Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání10.11.1952
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 432
Signatura v IBMMar 1952-11-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDlouho nedostal dopis z Poličky, má starost; pracuje "od rána do večera", má spěch po dlouhých prázdninách; měl zde premiéru "toho starého cellového Concertu" (č. 1), hrál Fournier; ve čtvrtek první newyorské provedení Tria; v americké TV chtějí provést v únoru novou "komedii na Gogola", ale ještě ji nedokončil (Ženitba byla vysílána 7.2.1953 v odpolečních hodinách televizní společností RCA - Radio Corporation of America, soubor National Broadcasting Corporation, NBC Opera Theatre, řídil Peter Hermann Adler); Veselohra na mostě se bude hrát v Paříži až v listopadu nebo v prosinci; má ještě "novou malou operu na text od Tolstoje, je to spíše náboženské" (Čím lidé žijí, podle povídky Tolstého Pohádka o ševci), bude asi provedena v příští sezóně (NY květen/May 1953); s Juliettou "ještě není nic", zkusí to s ní v Evropě; Polní mši dávají v Holandsku; nemůže se zbavit reumatismu v noze, přivezl si ho z Francie; pracuje se mu dobře, i když večer má unavené oči; Žalmanová z Pardubic mu stále "píše a píše", ačkoliv on ji viděl jen jednou v Poličce; rád by jim poslal trochu tepla, "vím, jak v Poličce může mrznout"; známí mu psali, že viděli provedení Špalíčka v Praze; "zde říkají, že se ode mne nic nehraje"; pozdravuje M. Pražanovou; setkal se s Buchtou z Poličky, pracoval na čs. konzulátu a pak zůstal v USA; přikládá foto z Vieux Moulin.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] November 1o. [19]52.

Drazi:

Nemam od vas uz dlouho zadny dopis a tak nevime co se s vami deje, doufam ze se nic neprihodilo. Je snad Marka[1] nemocna nebo nekdo z vas?[2] Snad jsem nic nenapsal v poslednim dopise co by vam mohlo prinesti nejake mrzutosti?[3] Nemohu si vysvetlit proc tak dlouho nepisete tak, to vite ze mame starosti co se stalo.

Zde je vse pri starem, pracuji od vecera do rana do vecera, musim ted si pospisit protoze jsem si dal opravdu dlouhe prazdniny[4] a ted to musim dohonit.[5] Jeste ze zde je pekne pocasi. slysel jsem ze v Evrope to neni valne, ze prsi a je zima. Zde mame ted, co tu nazivaji indianske leto, to znamena jeste kousek leta ackoliv uz chladnejsi.

Mel jsem tu slavnou premieru toho stareho celloveho Concertu,[6] udelalo to opravdu velky dojem. Hral to ten francouzsky virtuos Fournier,[7] co hral take v Evrope s Kubelikem.[8] Mel velky uspech a kritiky byly nadsene jak pro neho tak pro mne, tak jsme meli radost, take hlavne ze je to uz stara vec, psal jsem ji v 1935,[9] a stale jeste pusobi.

Ve ctvrtek mam provedeni meho Tria,[10] take poprvr [poprve] v N.Y. take to moc krasne hraji tak se tesime.

V Televisi stale maji v planu provesti tu moji novou Komedii na GOgola, ale jeste s tim nejsem hotov, to jsem prave trochu zanedbal o prazdninach, pripravuji to na unor.[11] Komedii na moste budou hrati v Parizi az v listopadu nebo prosinci, [12] bylo to odlozeno nevim proc, nejak se nedohodli s divadlem. Mam jeste jinou novou malou operu na text od Tolstoje,[13] je to spise nabozenske, jiste znate tu historii o sevci ktery cekal na navstevu pana Jezise a kdyz tento prisel tak on ho nepoanal [nepoznal]. Je to z knihy Povidky pro lid pod nazvem: Martin avdeitch,[14] prectete si to.[15] To bude take asi provedeno pristi saisonu.[16] S Juliettou[17] jeste neni nic a myslim ze to s ni zkusim v Evrope. Ted mam dosti nakladetu [nakladatelu] kteri by mne chteli miti v katalogu.[18]

Tu moji Polni msi davaji v Holandsku a napsali mi bajecne dopisy jak se jim to libi.[19] Zde to bylo provedeno v loni, take moc krasne.[20]

Ze mame noveho presidenta to ua [uz] asi vite, byly volby v utery.[21]

Stale se nemohu zbavit toho reumatismu co jsem si privazl z Francie, protoze tam bylo v zari poradne vlhko a prselo, tak to mam stale v nose noze a neda se moc delat nez cekat az se to samo upravi.[22] Ale jinak se citim docela dobre a dobre se mi pracuje. Samozrejme ze jsem vecer unaven ale ne tak od prace jako od oci, ktere trpi tema malyma notama tak k veceru uz citim unavu.

