[Řím] march 26. 57.

Mily Milosi:

Ac odpovidam hned na tvůj dopis pochybuji ze jej dostanes koncem mesice nebot se zda ze nase Republika je nekde az na konci sveta a dopisy dlouho bloudi nez se dostanou na misto urceni.[1]Tohle te ovsem nezajima a tak pristoupim k odpovedi na tvůj dopis a otazky. Tak mam dojem ze mam reputaci jako bych kazdy den vychrlil ze sebe nove dilo,coz je omyl. Ted co se tyce veci na ktere se ptas,nove dilo,opera atd, to jsou vsechno veci kde nic definitivniho ti nemohu rici, protoze nejsem jako jeden nas kompatriot-skladatel ktery si sam oznamil ze jeho opera Bude provedena s velkym úspechem tam a tam.Jak mne znas o vecech jez nejsou hotove nerad mluvim. Pracuji tezce,(ruka mi dela obstrukci,vysledek moji opery)[2] na te skladbe kterou si vyzadal Georg Szell pro vyroci Clevelandskeho orchestra a protoze to ma byti v jedne vete,dost dlouhe tak otazka formy je hodne tezka,[3] nebot,jak se zda, nemame vyjma Overtury nebo Symf. Basne,zadnou jinou formu v hudbe ktera by vyplnila 12 minut. Ostatne ani overtura ani symf. basen ne jsou formy a take se mi nehodi.[4]Na konec to bude stejne symf. basen ale s velmi vagnim programem ale to az to dokoncim.

Jinak se tesim na Zbojnicke,doufam ze mi Venhoda[5] posle ten pas a ne jako nase diskove ústavy od nichz po dlouhem domahani jsem dostal Studanky az za tri mesice po vydani.[6] Take se Prazsti vyznamenali ze uz je maji na programu[7] a tak jen lituji ze nepoznate ten druhy cyklus pro Moravske,kteri jak mi bylo sdeleno maji prilis mnoho prace a tak je pripravi na podzim coz ovsem neni doba na zbojnicke pisne,ty potrebuji slunce[8]. Obycejne nejsem tak docela zvykly cekat na premieru dlouho a beztak mne uz o ne zadaji ti nasi slavni Holandani[9],co zpivali cesky Polni Msi[10] a take Horu tri svetel[11],jez je ovsem jen na půl ceska a yak [tak] nevim buduli drzeti prvni provedeni pro Moravske,tant pis.[12]Ja jsem mel a mam take hodne prace a prece jsem nasel cas pro ne.[13]Jinak mam jeste ve stolku tinou[14] Romanci od Burese[15]. Take jsem dostal z různych koutů nasi vlasti různe verse [verše]. Poslal jsem pani Kapralove malou vzpominku in memoriam[16],to uz mozna vis. O te nove komposici priste az uvidim jak se vystribri,jak rikal jeden nas poslanec.

A o opere taky azse to vystribri,coz bude brzo[17]. Jinak tu ziji v tech rimskych ruinach a clovek z nich dostane dost pouceni,kdyz da pozor. Slunce tu je ale neuspokojuje nas, nebt se objevi jen na kratkou dobu, nicmene v parku okolo nas,to jest v zahrade je krasne a ptaci nam tu zpivaji milostne pisne. Doporucoval bych ti abys o mne moc nemluvil nebot se mi zda ze se stavam slavnym cemuz jsem se cely zivot vyhybal a ted bych na sklonku do toho vlezl,tak myslim cim mene o me budes mluvit tim lepe. Byl zde Ruda hral Dvorakův koncert a mel recital a velkych úspech bude hrat Incantace v Edinburgu s Rafaelem[18]. Byli jsme pohromade s Van­kem pamatujes se z Parize,[19]jak jsem bydlel u neho nekde u ďábla a v Auteil a meli jsme premieru Studanek[20],prave disky milostivě přišly a tak jsme si je hned spustily, jsou dobre,myslim ty disky.[21] Doufam ze jsi se uz setkal s mym basnikem.[22] Take obcas se podivam co se deje ve svete ale o tom ti radeji psat ne­budu. Vratil se Petrasi[23] s Parize kde byl jako kral ubytovan v pry nadhernem kralovskem appartemntu u Leduca v rue St Honore. Sem tam se zde uz objevi znami z Onoho sveta jak rikala mme Pellee,totiz ze Statů. V academii je zivot prijemny a od riditele az po posledniho hosta jsou to lide mili a vzdelani ac se nich řiká opak protože jak znamo a tak dale.[24] Tak ted to vis vsechno. priste napis adresu take do dopisu nebot jak je znamo i zde i u nas maji velkolepe razitko na dopisy ktere znici adresu prijemce i odesilatele a tak z toho co jsem vystudoval pod razitkem, za ktryzto inkous by se mohla postavit za rok jedna skola a doufam ze jsem to vyresil spravne a ze dopis za dlouhou dobu v tomto stoleti pokroku a rychlosti spravné a pozdě dostaneš.

