[1] Jaroslav Mihule popisuje, jak přátelé Stanislav Novák a Jan Zrzavý doprovodili Charlotte z Prahy do Poličky (Mihule, 2017, s. 175–176).
[2] Má na mysli zaslání provozovacího materiálu ke skladbě La Bagarre, H 155. To mu Šafránek potvrdil pohlednicí z 25. srpna 1930 (CBM, PBM Kd 384).
[3] Opět se vrací k provedení La Bagarre, H 155, v Praze 19. září 1930. Skladbu uslyší poprvé, a to v rámci mezinárodního kongresu kritiků (srov. např. P. Stf. [Paul Stefan], Kritikerkongress, Anbruch, Sept./Okt. 1930, H 7/8, S. 261–262).
[4] Václav Talich, dirigent.
[5] Stanislav Novák, skladatelův přítel, houslista, člen České filharmonie.
[6] Navazuje na Šafránkův požadavek na upřesnění titulu JUDr. Františka Daneše v pohlednici z 25. srpna 1930 (CBM, PBM Kd 384).
[7] Sonáta pro housle a klavír č. 1, H 182, dokončena 4. listopadu 1929 (Halbreich, 2007, s. 333).
[8] Osm preludií (Huit préludes), H 181, dokončeno 1929, vydáno v nakladatelství Alphonse Leduc v roce 1930 (Halbreich, 2007, s. 409).
[9] Patrně myslí suitu z Kuchyňské revue (La revue de cuisine), H 161, dokončena 1927, vydána v nakladatelství Alphonse Leduc v roce 1930 (Halbreich, 2007, s. 208).
[10] Cinq pièces bréves, H 184, dokončeno 4. dubna 1930, vydáno v nakladatelství Alphonse Leduc v roce 1930 (Halbreich, 2007, s. 334).
[11] Smyčcový kvartet č. 3, H 183, dokončen 10. prosince 1929, vydán v nakladatelství Alphonse Leduc až v následujícím roce 1931 (Halbreich, 2007, s. 364).
[12] Špatně čitelné.
[13] Camill Hoffmann konstatoval ve svém dopise z 22. srpna 1930 ohledně předchozí nabídky opery Voják a tanečnice, H 162, v Sächsische Staatsoper Dresden: „Drážďany bohužel vůbec neodpověděly, takže jim budu muset znovu psáti.“ (CBM, PBM Kd 118).
[14] Hudební skladatel Jaroslav Křička (1882–1969).
[15] Adresa, na níž v Paříži bydleli. Charlotte Martinů k tomu poznamenala: „Na jaře 1929 nám přátelé konečně našli nevelký byt v rue Mandar v čísle 10.“ (Charlotte Martinů, 2003, s. 32).
[16] Podobně jako v dopise z 15. srpna 1930 (CBM, PBM Kmš 714) zmiňuje Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, který dokončil 17. října 1930 v Paříži (Halbreich, 2007, s. 312).
[17] Jan Zrzavý (1890–1977), malíř, přítel manželů Martinů.
[18] S Otakarem Šourkem se krátce setkal v Praze a měl projednat možnost výměnných koncertů mezi Paříží a Prahou, jak je zřejmé z dopisu B. Martinů z 4. října 1930 (srov. ČHM, MAD, kopie IBM Šou 1930-10-04).
[19] Pozdravy od partnerky Charlotte Quennehen, od matky Karoliny a sestry Marie Martinů. Rodina Martinů žila od roku 1921 v Poličce v domě v ulici Na Svépomoci 182. Skladatelův otec Ferdinand Martinů (1853–1923) již nežil.
[20] Miloš Šafránek byl ženatý od roku 1927 s Annette Moussu (1907–2003). Žili společně s jejich dcerou Annou (1928–2010) a synem z prvního manželství Milošem (1922–1983).
|