Nemuzete nejakym zpusobem dat na jevo te divce z Pardubic, ona stale pise a pise jako bychom byli buh vi jaci kamaradi ackoliv jsem ji videl jen jednou v Policce kdyz tam byla s nejakou spolecnosti, Zalmanova se jmenuje.[23] Pise mi kazdy tyden dlouhe dopisy a listky, myslim ze to nema docela v poradku nekde. Mne to nevadi ale at si radeji koupi nejake bonbony za to co vyda za znamky.

Ted uz se asi opravdu chystate na zimu a vzpominame na vas, vim jak v Policce muze mrznout, zdali mate dost s cim topit, kdybych vam mohl poslat trochu tepla odsud, zde je vse pretopeno. Jak je Fanousovi myslim ze mel jeste jiti ku prohlidce s ocima? [24]

Psali mi znami ze videli provedeni Spalicka v Praze, coa [coz] jsem se divil, protoze zde rikaji ze se ode mne nic nehraje.[25] Nemate zadne zpravy o nasem priteli,[26] vubec nepise a tak nevvim co se snim deje. Dostali jste uz vyrizeni te zadosti o penize?[27]

Jeste dnes pockam s odeslanim dopisu, mozna ze zitra prijdou od vas zpravy a tak se dozvim co je noveho.

Pozdravujte vsechny zname, Marusku[28] a vsechny ostatni, tak se mi zda ze to bude dlouho trvat nez se vsichni sejdem. Zde jsem se potkal s panem Buchtou z Policky[29] ale vy se asi an [na] neho nepamatujete, byval zde na konsulatu a pak tu zustal.

Tak to jsou vsechny novinky a ted budeme cekati az napisete, ja se ted malo dostanu ku psani, pouzivam nedele abyste o nas vedeli co delame.

Mnoho vas vsechny pozdravujeme a mnoho na vas vzpominame.

Srdecne vas

Bohous.

Charlie[30] napise priste, delala dnes poradek v celem byte a tak je unavena. Mnoho vas zdravi.

Přikládám photo z Vieux Moulin.[31]

Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[2] BM se v dopisech rodině do Poličky obrací ke svým nejbližším příbuzným, tj. k sestře Marii Martinů, bratrovi Františkovi Martinů (1880-1958) a jeho manželce Jindřišce Martinů, rozené Palečkové (1882-1965).

[3] BM předpokládá, že jejich korespondence je kontrolovaná státní bezpečností, proto se ve snaze nepřivodit nikomu problémy snaží vyhýbat politickým tématům, zmiňované osoby žijící v Československu označuje jen iniciálami, případně obligátním „náš přítel“ či vůbec. Nějaký problém v doručování korespondence v tomto případě lze předpokládat, neboť od 21. 8. 1952 (PBM Kr 431) do 10. 11. 1952 (PBM Kr 432) se nedochoval ani žádný z dopiů BM rodině do Poličky. Tuto situaci BM komentuje v následujícím dopise ze dne 4. 12. 1952 (PBM Kr 433).

[4] V tomto roce strávili manželé Martinů pět měsíců v Evropě (od 10. 5. do 3. 10. 1952). Téměř veškerý čas využil BM k rekreaci a cestování, jen v záři ve Vieux Moulin pracoval na Sonátě pro violoncello a klavír č. 3, H 340, (Halbreich 2007, s. 342).

[5] Po svém návratu z dovolené do New Yorku se BM okamžitě pustil do práce na opeře Ženitba, H 341, komické opeře o dvou dějstvích, kterou komponoval od 5. 10. do 30. 11. 1952 na objednávku tele­vizního kanálu NBC podle stejnojmenné divadelní hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809-1852) (Halbreich 2007, s. 175).

[6] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 II, druhá verze koncertu z roku 1939, první verzi zkomponoval BM již v roce 1930 (Halbreich 2007, s. 312). Podle Halbreicha (2007, s. 312-313) měla II. verze svou premiéru v roce 1939 v Paříži a zde zmiňované provedení v New Yorku se uskutečnilo 30. 10. 1952 v podání Pierre Fourniera (1906-1986) a The Philharmonic Symphony Society of New York, kterou řídil Dimitri Mitropulos (1896-1960), řecký dirigent, klavírista a hudební skladatel.

[7] Pierre Fournier (1906-1986), vynikající francouzský violoncellista, jemuž BM Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 II, dedikoval (Halbreich 2007, s. 312).

