| Diplomatický přepis dopisu | Berne 26. Septembre 1940
Chers,
j’ai reçu votre lettre de 3. et j’éspéré que vous avez en même temps reçu la mienne. Je vous écris de nouveau et nous vous prions de ne pas s’inquiéter pour nous je sais bien que maman voudrais avoir nos nouvelles le plus souvent possible, mais en ce moment il faut avoir beaucoup de patiente et heureusement que nous avons tous de nouvelles de l’un et l’autre, on ne peut pas le dire de Ch. qui n’a pas des nouvelles de sa maman du tout, et ne sais mème pas ou elle se trouve avec toute sa famille, nous même autrement allons bien et j’ai beaucoup des projets, je pense que je pourrai realiser ma première idée dont je vous ai écris dans mes premieres lettres de voyager. Nous avions beaucoup des visites, nos amis qui sont venu nous voir, je crois que je vous ai écris que mon Double concert sera donné à la Radio Beromünster le 2. Oct. soir par M. Sacher de Bâle qui nous oublie pas et se sera joué aussi a Geneve par M. Ansermet peut être janvier. Ici il fait vraiment beau, le soleil, malgré l’automne qui approche, ou est-ce que nous serons à Noël ? Nous pensons toujours à vous, est ce que M. Š. est venu vous voir ?
Je ne peux pas vous donner autres nouvelles, je travail pour pianiste qui vient nous voir souvent et nous avons de vrais amis, on fait beaucoup pour moi, c’est pour vous dire d’être patient et ne pas perdre l’espoir des jours plus heureux et plus tranquille. Je pense que maman a des soucis pour nous et cela me rend malheureux parce que elle devrait se au contraire bien soigner et faire beaucoup attention et de rester tranquille. Je vous tiendrai dans les limites possible toujours au courant de ce nous faisons. Nous vous envoions nos meilleurs souvenirs et toute nos pensées votre Bohuš.
Chères Mammy et Marienka
Je joins mes plus affectueuses pensées à celles de B., nous sommes en attendant de nouveaux projets, le grand travaille beaucoup et il est tout à fait bien en esprit et en santé, il faut donc que Mammy soit également de même, et certainement nous aurons des jours meilleurs. Bonne santé à toutes deux, je vous embrasse comme je vous aime, c’est-à-dire bien affectueusement de mon cœur. Celle qui pense souvent à vous.
Karlicka.
[PŘEKLAD]
[Aix-en-Provence][1] Bern 26. září 1940
Drazí,
dostal jsem Váš dopis z 3., doufám, že jste stejným časem dostali ten můj. Píšu Vám znovu a prosíme Vás, abyste si o nás nedělali starosti, dobře vím, že maminka[2] by chtěla mít zprávy od nás co nejčastěji, ale v této chvíli je třeba mít mnoho trpělivosti, my naštěstí všichni jeden o druhém zprávy máme, což nelze říci o Ch., ta zprávy od maminky[3] nemá vůbec, dokonce ani neví, kde se s celou svojí rodinou nachází. My se jinak máme dobře[4] a mám hodně plánů, myslím, že bych mohl uskutečnit svoji prvotní myšlenku, o níž jsem Vám psal v prvních dopisech, totiž cestovat.[5] Měli jsme hodně návštěv, všechno naši přátelé,[6] myslím, že jsem Vám psal, že můj Dvojkoncert bude vysílat Radio Beromünster večer 2. října v podání pana Sachera z Basileje,[7] který na nás nezapomněl, a také to budou hrát v Ženevě pod vedením pana Ansermeta, snad v lednu.[8] Je tady opravdu krásné počasí, slunečno, navzdory blížícímu se podzimu, ale kde asi budeme o vánocích? Stále na vás myslíme, zastavil se za Vámi pan Š.?[9]
Žádné další novinky pro Vás nemám, pracuji pro pianistku, která k nám často chodí,[10] máme opravdové přátele, dělají pro mne mnoho, říkám to proto, abyste byli trpěliví a neztráceli naději v šťastnější a klidnější dny. Myslím, že si o nás maminka dělá starosti, a z toho jsem já nešťastný, protože by se měla naopak opatrovat a dávat na sebe veliký pozor a neznepokojovat se. V mezích možného Vás budu stále informovat o tom, co děláme. Posíláme Vám nejsrdečnější pozdravy. Váš Bohuš.
