Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání26.03.1957
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Jazykčeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 852
Signatura v IBMŠafM 1957-03-26
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDopisy do ČSR "dlouho bloudí"; o nedokončených skladbách nemluví rád; pracuje na skladbě k výročí Clevelandského orchestru; forma je obtížná; "nakonec to bude stejně symfonická báseň, ale s velmi vágním programem"; těší se na nahrávku Zbojnických písní; Studánky z gramofonové firmy dostal až tři měsíce po vydání; Moravští učitelé uvedou 2.řadu Zbojnických písní až na podzim; není zvyklý čekat na premiéru tak dlouho; žádají o ně Holanďani, co zpívali česky Polní mši a Horu tří světel; má ještě ve stolku "jinou Romanci od Bureše"; poslal paní Kaprálové malou vzpomínku in memoriam; z římských ruin se lze poučit; v zahradě je krásně; ať o něm Šafránek moc nemluví, neboť "se mi zdá, že se stávám slavným, čemuž jsem se celý život vyhýbal"; Firkušný zde hrál Dvořákův koncert a měl i recital, bude hrát v Edinburgu Inkantace s Kubelíkem; byli "pohromadě" s Vaňkem, "jak jsem bydlel u něho někde u ďábla v Auteil", a hráli si Studánky z desek; vrátil se Petrasi z Paříže, kde byl prý ubytován v "královském appartementu u Leduca v rue St. Honore"; v Akademii je život příjemný a všichni jsou vzdělaní; Horu tří světel by poslal, ale syžet je u nás považován za přežitek; je to scéna obsažená v "jedné staré knize pod názvem Agony in the Garden"
Diplomatický přepis dopisu

[Kmš 852; ROMA FERROVIA, 23-24, 28. III, 1957]

 

 

march 26. 57.

Mily Milosi:

Ac odpovidam hned na tvůj dopis pochybuji ze jej dostanes koncem mesice nebot se zda ze nase Republika je nekde az na konci sveta a dopisy dlouho bloudi nez se dostanou na misto urceni.Tohle te ovsem nezajima a tak pristoupim k odpovedi na tvůj dopis a otazky. Tak mam dojem ze mam reputaci jako bych kazdy den vychrlil ze sebe nove dilo,coz je omyl. Ted co se tyce veci na ktere se ptas,nove dilo,opera atd, to jsou vsechno veci kde nic definitivniho ti nemohu rici, protoze nejsem jako jeden nas kompatriot-skladatel ktery si sam oznamil ze jeho opera Bude provedena s velkym úspechem tam a tam.Jak mne znas o vecech jez nejsou hotove nerad mluvim. Pracuji tezce,(ruka mi dela obstrukci,vysledek moji opery)[1] na te skladbe kterou si vyzadal Georg Szell pro vyroci Clevelandskeho orchestra a protoze to ma byti v jedne vete,dost dlouhe tak otazka formy je hodne tezka,[2] nebot,jak se zda, nemame vyjma Overtury nebo Symf. Basne,zadnou jinou formu v hudbe ktera by vyplnila 12 minut.[3] Ostatne ani overtura ani symf. basen ne jsou formy a take se mi nehodi.[4]Na konec to bude stejne symf. basen ale s velmi vagnim programem ale to az to dokoncim.

Jinak se tesim na Zbojnicke,doufam ze mi Venhoda[5] posle ten pas a ne jako nase diskove ústavy od nichz po dlouhem domahani jsem dostal Studanky az za tri mesice po vydani. Take se Prazsti vyznamenali ze uz je maji na programu a tak jen lituji ze nepoznate ten druhy cyklus pro Moravske,kteri jak mi bylo sdeleno maji prilis mnoho prace a tak je pripravi na podzim coz ovsem neni doba na zbojnicke pisne,ty potrebuji slunce[6]. Obycejne nejsem tak docela zvykly cekat na premieru dlouho a beztak mne uz o ne zadaji ti nasi slavni Holandani[7],co zpivali cesky Polni Msi a take Horu tri svetel,jez je ovsem jen na půl ceska a yak nevim buduli drzeti prvni provedeni pro Moravske,tant pis.[8]Ja jsem mel a mam take hodne prace a prece jsem nasel cas pro ne.Jinak mam jeste ve stolku tinou Romanci od Burese[9]. Take jsem dostal z různych koutů nasi vlasti různe verse. Poslal jsem pani Kapralove malou vzpominku in memoriam[10],to uz mozna vis. O te nove komposici priste az uvidim jak se vystribri,jak rikal jeden nas poslanec.

