| Diplomatický přepis dopisu | Ma bien chère Marienka.
Je m’excuse beaucoup de vous donner tout ce tracas, mais à la dernière visite de R. F. nous nous sommes entendus que Madame sa mère, qui viendra en Autriche cet été, l’apportera, et si nous ne voyons pas R., il le déposera chez ma tante à Paris. Je pense que c’est bien ainsi, et je vous remercie beaucoup de votre grande bonté. Je serais très heureuse de l’avoir.
J’avais pensé que peut-être vous auriez pu venir avec Monsieur Bures, de cette façon, vous n’auriez pas voyagé seule, enfin, on trouvera peut-être une autre solution pour nous voir. Nous n’avons pas non plus du bien joli temps, depuis 3 semaines nous n’avons pas vu le soleil, et ces jours derniers, nous avons eu beaucoup de pluie, du grand vent qui a abîmé toutes les fleurs,
c’est dommage, car tout est en fleurs depuis un mois déjà.
Teddicka va vous envoyer les journeaux de Bruxelles. La Comédie a eu un grand succès, elle est vraiment une amie dévouée et elle vous aime beaucoup, peut-être un jour elle ira en Tchéco, et vous la verrez sûrement.
Autrement, ma chère Marienka, pas grand chose de nouveau, notre vie se passe bien calmement, nous sortons très peu, mercredi, on [a] joué, ici, à la villa Aurélia, les Madrigaux de Bohus, c’était un grand succès, on a donné cette semaine, au Conservatoire de Paris, 3 danses tchèques, malheureusement, nous n’avons pas pu les avoir à la radio, nous entendons très bien Prague et la Yougoslavie, hier soir, il y avait très beau concert.
Merci encore une fois, ma bien chère, vous êtes toujours dans nos pensées et je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur.
Charlotte Martinu
[Řím duben 1957][1]
Moje rozmilá Marienko[2].
Moc se omlouvám, že Vám působím všechny ty starosti, ale při poslední návštěvě R. F.[3] jsme se dohodli, že jeho paní matka[4], která v létě pojede do Rakouska, jej[5] vezme s sebou, a pokud bychom se s R. nesetkali, zanechal by ho u mé tety v Paříži. Myslím, že to tak je a děkuji Vám za Vaši velikou dobrotu. Mít ho, to pro mne bude veliká radost.
Předtím jsem si říkala, že byste mohla přijet s panem Burešem[6], tak byste necestovala sama, ale snad najdeme jiné řešení, jak bychom se mohli shledat. Ani my nemáme moc pěkné počasí, už tři týdny jsme neviděli slunce, a v posledních dnech hodně pršelo, byl silný vítr, který poničil všechny květy,
je to škoda, protože vše už měsíc kvete. Tedyčka[7] Vám pošle noviny z Bruselu. Komedie měla velikánský úspěch. Je to opravdu oddaná přítelkyně a má Vás moc ráda, jednoho dne možná pojede do Československa, a to se s ní určitě uvidíte.
Jinak není, moje milá Marienko, nic moc nového, náš život uplývá poklidně, ven chodíme jen velmi málo, ve středu tady ve vile Aurelii hráli Bohušovy Madrigaly[8], byl to náramný úspěch, tento týden dávali v Paříži na Konzervatoři Tři české tance, bohužel jsme to v rádiu nechytili, dobře chytáme Prahu a Jugoslávii, včera večer tam byl krásný koncert. Ještě jednou děkuji, moje rozmilá, v našich myslích jste bez ustání, z celého srdce Vás líbám.
Charlotte Martinů[9]
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Po 10. 4. 1957 (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/mails/public_view/1386). Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.
[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[3] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[4] Karla Firkušná, matka Rudolfa Firkušného.
[5] Míněn náramek.
[6] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375. S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509).
[7] Teddycka von Eeckhout (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1227).
[8] Tři madrigaly (Duo č. 1) pro housle a violu, H 313 (srov. Kr 564).
[9] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|