Milá mammy a milá Marienko,[11]
připojuji své nejvroucnější myšlenky k těm od B., jsme v očekávání nových plánů, starouš hodně pracuje[12] a je to s ním v úplném pořádku na duchu i na těle, a je proto třeba, aby tomu u Mammy bylo nejinak, a jistě se dočkáme lepších dní. Oběma Vám přeji pevné zdraví, líbám Vás tak, jak Vás mám ráda, to znamená vroucně a srdečně. Ta, která na Vás často myslí.
Karlíčka.[13]
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Od vypuknutí druhé světové války až do svého odchodu z Francie v lednu 1941 posílal BM své dopisy domů do Poličky (a naopak) přes svého přítele Paula Sachera (1906-1999) působícího v Basileji v neutrálním Švýcarsku, eventuálně přes Pavla Deutsche (1897-1994), (Deu 1940-05-29). Proto také v záhlaví dopisu uvádí švýcarská města, případně místo a čas odeslání vůbec neuvádí (Popelka 1996, s. 67).
[2] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[3] Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů.
[4] Po neúspěšném pokusu o přechod státní hranice se Španělskem se manželé Martinů počátkem srpna 1940 uchýlili do Aix-en-Provence, univerzitního městečka nedaleko Marseille (Mihule 2002, s. 309).
[5] BM zde naznačuje svůj záměr odcestovat do USA, kam se společně se svou manželkou vydal v březnu následujícího roku z Lisabonu. Jejich pobyt v USA započal 31. 3. 1941 v přístavu Hoboken v New Jersey (Mihule 2002, s. 589).
[6] Ve stejné době jako manželé Martinů v Aix-en-Provence či v Marseille pobývali i jejich přátelé – Georges Neveux (1900-1982), Tibor Harsányi (1898-1954), Rudolf Firkušný (1912-1994) či Rudolf Kundera (1911-2005), (Mihule 2002, s. 309-311).
[7] Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, dedikoval BM Paulu Sacherovi (1906-1999), švýcarskému dirigentu, mecenáši a příteli BM a také právě on jej řídil při jeho premiéře 9. 2. 1940 v Basileji (Halbreich 2007, s. 275). BM zmiňuje uvedení skladby na švýcarské rozhlasové stanici Beromünster (viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 28. 8. 1940 – PBM Kr 289).
[8] Koncert se uskutečnil 6. 2. 1941 v Ženevě. Orchestre de la Suisse Romande řídil věhlasný švýcarský dirigent Ernest Ansermet (1883-1969), (Halbreich 2007, s. 275).
[9] Z kontextu není jasné, o koho jde. Mohl by to být Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel rodiny Martinů stejně jako Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM, případně i jiný pan Š.
[10] Podle Mihuleho (2002, s. 309) se jedná o houslistku Colette Frantz z Montpellier, která manžele Martinů do Aix-en-Provence přivezla, zajistila jim tu bydlení a postarala se i o jejich určité finanční zajištění objednávkou houslové skladby. Ta však není v díle BM z této doby doložena.
[11] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[12] Od srpna do prosince roku 1940 BM v Aix-en-Provence zkomponoval následující skladby: Fantazie a toccata, H 281, pro klavír, Sinfonietta giocosa, H 282, pro klavír a malý orchestr, Čtyři písně na texty české lidové poezie, H 282bis, a Sonata da camera, H 283, (Halbreich 2007, s. 417, 298, 480 a 315).
[13] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|