A o opere taky azse to vystribri,coz bude brzo. Jinak tu ziji v tech rimskych ruinach a clovek z nich dostane dost pouceni,kdyz da pozor. Slunce tu je ale neuspokojuje nas, nebt se objevi jen na kratkou dobu, nicmene v parku okolo nas,to jest v zahrade je krasne a ptaci nam tu zpivaji milostne pisne. Doporucoval bych ti abys o mne moc nemluvil nebot se mi zda ze se stavam slavnym cemuz jsem se cely zivot vyhybal a ted bych na sklonku do toho vlezl,tak myslim cim mene o me budes mluvit tim lepe. Byl zde Ruda hral Dvorakův koncert a mel recital a velkych úspech bude hrat Incantace v Edinburgu s Rafaelem[11]. Byli jsme pohromade s Vankem pamatujes se z Parize,[12]jak jsem bydlel u neho nekde u ďábla a v Auteil a meli jsme premieru Studanek,prave disky milostivě přišly a tak jsme si je hned spustily, jsou dobre,myslim ty disky.[13] Doufam ze jsi se uz setkal s mym basnikem.[14] Take obcas se podivam co se deje ve svete ale o tom ti radeji psat nebudu. Vratil se Petrasi[15] s Parize kde byl jako kral ubytovan v pry nadhernem kralovskem appartemntu u Leduca v rue St Honore. Sem tam se zde uz objevi znami z Onoho sveta jak rikala mme Pellee,totiz ze Statů. V academii[16] je zivot prijemny a od riditele az po posledniho hosta jsou to lide mili a vzdelani ac se nich řiká opak protože jak znamo a tak dale. Tak ted to vis vsechno. priste napis adresu take do dopisu nebot jak je znamo i zde i u nas maji velkolepe razitko na dopisy ktere znici adresu prijemce i odesilatele a tak z toho co jsem vystudoval pod razitkem, za ktryzto inkous by se mohla postavit za rok jedna skola a doufam ze jsem to vyresil spravne a ze dopis za dlouhou dobu v tomto stoleti pokroku a rychlosti spravné a pozdě dostaneš.

Ahoj.

B. Martinu

 

Tu Horu tri svetel bych vam, ale ne Moravskych,ti maji moc prace ale myslim ze ten sujet je u nas povazovan za sentimentalni prezitek strany a tak dale a ze by to tedy provedeno nebylo. Je to scena jez najes v jedne stare knize pod nazvem agony in the garden.[17]

 

 

Věcné poznámky k DP

[1] O problémech s pravou rukou Martinů píše Šafránkovi již v dopise z 8. prosince 1956 (CBM, PBM Kmš 850), poté rodině do Poličky dne 22. prosince 1956 (CBM, PBM Kr 549) a pak znovu Šafránkovi 23. ledna 1956 (CBM, PBM Kmš 851).

[2] Jedná se o skladbu The Rock, H 363, která je dedikována „To George Szell and the Cleveland Orchestra“. Tito interpreti skladbu také 17. dubna 1958 v Clevelandu premiérovali (Srov. Halbreich, 2007, s. 263).

[3] Halbreich uvádí rozsah 13 minut (Halbreich, 2007, s. 263).

[4] Svou kompozici nakonec Martinů označí jako „symfonické preludium“.

[5] Miroslav Venhoda (1915-1987) žádal Martinů o novou skladbu pro Pěvecké sdružení pražských učitelů, které vedl v letech 1956-1958, zasílá proto skladateli sbírku Methoděje Floriana Zbojníci. Moravské a slovenské písně o zbojnících z roku 1952 (srov. Zouhar, 2008, s. 180–181).

[6] Druhá řada Zbojnických písní, H 361, byla premiérována v Brně 19. 10. 1957 J. Šoupalem a Pěveckým sdružením moravských učitelů (srov. Halbreich, 2007, s. 435–436).

[7] Jedná se o soubor Die Haghe Singhers.

[8] Francouzsky „tak ať“.

[9] Jedná se o textové předlohy ke kantátě Romance z pampelišek, H 364, jejíž text B. Martinů obdržel od M. Bureše 13. srpna 1956 pod názvem Na starou maminčinu píseň (Zouhar, 2016, s. XX).

[10] Adagio. Vzpomínky, H 362, „Věnováno vzpomínkám na Václava Kaprála a Vitulku“ (srov. Halbreich, 2007, s. 423).

[11] Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358, byl proveden 30. 8. 1957 v Edinburghu Rudolfem Firkušným a The Philharmonia Orchestra, řízeným Rafaelem Kubelíkem. (srov. Halbreich, 2007, s. 300-301).

[12] Vladimír Vaněk (1895–1965), bývalý československý úředník československého generálního konzulátu v Paříži a vyslanec v Itálii, se po komunistickém převratu v roce 1948 stěhuje zpět do Itálie, kde se stává blízkým přítelem manželů Martinů (srov. Mihule, 2002, s. 502, Šafránke 1961, s. 63).

[13] Rodině do Poličky Martinů napsal: „Hrali jsme studanky u Vanku, byla tam party pro Rudy a vsechny byli moc dojati p. Vanek az plakal a Rudy byl nadsen.“ (CBM, PBM, Kr 556).

[14] Miloslav Bureš (1909–1968), poličský rodák, básník a prozaik, autor textů k Martinů kantátám Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[15] Goffredo Petrassi (1994-2003) italský skladatel a dirigent.

[16] Na American Academy in Rome nastupuje Martinů na začátku října 1956 a působí zde do září 1957 (Srov. Mihule, 2002, s. 593).

[17] Anglicky „Utrpení v zahradě“

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Paříž
Řím
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2731 (záznam 1 / 0)
další »