[8] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.

[9] První verzi Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, komponoval BM od srpna do 17. 10. 1930, druhou verzi Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 II pak v polovině roku 1939 (Halbreich 2007, s. 312).

[10] Klavírní trio č. 3, H 332. Premiéra v podání Mannes Tria se uskutečnila v New Yorku již 25. 2. 1952 (Halbreich 2007. s. 355; PBM Kr 422).

[11] Komická opera o dvou dějstvích Ženitba, H 341, (viz výše) měla premiéru v New Yorku dne 7. 2. 1953 (Halbreich 2007, s. 175).

[12] Veselohra na mostě H 247. Její avizované provedení v Paříži již BM ve svých dopisech dále nezmiňuje.

[13] Čím lidé žijí, H 336, pastorální opera o jednom dějství podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910).

[14] Martin Avdějič – v opeře BM titulní barytonová role.

[15] V českém překladu Čeňka Semeráda vyšly Tolstého Lidové povídky v Praze v roce 1911. Povídka, kterou v tomto překladu najdeme pod názvem Čím jsou lidé živi se BM setala volnou inspirací k vytvoření vlastního libreta.

[16] Podle Šafránka (1961, s. 373) i Halbreicha (2007, s. 175) se premiéra uskutečnila v květnu 1953 v New Yorku. Přesnější datum dosud není známo (viz Terian, Gregory. Čím lidé žijí. In. Harmonie, roč. 2014, č. 12, s. 28-30).

[17] Provozovací materiál k opeře Juliette, H 253, si BM nechal do New Yorku poslat z Národního divadla v Praze.

Doručení provozovacího materiálu potvrzuje v dopise rodině do Poličky z 18. 9. 1951 (PBM Kr 418). Podle Popelky (1996, s. 134) i Halbreicha (2007, s. 164) se opera Juliette, H 253, dočkala svého druhého nastudování až ve Wiesbadenu – premiéra 25. 1. 1959.

[18] V letech 1950-1952 vycházejí skladby BM u nakladatelů Boosey & Hawkes, Editions Max Eschig, Alphonse Leduc, Heugel, Associated Music Publishers, B. Schott Söhne, Orbis.

[19] Polní mši, H 279, kantátu pro baryton a mužský sbor nastudoval a s oblibou uváděl pěvecký mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers.

[20] O provedení Polní mše, H 279, v New Yorku, se BM zmiňuje již ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 26. 1. 1952 (PBM Kr 422): Bude zde provedena ta Polni mse v breznu […] tesim se na provedeni bude to dobre zahrano v CarnegiyHall […].“

[21] V roce 1952 v prezidentských volbách v USA zvítězil Dwight David Eisenhower (1890-1969), úřad prezidenta zastával po dvě funkční období v letech 1953-61.

[22] Srovnej s Martinů, Ch. 1978, s. 91.

[23] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.

[24] V dopisech BM rodině do Poličky můžeme od roku 1952 nacházet zmínky o vážných a stále se zhoršujících zdravotních potížích bratra Františka Martinů (1880-1958) se zrakem a sluchem. Před smrtí ohluchl i oslepl (Mihule 2002, s. 462).

[25] Pravděpodobně se jedná o druhou verzi baletu Špalíček, H 214 II, která měla premiéru 2. 4. 1949 v pražském Divadle 5. května (Mihule 2002, s. 429; Halbreich 2007, s. 216).

[26] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. Za označením „náš přítel“ byl ukryt Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož činnosti se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (Brádková 2010). Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR. Nebylo to však bez problémů.

[27] V tomto případě se jedná o písemný souhlas (povolení) k vyplacení částky 90.000,- Kč své sestře Marii Martinů (PBM Kr 431). Podle vlastních slov toto povolení BM vložil do dopisu Karlu Šebánkovi odeslaného z Vieux Moulin dne 7. 9. 1952 (PBM Kkš 996).

[28] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.

[29] Podle Popelky je to „Václav Buchta (1912-64), poličský rodák, vyučený sklenář, nepokojný cestovatelský duch. Pobýval v Londýně a Paříži, 1939 odjel do USA, kde pracoval jako dělník, potom válčil proti Německu jako dobrovolník americké armády. Později žil v Chicagu.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 86)

[30] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[31] Září roku 1952 prožili manželé Martinů společně ve Vieux Moulin. V Databázi pramenů IBM (viz http://database.martinu.cz/photos/public_search, cit. 9. 12. 2016) jsou se stejnou datací a lokací uvedeny dvě fotografie (signatury IBM: foto0146, foto0147).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis a rukopisný podpis
Osoba jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1252 (záznam 1 / 0)
další »