ce ale na nenapsane a vice méně ztracené historii, tedy lidovy projev,secular, jak je vidět z mnoha skladeb a […][12] charakteristicky v Hore tři světel kde nábožensky sujet (agonie v zahradě, Matous[13]) neni treated as such ale jen jako pomer lidi k němu a zkrátka lidská touha po krásnu at je to v náboženstvi nebo v poesii nebo životě ,touha po svobodě a tak dále. Tak se mi zda jako bych byl v dané nepopsatelné situaci jako stary Buditel Naroda,což v dnešnim stoleti může skoro vypadat groteskni,ne?

Preji ti pozde pekne svatky[14] a moho te zdravim.

Tvuj

Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1] Miloslav Bureš navštívil rodinu Martinů v Římě v termínu 16.–24. května 1957 (Zouhar, 2016, s. XXIV).

[2] Martinů si opakovaně stěžuje na prolémy se zasíláním desek z Československa. V dopise ze dne 14. listopadu 1956 rodině do Poličky uvádí: „Studánky mi slibili ale neposlali to zase vezme asi roky než dostanou povoleni a nebo to někdo si vezme za dúvod aby se podival ven za mnou, doufam ze je poslou alespon vám.“ (CBM, PBM Kr 545), podobně také  29. listopadu 1956: „Disky jsem ovšem také dosud nedostal a tak to vidite že to je z Prahou  vždycky stejné už je to vice než měsíc co mi B. psal že mi je pošlou.“ (CBM, PBM Kr 547). Opět se k tomu vrací v dopise ze dne 22. prosince 1957 rodině do Poličky: „Ty disky jsem dosud nedostal a take nevim co je s vydanim studanek zdali uz to vyslo nebo ne a na disky si asi počkám, jsou to v praze padouři.“ (CBM, PBM Kr 549) a také 22. ledna 1957, opakuje: „Desky Studanek dosud nedošly a tak je jisté že to neposlali protoze hlavně rekomandové balicky a dopisy jdou dosti rychle.“ (CBM, PBM Kr 553).

[3] První řada Zbojnických písní, H 361, byla věnována Pěveckému sdružení pražských učitelů, kteří skladbu za řízení M. Venhody přemiérovali v Praze 11. dubna 1957. (Halbreich, 2007, s. 435).

[4] Druhá řada Zbojnických písní, H 361, byla nakonec přeci premiérována v Brně 19. 10. 1957 J. Šoupalem a Pěveckým sdružením moravských učitelů (srov. Halbreich, 2007, s. 435–436).

[5] Jedná se o Martinů oblíbený pěvecký sbor Die Haghe Sanghers.

[6] Hora tří světel, H 349, z roku 1954.

[7] Provedení kantáty došlu v Praze 1. prosince 1957 Akademickým sborem Moravan za řízení J. Veselky (Halbreich, 2007, s. 442).

[8] O provedení Polní mše, H 279, se Martinů zmiňuje také v dopise do Poličky ze dne 23. března 1957: „Davali pry a moc krasne v Brne Polni Msi. Dirigoval Bakala.“ (CBM, PBM Kr 560)

[9] Má na mysli Šafránkovu monografii Bohuslav Martinů: The Man and his Music. New York: Alfred A. Knopf, 1944.

[10] The Rock (Skála), H 363, dokončené v dubnu 1957, dedikace „To George Szell and the Cleveland Orchestra“ (srov. Halbreich, 2007, s. 263–264). Mihule ke skladbě dodává: […] názvem je spojena se vzpomínkou na přistání anglických osadníků, tak řečených Otců poutníků, v Americe v roce 1619 u Plymouthské skály, Plymouth Rock, jejichž okolí Martinů důvěrně znal již od válečných let – při Cape Codu (Mamonet). S příběhem se seznámil v knihovně Americké hudební akademie, kde našel citaci z působivého vyprávění Williama Bradforda, který žil v letech 1588 až 1657 a byl prvním guvernérem Nové Anglie.“ (Mihule, 2002, s. 508).

[11] Martinů sám pak skaldbu označí jako „symfonické preludium“.

[12] Nečitelný vpisek rukou.

[13] Text kantáty Hora tří světel, H 349, částečně vychází z Matoušova evangelia.

[14] Martinů má na mysli Velikonoční svátky, které připadly v roce 1957 na 21. dubna. 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Paříž
Řím
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2732 (záznam 1 / 0)
další »