[Schönenberg] Brezen 4. 59.

Mila Marko[1]:

Nevim zdali necekas na dopis ode, myslim ze jsem ti na tvuj odpovedel ale mozna take ze ne, tak radeji pisu sam. Marusku[2] hodne a mnoho oba zdravime a jsem zvedav zadli jste dosli k nejakemu dohodnuti s J.[3] Ale jak se zda tobe se u Marusky libi a je tam asi veseleji nez na ztracene Svepomoci[4] a zda se ze se k vam uz vratilo jaro. Zde take je moc krasne a tak delame velke prochazky po lese, do mesta malo ted prijdeme. Tento tyden ma P. Sacher[5] zase svuj koncert a tak pujdeme v sobotu. Ani se nam po meste nestyska, je zde klid a krasne. Ja porad nemohu dohonit svoje ztracena kila[6] a zustavam na 65, tak jsem pribral jenom tri kila od Vanoc, to neni moc, jinak je to v poradku, hlavne ze se nemusim unavovat navstevami a videt moc lidi, tak jsem tu u piana a pomalu se bavim komponovanim. Mikes[7] bude brzo hotov a tak se bures[8] ma zase na co tesit, bude z toho pekny cyklus, on vam to ostatne jiste povedel sam, kdyz byl v Policce. Ted jeste pisu jinou vec, pro sextett[9] pozvali nas totiz z Brunschweigu, to jest nekde nahore v Nemecku, na Festival na listopad a chteji neco noveho, chteji davat orchestralni vec a dve komorni trva to cely tyden. Sejdeme se tam take s ostatnimi prateli z Parize tak to bude jiste pekne. O Juliette ted nevim nic, uz se to hralo 8krate.[10] Ten intendant prijede sem tak se pozname, on byl v Yuogoslavii kdyz my jsme byli ve Wiesbadenu. Je take zajem ted o Hry o Marii[11], jedna dama v Mnichove to prelozila do nemciny a tak snad se i tato opera dostane zas na scenu, a nas ovsem naty veci uz se neveri tak se to u nas na scenu nedostane, julietta take ne, to je uz ten stary svet. Ale locandieru ted ji rikame Mirandolina, uz v Praze pilne studuji na kveten.[12] Soucasne se zase situace ve svete pokazila. My se chystame do Nicy, tam si clovek take odpocne a ma zarucene slunce od rana az do vecera a more take, tak myslime ze nam to obema poslouzi, pojedeme koncem brezna. Paraboly[13] mely pry veliky usoech v Bostonu i v nwe Yorku psal mi Firkusny[14], ze to dela velky dojem. Z Louisvillu mi poslali pas natocili ty Estampes[15] tak jsem si to aspon mohli poslechnout sami take, budou to natacet na disky v dubnu. Ted dost cadto poslo uchame Radio, hraji mne hodne a take najednou v Belgii, oni mne totiz pozvali zasecdo nejake Jury ale ja to odmitnul

a podekoval jsem jim ale pridal ze mne vubec Belgicani zapominaji, coz je pravda protoze se tam na programech nic neobjevilo uz leta, vyjma komedii na moste[16]. Tak se asi dovtipili. Komediii jsme si poslouchali z Milana, davali to moc pekne a bejecne zpivali, hlavne Popelka. Poslu vam program. Az budu delat zas poradek. Dostala jsi ten posledni balicek? posilali jsme jej asi p red dvema tydny. Rybka[17] pise casto a chce prijeti na prazdniny do Evropy ale stale ceka jak se to ve svete utvari, bude letos asi mene turistu, vse je nejiste.

Ale jeho syn si koupil nekde farmu ve Vermontu, na severu tak mozna ze pojedou na leto tam. Recke Pasije[18] se uz rozepisuji, budou asi v Hamburku ale jeste to jiste neni, pani Kazantzakis[19] byla v Americe a uz se take tesi na operu, onma velkybuspech ted, skoda ze tak rychle musel odejit.

Tak uz toho vis dost a zase napis nejake novinky z Policky. Mnoho zdravíme.

Bohouš

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[2] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.

[3] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, který zemřel 23. 9. 1958.

[4] Po smrti bratra Františka (zemřel 23. 9. 1958) Marie Martinů pobývala u Marie Pražanové, Nad Pilou 408, Polička.

[5] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[6] 14. 11. 1958 podstoupil BM v nemocnici v Liestalu operaci žaludku.

[7] Kantátu Mikeš z hor, H 375, BM komponoval mezi 2. 2. a 13. 2. 1959. Premiéra sklady se konala v Praze 18. 6. 1959, Kühnův smíšený sbor dirigoval Pavel Kühn (Halbreich 2007, s. 446).

[8] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[9] Komorní hudba č. 1, H 376, vznikala mezi 14. 2. a 3. 3. 1959. Premiéra se uskutečnila v Braunschweigu 13. 11. 1959 v rámci festivalu Festliche Tage Neuer Musik, interpreti jsou neznámí (Halbreich 2007, s. 379).

[10] Jedná se o provední opery Juliette, H 253, ve Wiesbadenu. K tomu došlo 25. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 164).

[11] Opera Hry o Marii, H 236.

[12] Mirandolina, H 346, komická opera BM o dvou dějstvích podle hry italského dramatika Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Premiéru měla 17. 5. 1959 ve Smetanově divadle (nyní Státní opera) v Praze, dirigoval Václav Kašlík.

[13] Skladbu pro velký orchestr Paraboly, H 367, BM komponoval mezi 15. 6. 1957 a 9. 2. 1958. Premiéra proběhla v Bostonu 13. 2. 1959, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (Halbreich 2007, s. 264).

[14] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.

[15] Skladbu pro orchestr Rytiny (Estampes), H 369, BM komponoval mezi 15. 3. a 2. 4. 1958. Premiéra se uskutečnila v Louisville, Kentucky, 4. 2. 1959, Louisville Orchestra řídil Robert Whitney (Halbreich 2007, s. 267).

[16] Veselohra na mostě, H 247.

[17] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.

[18] Na druhé verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od února 1958 do 15. 1. 1959. Premiéru měla v Curychu 9. 6. 1961, dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[19] Nikos Kazantzakis (1883-1957), řecký spisovatel, básník a dramatik. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372.