Ahoj.

B. Martinu

Tu Horu tri svetel[25] bych vam poslal, ale ne Mo­rav­skych,ti maji moc prace ale myslim ze ten sujet je u nas povazovan za sentimentalni prezitek strany a tak dale a ze by to tedy provedeno nebylo.[26] Je to scena jez na­jes v jedne stare knize pod nazvem agony in the garden.[27]

^[1]      Skladatel si stěžoval na pomalou poštu více adresátům. Jeho kores­pondenci monitorovala StB. Ze zprávy o zkartovaném spisu, který vedla na skladatele s krycím názvem Bohouš, je zřejmé, že některé z nich nebyly nikdy doručeny (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 20892).

^[2]      O problémech s pravou rukou Martinů píše Šafránkovi již v dopise z 8. prosince 1956 (CBM, PBM Kmš 850), poté rodině do Poličky dne 22. prosince 1956 (CBM, PBM Kr 549) a pak znovu Šafránkovi 23. ledna 1956 (CBM, PBM Kmš 851). Zde zmiňuje v souvislosti s operou Řecké pašije, H 372.

^[3]      Jedná se o skladbu The Rock, H 363, která je dedikována „To George Szell and the Cleveland Orchestra“. Tito interpreti skladbu také 17. dubna 1958 v Clevelandu premiérovali (srov. Halbreich, 2007, s. 263).

^[4]      Svou kompozici nakonec Martinů označí jako „symfonické pre­lu­dium“. ­

^[5]      Miroslav Venhoda (1915–1987) žádal Martinů o novou skladbu pro Pěvecké sdružení pražských učitelů, které vedl v letech 1956–1958, zaslal proto skladateli sbírku Methoděje Floriana Zbojníci. Moravské a slo­venské písně o zbojnících z roku 1952 (srov. Zouhar, 2001, s. 140–141; Zouhar, 2008, s. 180–181).

^[6]      Nakladatelství Supraphon vydalo první nahrávku kantáty Otvírání studánek, H 354, na třech gramofonových deskách na konci roku 1956. Už v lednu si Martinů stěžoval do Poličky, že desky nedostal. Jejich při­jetí potvrdil v dopise z 9. února 1957 (CBM, PBM Kr 555). Tedy přibližně po dvou měsících.

^[7]      První řadu Zbojnických písní, H 361, premiéroval Miroslav Venhoda s Pěveckým sdružením pražských učitelů 11. dubna 1957 (srov. Zou­har, 2001, s. 226; Halbreich, 2007, s. 435).

^[8]      Martinů věřil, že tímto sborovým cyklem může probudit zbojnického ducha v Čechách a na Moravě. Proto také poslal jednu řadu do Prahy a druhou do Brna. Miroslavu Venhodovi dedikaci objasnil: „Jsou vě­no­vany Pražskym učitelum jak jste mne o to žádal a dodejte s nimi trochu více lidské odvahy našim lidem.“ (12. ledna 1957, NBM, IBM, Ven 1957-01-12). Zdeňku Zouharovi v dopise zdůraznil: „Tak ať se z nich stanou zase zbojníci je možno že to budou potř­ebovat.“ (21. ledna 1957, ZZ, BM 20; Zouhar, 2008, s. 188). Proto byl zklamán, když Pěvecké sdružení moravských učitelů premiéru oddálilo až na podzim. Druhá řada Zbojnických písní, H 361, byla premiérována v Brně 19. října 1957 Janem Šoupalem a Pěveckým sdružením moravských učitelů (srov. Zouhar, 2001, s. 226; Halbreich, 2007, s. 435–436).

^[9]      Pěvecký sbor Die Haghe Sanghers.

^[10]    Polní mše, H 279.

^[11]    Hora tří světel, H 349.

^[12]    Francouzsky „tak ať“.

^[13]    Postoj Pěveckého sdružení moravských učitelů Bohuslava Martinů rozhořčil možná také pro jejich nepochopení skrytého politického ges­ta. Do Poličky proto napsal: „Tak mne to se podivne dotklo kdyz po těch vzkazích a dopisech co mi psali a žádali abych neco napsal mi pak bez jakékoli omluvy napišou že ted maji moc práce. Neni to trochu ostré? Ja taky mám moc práce a duležitejši a prěce jsem jim věnoval svůj čas.“ (27. března 1957, CBM, PBM Kr 561).

^[14]    Novotvar z anglického „tiny“, „drobnou“.

^[15]    Jedná se o textové předlohy ke kantátě Romance z pampelišek, H 364, jejíž text B. Martinů obdržel od M. Bureše 13. srpna 1956 pod názvem Na starou maminčinu píseň (Zouhar, 2016, s. XXIV).

^[16]    Adagio. Vzpomínky, H 362, „Věnováno vzpomínkám na Václava Kap­rála a Vitulku“ (srov. Halbreich, 2007, s. 423).

^[17]    Další zmínka o opeře Řecké pašije, H 372.

^[18]    Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358, byl proveden 30. srpna 1957 v Edinburghu Rudolfem Firkušným a The Phil­harmonia Orchestra řízeným Rafaelem Kubelíkem (srov. Halbreich, 2007, s. 300–301).

^[19]    Vladimír Vaněk (1895–1965), přítel manželů Martinů.

^[20]    Otvírání studánek, H 354.

^[21]    Rodině do Poličky Martinů napsal: „Hrali jsme studanky u Vanku, byla tam party pro Rudy a vsechny byli moc dojati p. Vanek az plakal a Rudy byl nadsen.“ (CBM, PBM Kr 556).

^[22]    Miloslav Bureš (1909–1968), poličský rodák, básník a prozaik, autor textů k Martinů kantátám Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364, a Mikeš z hor, H 375.

^[23]    Goffredo Petrassi (1994–2003) italský skladatel a dirigent.

^[24]    O přátelské a uvolněné atmosféře na American Academy in Rome se skladatel zmiňoval mnoha adresátům.

^[25]    Hora tří světel, H 349.

^[26]    Námět kantáty je duchovní, což bylo v rozporu s ateistickou doktrínou vládnoucí komunistické strany v tehdejším Československu. Skladatel o tom byl dobře informován, a proto jen skrytě vyjádřil svou obavu. Karlu Šebánkovi to ale později vysvětlil důrazně: „[…] a ty ostatni jsou s texty trochu nábožnými coz vy tam radi nemate, ridice se dle materialistického nazoru, tak vamnemohu pomoci.“ (2. února 1958, CBM, PBM Kkš 1040).

^[27]    Martinů i zde šifruje, aby cenzura neměla důvod dopis zadržet. Proto se vyhnul názvu druhé části Bible, Nového zákona, a místo označení kapitoly „Modlitba v Getsemane“ (Marek 14, Matouš 26, Lukáš 22) použil anglický název „Utrpení v zahradě“. Tento biblický příběh odkazuje na Henryho Vollama Mortona v knize In the Steps of the Master (1934, s. 61 ad.). Ta byla textovou předlohou kantáty Hora tří světel, H 349. Martinů v kantátě vychází z Matoušova evangelia (Matouš 26, 36–42, 63), parafrázuje v úvodu Lukášovo evangelium (Lukáš 2, 8–11) a cituje ho při ukřižování (Lukáš 23, 21; Lukáš 22, 70). Srov. též Zouhar, 2008, s. 153–154.